Rozvoj kogenerace v ČR

13.10.2017

ROZHOVOR - Efekty kogenerační výroby elektřiny a tepla jsou všeobecně známé. Stav u nás přibližuje rozhovor s Milanem Šimoníkem, výkonným ředitelem COGEN Czech.

svet_plny_energie_ilustracni_foto.jpg

Jak v kogeneračních procesech obstojí ČR ve srovnání s jinými státy EU?

Jako představitel COGEN Czech budu mluvit především o plynové kogeneraci menších výkonů – od několika kW do jednotek MW. Ty budou podle nás stále významnější součástí energetiky a nebude to „jen“ kvůli jejich účinnosti a ekologickým přínosům. 
Při odhadování budoucích trendů ve stále propojenější evropské energetice je dobré sledovat, co se děje v Německu. Mám tím na mysli zejména elektrifikaci sektorů tepla a dopravy pro maximální využití čisté elektřiny a dalších synergických efektů takového propojení. 
V první řadě jde o využití akumulačních schopností elektromobilů a zejména levné akumulace elektřiny do tepla. V dobách nízké výroby z OZE mohou kogenerační plynové zdroje v městských, obecních či firemních teplárnách (schopné rychlého najetí a rychlých výkonových změn) naopak elektřinu dodávat a sloužit jako flexibilní vyrovnávací zdroje k proměnlivé výrobě elektřiny z větru a slunce. Mohou též poskytovat celou řadu podpůrných služeb pro provozovatele přenosové a distribuční soustavy. 
Kogenerace spalující zemní plyn jako nízkoemisní palivo může být vhodným spojovacím článkem mezi současnou velkou fosilně-jadernou energetikou a budoucí (ve větší míře decentralizovanou) energetikou s velkým podílem OZE. 
Uvedu konkrétní příklad. Můžete postavit jednu paroplynovou elektrárnu o výkonu téměř 900 MW v Počeradech. Má sice elektrickou účinnost až 58 %, ale její najetí trvá nejméně půl hodiny. Nebo 900 plynových motorů, které mají elektrickou účinnost „jen“ 40–45 %, ale s využitím tepla se dostanete na téměř 90 %, přičemž tyto zdroje umějí najet na plný výkon do 3–5 minut. 
Každý zdroj má své výhody a nevýhody i odlišný způsob využití. Proto je energetika mixem různých zdrojů. Počerady už máme. Do budoucna se budou v Evropě i v Česku stavět spíše menší zdroje. 
Je třeba také zdůraznit význam zachování a rozvoje systémů CZT. Nebudou již sloužit jen jako jednosměrná cesta z teplárny ke spotřebiči, ale hlavně k integraci všech dostupných energetických zdrojů v daném území (slunce, vítr, biomasa, zemní teplo, odpadní teplo). Teplárenské zdroje je též snazší (než u individuálního vytápění) realizovat vícepalivově a reagovat tak na výkyvy cen paliv, využít akumulační schopnosti tepelné sítě či akumulátory tepla. Trendem v zásobování energií v hustě obydlených oblastech budou hybridní CZT systémy, maximálně využívající alternativní a druhotné zdroje v kombinaci s kogeneračními jednotkami či tepelnými čerpadly. 

Co je u nás zapotřebí podle vašeho názoru urychleně dopracovat: legislativně, organizačně, investičně, personálně?

Stát by se měl snažit o vyváženou energetickou politiku, která projde se ctí nelehkým obdobím přicházející zásadní transformace energetiky. OZE a malé technologie se rychle vyvíjejí. Budou umožňovat stále větší míru nezávislosti na elektrizační síti, v ideálních podmínkách až ostrovní provoz. Spotřebitelé – consumers – se budou stávat prosumery. Tyto prosumery nelze ze systému vytlačovat, např. zbytečně přísnými požadavky na omezení přetoků do sítě nebo špatně nastavenou tarifní soustavou. V energetice třeba usilovat o stabilní prostředí, nikoliv ode zdi ke zdi, jak tomu bylo s fotovoltaikou. Je dobře, že MPO už začíná být otevřeno diskusi se všemi „stakeholdery“, neboť energetika přestává být doménou jen několika málo velkých energetických firem.

Kogenerace umožňuje nejenom lepší využití surovinových vstupů. Zároveň přispívá ke snížení emisní zátěže už beztak kontaminovaného životního prostředí. Proč se ji nedaří prosazovat v českém prostředí razantněji a rychleji? 

Nejsme zastánci razantních řešení. Ve snaze rychle něco změnit je riziko opakování excesů, jak tomu bylo s fotovoltaikou. Oproti desítkám miliard pro fotovoltaiku stojí podpora výroby elektřiny z KVET do 5 MW cca 1 mld. Kč ročně.
Kogeneračně se vyrábí cca 12 % elektřiny. Tento podíl by mohl a měl růst až k 20 %. Dnes je v Česku cca 220 MW plynových kogenerací do 5 MW. MPO na základě cost-benefit- analýzy předpokládá, že do roku 2025 by v Česku mělo přibýt 33 MW mikrokogenerací (do 50 kW) 
a 227 MW malých a středních kogenerací (50 kW – 5 MW) spalujících zemní plyn. Tedy i nadále by měl instalovaný výkon růst o cca 20 MW ročně. Potenciál je zejména v konverzi současných sídlištních či průmyslových plynových výtopen. 
Ovšem i stávající SZT s uhelnou KVET budou v souladu se SEK postupně přecházet z dnes převládajícího uhlí na jiná paliva, zejména na plyn. Dá se předpokládat, že bude docházet k optimalizaci (resp. k decentralizaci) zdrojové struktury. I v tomto segmentu vznikne prostor pro nasazení malé a střední plynové kogenerace. Tedy bychom se perspektivně mohli přiblížit technickému potenciálu podle zmíněné analýzy – tj. u mikrokogenerace k přírůstku o 150 MW a u malé a střední kogenerace o 830 MW oproti současnému stavu.

Není na vině stávající podpora kogeneračního způsobu výroby elektřiny? Zatím ho každoročně stanovil ERÚ podle velikosti a způsobu provozu kogenerační jednotky. To se ale nezřídka neobešlo bez vzrušených debat… 

Nezvládnutá podpora fotovoltaiky v letech 2010–2011 velmi poškodila vnímání OZE a doplatily na to i další podporované zdroje energie, mj. kogenerační výroba elektřiny. 
Stále ještě se potýkáme s důsledky kauzy „notifikace“, kdy ERÚ svým striktním přístupem a bojem proti „solárním baronům“ přerušil podporu všem zdrojům a přivedl mnohé investory a provozovatele do složité situace, kterou nezavinili. Naštěstí se už situace pomalu vrací do normálu. Letos v dubnu byla ze strany EK potvrzena podpora pro kogenerace, které budou postaveny v letech 2016–2020. Ty budou moci pobírat zelený bonus po dobu 15 let od uvedení do provozu. Ke konci se již také blíží schválení podpory pro stávající zdroje z let 2013–2015. MPO se nedávno podařilo prosadit nařízení vlády o zpětné výplatě podpory, takže provozovatelé nakonec zadržené bonusy dostanou, i když s téměř jednoročním zpožděním. 
Notifikace zároveň (v souladu s evropskými pravidly EEAG) podmiňuje poskytování podpory pro KVET nad 1MW aukcemi. Takový mechanismus zatím v české legislativě není. MPO proto chystá novelu zákona 165/2012 (o podporovaných zdrojích energie), která by měla řešit jak aukce, tak další podmínky i z notifikace dalších podporovaných zdrojů.

Definice vysoce účinné kombinované výroby elektřiny a tepla je zafixována ve směrnici Evropského parlamentu a rady 2012/27/EU. Postačí to tváří v tvář rychlému pokroku smart energy a lokální energetiky? 

Maximální využívání OZE je naprosto správně prioritou energetické politiky v Evropě. Podobný trend vidíme po celém světě. Ovšem ještě dlouho se neobejdeme ani bez energie z fosilních zdrojů. Budou hrát roli záložních a vyrovnávacích zdrojů, což vidíme jako příležitost, jak můžou kogenerace lépe „prodat“ své přednosti a nebýt závislé jen na podpůrných programech. 
Pro nás je důležitá zejména reforma evropského trhu s elektřinou, který by měl více ocenit flexibilitu a tím zajistit přizpůsobení energetického systému proměnlivé výrobě elektřiny z OZE. 
Jde o celou řadu opatření – obchodování stále blíže reálnému času, dynamické tarify, větší transparentnost trhu, nediskriminační přístup i malých či virtuálních zdrojů ke všem typům trhu s elektřinou (včetně podpůrných služeb) a mnoho dalších. Důležitá je též stále odkládaná reforma EU ETS: vyšší cena CO2 bude zvýhodňovat nízkoemisní paliva, tedy i zemní plyn.

V širším povědomí je kogenerace a trigenerace nejčastěji spojována se spalovacími motory a se zemním plynem. Ve světě se však zvětšuje masa zařízení, která ke svému chodu efektivně využívají také důlní plyny, bioplyn, skládkový plyn, čistírenský plyn a jiná alternativní paliva. Která z existujících surovinových variant se vám jeví v tuzemských podmínkách jako nejperspektivnější? 

Jsme si vědomi toho, že zemní plyn, i když využívaný maximálně efektivně, je stále dovozovým a tím pádem (z hlediska energetické bezpečnosti a nezávislosti) problematickým palivem. Dalo by se diskutovat, který z uvedených plynů má jaký potenciál. Je dobré, že se stále více akcentuje využívání všech vlastních zdrojů. Ještě bych přidal syntetický metan, který bude jedním ze způsobů ukládání přebytků elektřiny z OZE. Takže se o budoucnost našeho oboru nebojím.

(spe) - převzato z magazínu Technický Týdeník

svet_plny_energie_foto_milan_simonik.jpgMilan Šimoník, výkonný ředitel COGEN Czech, spolku pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla


Svět plný energie > Rozhovory > Rozvoj kogenerace v ČR

Aktuality
24.9.2017 Před 60 lety Československo poprvé rozštěpilo atom

JÁDRO - V úterý 24. září 1957 se krátce před půlnocí tehdejší Československo stalo devátou zemí na světě, která dokázala ovládnout jaderné štěpení. celý článek

12.9.2017 Hlubinné projekty geotermálních elektráren

AKTUALITY - Podle reportu geotermální asociace IGA je v současné době v 63 zemích světa v provozu na 320 větších elektráren a tepláren využívajících zemského tepla. celý článek

11.8.2017 Poprvé od 2006 klesl příspěvek na výrobu elektřiny

Poprvé od roku 2006 došlo loni k poklesu výše příspěvku podporovaným zdrojům energie (POZE), do které patří i téměř všechny obnovitelné zdroje energie. celý článek

20.7.2017 Mobilní větrné elektrárny do krizových oblastí

AKTUALITY - Německá společnost TwingTec by chtěla do oblastí postižených přírodními pohromami dodávat malé větrné elektrárny. celý článek

20.6.2017 Čína má příliš mnoho elektřiny

AKTUALITY - Vláda v Pekingu pozastavila plány na stavbu řady nových uhelných elektráren. celý článek

  

Chcete dostávat své osobní vydání tištěného magazínu Svět plný energie?

Ano, chci

Podporujeme:

SVĚT PLNÝ ENERGIE

Webový magazín a tištěný
čtvrtletník přináší témata,
zajímavosti, rozhovory
a důležité informace nejen
ze světa plného energie.

Pro Lumius, spol. s r.o.
vydává Business Media CZ

Redakce:
Matouš Lázňovský,
Martin Kročil, Jana Veselá

Grafické zpracování:
Michael Ehrlich

Texty:
neoznačené materiály jsou redakční

Foto:
archiv firem a autorů, redakce,
Thinkstock

Kontakt:

Aktuality
24.9.2017 Před 60 lety Československo poprvé rozštěpilo atom

JÁDRO - V úterý 24. září 1957 se krátce před půlnocí tehdejší Československo stalo devátou zemí na světě, která dokázala ovládnout jaderné štěpení. celý článek

12.9.2017 Hlubinné projekty geotermálních elektráren

AKTUALITY - Podle reportu geotermální asociace IGA je v současné době v 63 zemích světa v provozu na 320 větších elektráren a tepláren využívajících zemského tepla. celý článek

11.8.2017 Poprvé od 2006 klesl příspěvek na výrobu elektřiny

Poprvé od roku 2006 došlo loni k poklesu výše příspěvku podporovaným zdrojům energie (POZE), do které patří i téměř všechny obnovitelné zdroje energie. celý článek

20.7.2017 Mobilní větrné elektrárny do krizových oblastí

AKTUALITY - Německá společnost TwingTec by chtěla do oblastí postižených přírodními pohromami dodávat malé větrné elektrárny. celý článek

20.6.2017 Čína má příliš mnoho elektřiny

AKTUALITY - Vláda v Pekingu pozastavila plány na stavbu řady nových uhelných elektráren. celý článek

  

Chcete dostávat své osobní vydání tištěného magazínu Svět plný energie?

Ano, chci

Podporujeme:

SVĚT PLNÝ ENERGIE

Webový magazín a tištěný
čtvrtletník přináší témata,
zajímavosti, rozhovory
a důležité informace nejen
ze světa plného energie.

Pro Lumius, spol. s r.o.
vydává Business Media CZ

Redakce:
Matouš Lázňovský,
Martin Kročil, Jana Veselá

Grafické zpracování:
Michael Ehrlich

Texty:
neoznačené materiály jsou redakční

Foto:
archiv firem a autorů, redakce,
Thinkstock

Kontakt: