Vyplatí se už benzín ze vzduchu?

12.11.2018

NOVÁ PALIVA - Zapomeňte na svůj názor na globální oteplování a roli člověka v tomto procesu, a zkuste si v duchu odpovědět na otázku: kolik by mohlo stát odstranění jedné tuny oxidu uhličitého ze vzduchu?

Autor těchto řádku netuší, s jakou odpovědí jste přišli, ale troufne si odhadnout, že minimálně donedávna byste se se svým odhadem ani mezi odborníky neztratili. Důvod je prostý, vždy šlo o otázku jen čistě akademickou, na kterou se nikdo nepokoušel vážně najít odpověď. Kolektivní analýza týmu znalců z různých institucí v roce 2011 uváděla možný rozptyl cen v rozmezí mezi 50 a 1000 dolarů za tunu CO2.

Zoom galleryOd letošního léta by debata mohla být ovšem konkrétnější. Tým kanadské společnosti Carbon Engineering zveřejnil v časopise Joule práci o výsledcích provozu jejího ve světovém měřítku prakticky ojedinělého provozu v Britské Kolumbii. (V provozu jsou kromě ní ještě všeho všudy dva pilotní projekty ve Švýcarsku a na Islandu, které oba provozuje společnosti Climateworks.)

Foto: podoba navrhovaného projektu firmy Carbon Engineering, který by měl z atmosféry odstraňovat zhruba milion tun CO2 ročně. 

Práce je jeden z mála fakticky založených pohledů na technologii, která donedávna existovala jen na papíře. A jak známo, na něm jsou všechny projekty snadno postavitelné z běžně dostupných dílů, přesně na čas a podle rozpočtu. Skutečnost pak bývá zcela jiná. V Carbon Engineering tento vousatý maxim samozřejmě znají, i proto se snaží svým článkem přesvědčit možné investory o své důvěryhodnosti a životaschopnosti projektu. Přesně proto popisují nejen jednotlivé kroky procesu, ale i takové detaily jako konkrétní dodavatele jednotlivých klíčových komponentů.

Ale přejděme k faktům: cenu za odstranění tuny CO2 tým Carbon Engineering odhaduje na zhruba 100 až 230 dolarů za tunu, a to včetně kapitálových výdajů na stavbu linky. Samozřejmě, firma si neodpouští značnou míru optimismu. Externí odborníci odhadují, že za ceny kolem 250 dolarů by nebyl problém provoz spustit už dnes. Cena pod sto dolarů by mohla být dosažitelná v poměrně blízké budoucnosti a za předpokladu, že půjde o větší linku, při jejímž budování se mohou uplatnit úspory z rozsahu.

K čemu to?

Podobná separace oxidu uhličitého z atmosféry není (a s výjimkou špatných sci-fi) ani nikdy nebude způsob, jak výrazně snižovat množství tohoto skleníkového plynu v atmosféře. Ani seriózní zastánci této neosvědčené technologie, například právě z firmy Carbon Engineering, nic takového netvrdí. Možné využití a trh vidí zcela jinde: v „recyklaci“ uhlíku, který využívají naše spalovací motory. Carbon Engineering se domnívá, že by mohla najít místo jako dodavatel paliv pro letadla, lodě či auta s klasickým pohonem s velmi nízkou uhlíkovou stopou.

Nejde samozřejmě o nijak nový koncept, syntéza umělých paliv není nic nového, v praxi se ovšem používala pouze v některých velmi specifických příkladech, kdy klasická paliva byla z nějakého důvodu nedostupná či extrémně drahá. V současných podmínkách by bylo také zapotřebí poměrně výrazného zásahu státu do fungování energetického trhu. To už se na některých místech stalo, a pokud skutečně odhady o výrazných úsporách z rozsahu a technologického vývoje budou odpovídat realitě, už dnes by se možná mohly najít trhy, kde není nepředstavitelné, že by se „palivo ze vzduchu“ skutečně mohlo vyplatit.

Carbon Engineering sází především na Kalifornii, kde je v platnosti takzvaný nízkouhlíkový palivový standard, který si žádá postupné snižování uhlíkové stopy prodávaných paliv. Ceny za tunu uhlíku se pohybují kolem 150 dolarů. Pokud by tedy skutečně společnost dokázala získávat uhlík ze vzduchu za ceny pod 100 dolarů za tunu, nabízí se tu možnost rentabilního provozu.

Samozřejmě, v praxi je celý proces složitější než na papíře. Vyžaduje kromě separace CO2 také vhodný zdroj levného vodíku, který je dalším důležitým stavebním kamenem případného paliva a tvoří údajně větší část výrobní ceny. Dnes se prakticky veškerý vodík získává ze zemního plynu, to ovšem výrazně mění uhlíkovou bilanci případného syntetického paliva, a tím i potenciální rentabilitu. Společnost tedy doslova musí doufat, že jí pomůže další snižování cen elektřiny z obnovitelných zdrojů. Ta by podle jejích odhadů mohla srazit zhruba někdy kolem roku 2025 ceny vodíku získávaného elektrolýzou na ceny srovnatelné s cenami vodíku ze zemního plynu.

I kdyby se technologie opravdu rozšířila, výrazně to neovlivní množství CO2 v atmosféře. 

Pokud se ještě podaří vyřešit další malé potíže (například celý proces zachycování CO2 a syntézy paliva elektrifikovat a zbavit se využití zemního plynu), v prostředí s uhlíkovými daněmi typu kalifornského palivového standardu může „benzín ze vzduchu a vody“ být reálnou variantou běžných fosilních paliv či problematických biopaliv I. generace.

Dnes nikdo nemůže zodpovědně říci, že proces je tak škálovatelný, aby jeho rozšíření mohlo výrazně změnit obsah CO2 v atmosféře. To je za současné situace čistá ekonomická utopie. Vždyť při zatím neprokázané ceně zachycení jedné tuny CO2 kolem stovky dolarů by náhrada všech fosilních paliv touto technologií stála podle odhadů analytiků někde mezi 3 až 5 procenty světového HDP. A to je samozřejmě jen velmi přibližný odhad.

Pokud se ovšem podaří alespoň na jednom místě syntézu paliva s využitím atmosférického CO2 skutečně rozjet, zajímavým důsledkem by mohlo být další malé zvýšení tlaku na ceny fosilních paliv. Koneckonců k vodě a vzduchu má přístup prakticky každý stát. To je prozatím ovšem velká spekulace, zatím podle nás není ani jisté, jestli za pár let Carbon Engineering a případně i další věrozvěsti nového „nízkouhlíkového benzínu“ vůbec budou existovat. 

Větší neúspěšný bratr

Zachycování oxidu uhličitého přímo z atmosféry je zatím zcela okrajovou technologií, které se věnuje pouze doslova pár firem na světě. Mnohem větší pozornost se dlouhodobě věnuje technologii zachycování CO2 přímo v energetických a dalších provozech. To ovšem neznamená, že by měl obor za sebou více úspěchů.

Jednou z prvních oblastí, kde se technologie zachycování (a pak následného ukládání) začala využívat, je úprava zemního plynu. Například v rámci norského projektu ukládání oxidu uhličitého Sleipner, který běží už od roku 1996, se každoročně zachytí zhruba milion tun CO2. Plyn se následně vtláčí a trvale ukládá do slaného akviferu ležícího hluboko pod dnem Severního moře. Jedná se pochopitelně doslova o kapku v moři, ale ono jde samozřejmě do značné míry o projekt ověřovací – a samozřejmě i symbolický.

Prvním projektem, který ve velkém využívá technologii CCS při výrobě elektřiny, je elektrárna Boundary Dam v kanadském státě Saskatchewan, jež funguje od roku 2014. Tento projekt se ovšem proti původním plánům výrazně prodražil a první provozní výsledky také nebyly excelentní. A to nemluvíme ještě o výrazně dražších neúspěších, jako je elektrárna Kemper ve státě Mississippi. Měla stát 2,4 miliardy dolarů a začít fungovat v roce 2014. Zatím ovšem stále nefunguje a odhadovaná cena je zhruba 7,5 miliardy dolarů.

Zklamání z nenaplněných nadějí je patrné i při zběžném rozhovoru s některým z odborníků, kteří se věnují výzkumu konceptu označovanému jako CCS (Carbon Capture and Storage). Po přelomu 21. století se vše-
obecně očekávalo, že technologie se dočká rychlého rozšíření, ve skutečnosti byl ovšem pokrok mnohem pomalejší, než se předpokládalo. Potíže jsou přitom jak technického rázu, tak také čistě finanční – byť technologie může v řadě případů fungovat, je prostě příliš drahá.

(spe)

Svět plný energie > Zajímavosti > Vyplatí se už benzín ze vzduchu?

Aktuality
17.12.2018 Finové se těší na jaderný odpad

AKTUALITY - Začátkem prosince 2018 uložili technici na katastrálním území obce Eurajoki dvě nádoby z mědi a oceli s falešným jaderným odpadem. Uvnitř na míru vyrobených kontejnerů je tepelný článek, který napodobuje chování materiálu z vyhořelých jaderných článků. celý článek

3.10.2018 Pět set korun za připojení

100 LET - Stejně jako dnes platilo také samozřejmě i tehdy - za první republiky, že připojení do elektrické sítě nebylo zcela zadarmo. celý článek

17.9.2018 Přeceněná „chytrost“

AKTUALITY - Chytré sítě jsou dnes velkým trendem, ale jejich zavádění do praxe začíná ukazovat, že skutečnost se od slibů může někdy dosti lišit. celý článek

15.6.2018 Americký plyn zatím Evropě "nevoní"

AKTUALITY - Evropský trh, který se měl dle očekávání stát hlavním odbytištěm zkapalněného zemního plynu (LNG), zatím neprošel žádnou změnou. celý článek

1.6.2018 V květnu stoupla cena ropy na 80 dolarů

AKTUALITY - Poprvé zhruba od konce roku 2014 se ceny ropy na světových spotových trzích dostaly zhruba na 80 dolarů za barel ropy Brent. celý článek

  

Chcete dostávat své osobní vydání tištěného magazínu Svět plný energie?

Ano, chci

Podporujeme:

SVĚT PLNÝ ENERGIE

Webový magazín a tištěný
čtvrtletník přináší témata,
zajímavosti, rozhovory
a důležité informace nejen
ze světa plného energie.

Pro Lumius, spol. s r.o.
vydává Business Media CZ

Redakce:
Josef Janků,
Jakub Merta, Jan Gregor

Grafické zpracování:
Michael Ehrlich

Texty:
neoznačené materiály jsou redakční

Foto:
archiv firem a autorů, redakce,
Thinkstock

Kontakt:

Aktuality
17.12.2018 Finové se těší na jaderný odpad

AKTUALITY - Začátkem prosince 2018 uložili technici na katastrálním území obce Eurajoki dvě nádoby z mědi a oceli s falešným jaderným odpadem. Uvnitř na míru vyrobených kontejnerů je tepelný článek, který napodobuje chování materiálu z vyhořelých jaderných článků. celý článek

3.10.2018 Pět set korun za připojení

100 LET - Stejně jako dnes platilo také samozřejmě i tehdy - za první republiky, že připojení do elektrické sítě nebylo zcela zadarmo. celý článek

17.9.2018 Přeceněná „chytrost“

AKTUALITY - Chytré sítě jsou dnes velkým trendem, ale jejich zavádění do praxe začíná ukazovat, že skutečnost se od slibů může někdy dosti lišit. celý článek

15.6.2018 Americký plyn zatím Evropě "nevoní"

AKTUALITY - Evropský trh, který se měl dle očekávání stát hlavním odbytištěm zkapalněného zemního plynu (LNG), zatím neprošel žádnou změnou. celý článek

1.6.2018 V květnu stoupla cena ropy na 80 dolarů

AKTUALITY - Poprvé zhruba od konce roku 2014 se ceny ropy na světových spotových trzích dostaly zhruba na 80 dolarů za barel ropy Brent. celý článek

  

Chcete dostávat své osobní vydání tištěného magazínu Svět plný energie?

Ano, chci

Podporujeme:

SVĚT PLNÝ ENERGIE

Webový magazín a tištěný
čtvrtletník přináší témata,
zajímavosti, rozhovory
a důležité informace nejen
ze světa plného energie.

Pro Lumius, spol. s r.o.
vydává Business Media CZ

Redakce:
Josef Janků,
Jakub Merta, Jan Gregor

Grafické zpracování:
Michael Ehrlich

Texty:
neoznačené materiály jsou redakční

Foto:
archiv firem a autorů, redakce,
Thinkstock

Kontakt: