Velká naděje, anebo riziko?

27.10.2012

BŘIDLICOVÝ PLYN Plynárenský management hledá novou a zajímavou komoditu. Mj. sází na tzv. břidlicový plyn.

Na tuto surovinu se stále častěji odvolávají také politici a novináři. Spatřují v ní cenově akceptovatelnou, bezpečnou a dlouhodobě dostupnou náhradu za zemní plyn. Po vzoru USA ji považují za lék, jak se zbavit rizikové závislosti na dodávkách plynu z politicky složitých regionů této planety.

Těžba břidlicového plynu se rozvinula v USA. Evropa ještě zvažuje.
Těžba břidlicového plynu se rozvinula v USA. Evropa ještě zvažuje.

Břidlicový plyn však není žen-šen na energetické bolesti průmyslově vyspělých i rozvíjejících se států světa. Ani překvapivou novinkou. Je to pouze jeden z několika druhů nekonvenčních zdrojů přírodního plynu. Jedná se de facto o metan uložený v pravěkých vrstvách břidlic a pískovců. Získává se pomocí vrtů do velkých hloubek. Je to stejný plyn, který se těží i z konvenčních ložisek. Pouze nevytvořil akumulace. K otevření cesty plynu z podzemních břidlic se mj. využívá tzv. hydraulické štěpení. Jímaný metan se čistí, suší a využívá stejně jako konvenční zemní plyn.

Dostupný a ekologičtější

Břidlicový plyn rozšiřuje paletu současných zdrojů energie ve světě. V zemské kůře je ho podstatně více, než klasického zemního plynu. Ekologická zátěž je oproti těžbě uhlí 12krát menší. Díky stoupající těžbě a exploataci plynu z břidlic v USA a jejich zvyšující se soběstačnosti se uvolňují stále větší zásoby pro Evropu a cena plynu na spotových trzích se snižuje.

Podle zprávy Mezinárodní energetické agentury by celkové dosažitelné zásoby zemního plynu mohly stačit na více než 250 let, tedy nejméně pro 4-5 dalších generací. Nekonvenční zdroje plynu, mj. břidlicový plyn, plyn z pískovců a metan vázaný na černouhelné sloje, jsou nejméně stejně velké jako konvenční zdroje. Při získávání nekonvenčních plynů za posledních 5 let už došlo k transakcím přesahujícím 100 mld. USD.

Projevují Češi zájem o břidlicový plyn?

Reakce jsou zatím rozporné. Stoupenci argumentují, že příp. tuzemská těžba by mohla snížit naši závislost na dodávkách zemního plynu z ciziny. „Česká ložiska plynu stojí za ověření. Energetická koncepce se odkazuje na maximální dovozní nezávislost a tento plyn by mohl v budoucnu snížit naši závislost na Rusku. Pokud by se u nás možnost získávání břidlicového plynu ověřila, je naděje, že bychom mohli získat 5-10 % roční spotřeby z tohoto zemního plynu,“ říká k tomu Oldřich Petržilka,
prezident České plynárenské unie.

Ekologicky smýšlející občané a instituce jsou proti. Nicméně: při dodržování technologické disciplíny lze očekávat únosné dopady těžby na kvalitu životního prostředí. To uvádí alespoň Česká geologická služba ve své studii Nekonvenční zemní plyn z břidlic, kterou zpracovala pro MŽP ČR. „K dopadům na životní prostředí došlo v mizivém procentu případů a vesměs to byly události, které se dějí i při konvenční těžbě plynu i ropy. Nebezpečnost používaných chemikálií je přeceňována.

Ve 40 tisících vrtech, které fungují v USA, nebyl nikdy a nikde potvrzen jejich únik do podzemních vod. Plyn z břidlic je zcela jistě zdroj, který stojí za úvahu a vyzkoušení,“ dodává expert v oborech ložiskové geologie, vrtného a seizmického průzkumu a těžby plynu a ropy Stanislav Benada.

Česká legislativa zatím není údajně připravena na technicky náročné průzkumy. Ministerstvo životního prostředí je proto pro blokaci žádostí těžařů, kteří chtějí zkoumat naše potenciální naleziště  břidlicového plynu. Výhledově: 1-2 roky. „Stát by neměl vyhlašovat moratorium a měl by průzkum ložisek plynu podpořit. Zadarmo by se tak mohl dozvědět, zda vůbec nějaká náleziště pod zemí máme,“ namítá Oldřich Petržilka.

„Cestou je jednoznačné stanovení přísných podmínek, za nichž se případné zásoby břidlicového plynu budou ověřovat“.

Jak se k novému zdroji postaví Evropa?

Podle expertízy Energetické informační agentury by mohlo být jen ve východní Evropě cca 7,1 bilionu m3 břidlicového plynu. Podle studie renomované instituce CERA by Evropa mohla za 10-15 let těžit 60-200 mld. m3 plynu z nekonvenčních zdrojů. Aniž by Evropané zatím vytěžili byť 1 molekulu břidlicového plynu, jeho masívní těžba v USA ovlivnila strukturu plynárenského trhu již nyní. A také razantně snížila ceny zemního plynu pod úroveň dlouhodobých smluvních cen. Uvolnily se velké objemy zkapalněného zemního plynu, které se přesměrovaly z USA do Evropy.

„Zemní plyn z nekonvečních zdrojů příliš nezapadá do plánů budoucí evropské energetiky. Pokud by se rozšířila těžba nekonvenčních zdrojů, státy by neměly vůli investovat další prostředky do  alternativních zdrojů. Získaly by přístup ke zdrojům zemního plynu, které by byly cenově  konkurenceschopné a zároveň do značné míry spolehlivější,“ dodává Filip Černoch.

Těžba břidlicového plynu je zatím v Evropě nákladnější než u konvenčního plynu. Je nutné vrtat do větší hloubky, prodloužit životnost těžebních sond (4-6 let), vrásky vyvolává potřeba nákladného hydraulického štěpení. Studují se zkušenosti americké geologie, nakolik se podobá evropské a do jakých hloubek se bude v Evropě vrtat. To vše určí výslednou cenu plynu, a tedy i jeho konkurenceschopnost.

„Na evropském trhu působí jen několik málo společností, které mají potřebné technologie pro štěpení. Proto by těžba v Evropě nemusela být v současné době rentabilní. Na počátku je těžba vysoká. Nicméně už po prvním roce klesne až o 70 %. Z toho pro praxi vyplývá, že vrt se musí zaplatit v prvních letech,“ upřesňuje Stanislav Benada.

„Hlavní výhodou břidlicového plynu je, že plyn není vázán na plošně malá ložiska, ale na zdrojové horniny (břidlice), které sedimentovaly na relativně velkých územích. To znamená, že jde o velké objemy horniny. I když je obsah plynu v nich nízký, celkově mohou představovat významné zdroje plynu,“ říká energetický analytik a jednatel společnosti ENA Jiří Gavor.

Břidlicové vrstvy v podzemí skrývají obří masu plynu
Břidlicové vrstvy v podzemí skrývají obří masu plynu

Ekonomický kalkul je jednoznačný: dokud bude břidlicový plyn v Evropě dražší než klasický zemní plyn, zákazník vždy upřednostní konvenční surovinu. V roce 2000 tvořil břidlicový plyn v USA jen 1 % z celkové těžby. Před 2 lety to už bylo 17 %. Za poslední roky USA zjistily, že mají tolik plynu jako dvě Saúdské Arábie ropy. Už v roce 2009 v těžbě překonaly do té doby největšího producenta Rusko a přeměnily se z významného dovozce v plně soběstačného producenta a dokonce vývozce plynu.

OTÁZKY A ODPOVĚDI OKOLO BŘIDLICOVÉHO PLYNU:

  •  Kdo disponuje největšími zásobami břidlicového plynu?

Dominuje Čína s 36,1 bil. m3. Následují Spojené státy (24,4 bil. m3) a třetí je Argentina (21,9 bil. m3). Velkými zásobami se může pochlubit rovněž Austrálie, JAR, oblasti severní Afriky a východní Evropy, Velká Británie a Francie. Americká federální agentura EIA spočítala, že celosvětové zásoby zemního plynu by se díky břidlicovému plynu navýšily o více než 40 %.

Z našich sousedů má nejvíce zásob břidlicového plynu Polsko. To ročně spotřebuje kolem 14 mld. m3 plynu, ale jen 4,2 mld. m3 je z vlastních zdrojů. Zbytek dováží z Ruska. Velikou naději Poláci spatřují jak v budovaném terminálu na zkapalněný plyn, tak v těžbě břidlicového plynu. Ta by měla být zahájena již v roce 2014. Podle prvních odhadů by mohly polské zásoby činit 5,29 bil. m3.

  •  Co tvoří štěpící kapalinu?

Většina operační masy (99,5 %) připadá na vodu a písek. Zbylého 0,5 % tvoří různé chemikálie, které zajistí především hladké vtlačení zrn písku do vytvořených mikropuklin. Štěpící kapalina nezůstává v zemi. Po štěpení je vypláchnuta zpět. Může štěpící proces ovlivnit kvalitu podzemní pitné vody? Zdroje pitné vody jsou v hloubkách do 300 m pod povrchem země. Štěpící proces probíhá v hloubkách 2-4,5 km pod povrchem. Po odvrtání jedné z části vrtu dochází k zapažení soustavou ocelových trubek. Prostor mezi okrajem vrtu a trubkami je vyplněn cementem. Nedochází tedy ani ke kontaminaci, kupř. motorovým olejem.

  • Jaká je spotřeba vody?

Při hloubce vrtu 3 km se do vrtu vejde 200-300 m3 vody. Pro štěpení 1 intervalu cca 20 m mocného se použije několik set m3 štěpící kapaliny. Pro srovnání: každý větší bazén na zahradě má objem kolem 100 m3. Samotný vrt na povrchu nezabere plochu větší než 100 x 100 m. Je technologie  hydraulického štěpení (frakování) ověřena? Existuje již nejméně 60 let. V USA se břidlicový plyn těží 15-20 let. Američané ročně vytěží 137 mld. m3 břidlicového plynu. To pokrývá asi 30 % spotřeby plynu
v USA.

  • Jak obstojí ČR?

V Evropě se odhaduje, že zásoby břidlicového plynu má nejméně 32 zemí, včetně ČR. Podle studie České geologické služby u nás mohou ložiska spočívat mezi Přerovem, Kopřivnicí a Vsetínem, dále pak na Trutnovsku (včetně Broumovského výběžku), kolem Hodonína, Břeclavi a v pásmu kolem Karpat. Posledním průzkumným územím by mohla být také oblast mezi Berounem a jihozápadním okrajem Prahy.

NÁZOR EXPERTA:

screen_shot_2013-10-31_at_14.38.09.png

Radim Juřica, ředitel nákupu společnosti Lumius, spol. s r.o.


Má odpověď na otázku, zda je břidlicový plyn velká naděje, anebo riziko zní: „Velká naděje, ale…“


Mám obavu, že v Evropě to nebude tak „jednoduché“, jako v USA. Odborné analýzy uvádí, že z celkových zásob břidlicového plynu je celá polovina právě na území USA. Dalším důležitým faktorem
je, že v současnosti jsou náklady na těžbu břidlicového plynu větší než u klasického plynu. Na rozdíl od klasického zemního plynu je na počátku výtěžnost plynu vysoká, postupně ale upadá. Životnost jednoho vrtu je maximálně 10 let. Proto je nutné neustále investovat do nových vrtů. V USA se těží v řidčeji osídlených oblastech. V Evropě se ložiska nachází hlouběji a pod hustě osídlenými oblastmi. To zvedne náklady na těžbu (potřeba lepších technologií, řešení vlastnických vztahů atd.).


Opomenout nelze ani ekologická rizika. Do vrtu se kromě velkého množství vody a písku vhání také směs chemikálií (toluen, benzen, metanol). Logicky vznikají obavy, že by tyto látky mohly kontaminovat podzemní vody. Část plynu během těžby uniká do atmosféry, protože ne všechen plyn se podaří zadržet. I přesto, že je v současné době získávání břidlicového plynu nákladnější než  klasická těžba a nejsou zcela zodpovězeny otázky týkající se zátěže těžby na životní prostředí, jsem názoru, že pokud chce ČR, potažmo Evropa, snížit svou energetickou závislost, posílit svou  energetickou bezpečnost a udržet únosnou cenovou hladinu zemního plynu, nemůže si dovolit břidlicový plyn odmítat.

Autor: spe

Svět plný energie > Zajímavosti > Velká naděje, anebo riziko?

Aktuality
7.11.2019 Lomonosov na místě

AKTUALITY - První ruská plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov dorazila na svou trvalou základnu blízko izolovaného ruského města Pevek na Čukotce, a stala se tak nejseverněji položenou jadernou elektrárnou. Rosatom má za cíl uvést elektrárnu do provozu do konce letošního roku. Společnost chce své malé plovoucí elektrárny s reaktory odvozenými od pohonných jednotek jaderných ledoborců nabízet do odlehlých oblastí, zatím ale žádné zahraniční zákazníky nemá. Mohou fungovat bez přestávky a potřeby doplnit palivo tři až pět let, elektrický výkon reaktorů je 70 MW.  celý článek

15.10.2019 Stát elektromobilů ve tmě

AKTUALITY - Zhruba milion domácností, firem, veřejných institucí a dalších odběratelů v americkém státě Kalifornie se v týdnu od 7. října ocitlo bez dodávky elektřiny. Tamní energetická společnost Pacific Gas and Electric Company (PG&E) je v několika postupných vlnách odstavovala kvůli snížení rizika vzniku lesních požárů.  celý článek

16.7.2019 Emisních povolenek znovu ubude

AKTUALITY - Přebytek emisních povolenek na trhu je podle dat Evropské komise pro 2019 stejný jako v loňském roce. celý článek

13.5.2019 Uranová kostka z válečného Německa

AKTUALITY - Fyziky z univerzity v Marylandu překvapila nečekaná anonymní zásilka, ze které se vyklubala palivová kostka z nacistického jaderného reaktoru. celý článek

15.4.2019 OZE dodaly v Německu 65% elektřiny

AKTUALITY - První týden v březnu Německo zažilo energetickou premiéru: obnovitelné zdroje energie (OZE) vyrobily rekordních 65 % veškeré elektřiny. celý článek

  

Chcete dostávat své osobní vydání tištěného magazínu Svět plný energie?

Ano, chci

Podporujeme:

SVĚT PLNÝ ENERGIE

Webový magazín a tištěný
čtvrtletník přináší témata,
zajímavosti, rozhovory
a důležité informace nejen
ze světa plného energie.

Pro Lumius, spol. s r.o.
vydává Business Media CZ a BARIDA Agency

Redakce:
Josef Janků, Jan Gregor a další ...

Grafické zpracování:
Michael Ehrlich

Texty:
neoznačené materiály jsou redakční

Foto:
archiv firem a autorů, redakce,
Thinkstock

Kontakt:

Aktuality
7.11.2019 Lomonosov na místě

AKTUALITY - První ruská plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov dorazila na svou trvalou základnu blízko izolovaného ruského města Pevek na Čukotce, a stala se tak nejseverněji položenou jadernou elektrárnou. Rosatom má za cíl uvést elektrárnu do provozu do konce letošního roku. Společnost chce své malé plovoucí elektrárny s reaktory odvozenými od pohonných jednotek jaderných ledoborců nabízet do odlehlých oblastí, zatím ale žádné zahraniční zákazníky nemá. Mohou fungovat bez přestávky a potřeby doplnit palivo tři až pět let, elektrický výkon reaktorů je 70 MW.  celý článek

15.10.2019 Stát elektromobilů ve tmě

AKTUALITY - Zhruba milion domácností, firem, veřejných institucí a dalších odběratelů v americkém státě Kalifornie se v týdnu od 7. října ocitlo bez dodávky elektřiny. Tamní energetická společnost Pacific Gas and Electric Company (PG&E) je v několika postupných vlnách odstavovala kvůli snížení rizika vzniku lesních požárů.  celý článek

16.7.2019 Emisních povolenek znovu ubude

AKTUALITY - Přebytek emisních povolenek na trhu je podle dat Evropské komise pro 2019 stejný jako v loňském roce. celý článek

13.5.2019 Uranová kostka z válečného Německa

AKTUALITY - Fyziky z univerzity v Marylandu překvapila nečekaná anonymní zásilka, ze které se vyklubala palivová kostka z nacistického jaderného reaktoru. celý článek

15.4.2019 OZE dodaly v Německu 65% elektřiny

AKTUALITY - První týden v březnu Německo zažilo energetickou premiéru: obnovitelné zdroje energie (OZE) vyrobily rekordních 65 % veškeré elektřiny. celý článek

  

Chcete dostávat své osobní vydání tištěného magazínu Svět plný energie?

Ano, chci

Podporujeme:

SVĚT PLNÝ ENERGIE

Webový magazín a tištěný
čtvrtletník přináší témata,
zajímavosti, rozhovory
a důležité informace nejen
ze světa plného energie.

Pro Lumius, spol. s r.o.
vydává Business Media CZ a BARIDA Agency

Redakce:
Josef Janků, Jan Gregor a další ...

Grafické zpracování:
Michael Ehrlich

Texty:
neoznačené materiály jsou redakční

Foto:
archiv firem a autorů, redakce,
Thinkstock

Kontakt: