Pokud jaderná energie, pak i úložiště vyhořelého paliva

18.3.2012

ÚLOŽIŠTĚ ČR se rozhodla třetinu svého národního energetickému mixu zajišťovat prostřednictvím jaderné energetiky.

Momentálně disponujeme 2 jadernými elektrárnami: v Dukovanech a v Temelíně. Starší dukovanský zdroj operuje se 4 tlakovodními reaktory typu VVER 440, model V 213. Každý má elektrický výkon 440 MW. Mladší Temelín generuje elektřinu ve dvou tlakovodních reaktorech VVER 1000, typ V 320. Instalovaný elektrický výkon činí 2 000 MW. ČR neustupuje od své jaderné energetické koncepce ani do budoucna. Výhledově chce jadernou bázi posílit o dva nové reaktory v Temelíně a příp. o jeden reaktor v Dukovanech.

Na první pohled – standardní sklad, jeden z mnoha v této zemi. Ve skutečnosti unikátní dočasné úložiště jaderných materiálů.
Na první pohled – standardní sklad, jeden z mnoha v této zemi. Ve skutečnosti unikátní dočasné úložiště jaderných materiálů.

Kdo něco vyrábí (bez ohledu na obor a druh produktu) musí počítat také s výrobními odpady. Výjimkou nejsou ani nejmodernější jaderné technologie, jež opakovaně vyhověly nejpřísnějším mezinárodním testům. Finálním produktem jaderné elektrárny je mimo čistý proud také vyhořelé jaderné palivo, byť přídomek „odpad“ je pro ně více než předčasný.

Tvůrci a provozovatelé českých jaderných zařízení od prvopočátků důsledně respektovali nejpřísnější normy a pravidla pro operace s radioaktivními materiály. Bezprostředně poté, co je palivo vyjmuto z korpusu reaktoru, bezpečně putuje do speciálního skladu. V areálech obou elektráren byly vytvořeny dostatečné kapacity pro jeho operativní dislokace. Kupříkladu mediálně známé úložiště v Dukovanech pojme až 180 000 dvousetlitrových sudů a jeho úložný objem dosahuje úctyhodných 55 000 m3.

Hlubinné úložiště radioaktivních materiálů – to je velmi sofistikovaná síť podzemních komor a tras.
Hlubinné úložiště radioaktivních materiálů – to je velmi sofistikovaná síť podzemních komor a tras.

Experti věří, že toto zčásti použité palivo budeme exploatovat ještě jednou, a to na sofistikovanějších jaderných energetických blocích IV.generace. I přes tuto optimistickou vizi bude nezbytné část materiálu (nejpozději po roce 2065) dislokovat v dlouhodobém (nejlépe hlubinném) úložišti. Nejdále v těchto operacích došli v Evropě Finové a Švédové. Tam budou podobná úložiště funkční už po roce 2020.

Producenty jaderného „odpadu“ nejsou pouze Dukovany, či Temelín. Nemalá kvanta krátkodobých nízko a středněaktivních odpadů generují rovněž tuzemské průmyslové podniky, výzkumná a zdravotnická pracoviště. Institucionální odpady putují do úložiště Richard (v bývalém vápencovém dole pod vrchem Bídnice u Litoměřic 17 000 m3). Odpady s přírodními radionuklidy do 5 komor štoly Bratrství v bývalém uranovém dole u Jáchymova (1 200 m3).

Ze zákona je dohledem nad jadernými materiály pověřena Správa úložišť radioaktivních materiálů SURAO a přirozeně Státní úřad pro jadernou bezpečnost SÚJB.

Šestice lokalit pro hlubinné úložiště

Pro budoucí české hlubinné úložiště bylo již na sklonku XX. století vytipováno šest vhodných lokalit. Konkrétně: Lubenec-Blatno (Ústecký kraj), Rohozná a Budišov (Vysočina), Božejovice a Lodhéřov (Jihočeský kraj) a Paječov (Plzeňský kraj). V roce 2004 byly průzkumné práce pozastaveny. Místní občané je odmítli.

Mimo ně je ve hře i několik variant na teritoriu vojenských újezdů. I na ně se samozřejmě vztahují nejpřísnější prověrky příp. použitelnosti. Třebaže za datum zprovoznění úložiště byl vybrán rok 2065, vláda ČR musí rozhodnout o dvojici optimálně vyhovujících lokalit do roku 2015.

Pomoci musí také příroda

Zkušenosti již zmíněných Finů a Švédů jsou inspirativní také pro nás. Pro bezpečné uložení radioaktivních materiálů hluboko v podzemí disponujeme moderními geologickými, hydrologickými, seizmickými a jinými vědeckými poznatky i adekvátní technikou a materiály. Kombinace lidského umu a poznání z I. poloviny XXI. století však třeba efektivně skloubit s přírodními faktory.

Po tisíciletí ožehavý náklad ve speciálních kontejnerech musí spočinout ve stabilním a neporušeném horninovém masivu se striktně stanovenými fyzikálními a chemickými parametry. Kupř. Skandinávci se rozhodli pro supertvrdý granitový masív v seizmicky stabilních regionech. Přístupové cesty k úložným komorám musí umožnit pohyb současné dopravním a skladovací techniky. Aby po několika staletích, či tisíciletích v podzemí nedošlo k posunům a narušením obalů, radioaktivní materiály budou zpevňovat bentonitem. Spolehlivě budou uzavřeny i současné přístupové trasy.

Není to zbytečně drahá investice?

Spekulovat už dnes o finálních nákladech za budoucí podzemní úložiště je předčasné. V obrysech (při současném stavu techniky, cen příslušných materiálů a lidské práce) to samozřejmě lze. Odtud generují i stálé zákonem vytýčené platby producentů radioaktivních materiálů na tento specifický účet. Stejně neadekvátní by bylo vše šmahem zatratit, podlehnout demagogickým vizím, či hrozbám a slepě spoléhat, že s jaderným dědictvím dneška si příští generace musí poradit už bez nás.

Ve francouzském komplexu na zpracování vyhořelého paliva v La Hague se všechny operace provádějí na vysoce mechanizovaných a robotizovaných pracovištích.
Ve francouzském komplexu na zpracování vyhořelého paliva v La Hague se všechny operace provádějí na vysoce mechanizovaných a robotizovaných pracovištích.

Takto bezohledný postoj by generoval značné morální, ale i ekonomické ztráty už dnes žijícím pokolením: principy „Dnes použité palivo - zítra surovina pro výrobu paliva nového“ platí s vysokou akademickou i praktickou věrohodností.

Současné jaderné reaktory totiž dokáží využít jen malou část energie z primárně vloženého paliva. Čerstvé články obsahují cca 30krát více energie. Pokud se nám podaří už v této etapě zkrátit dobu vývoje nových zařízení, která to dokáží intenzivněji, o to méně jaderného „odpadu“ bude třeba draze a složitě skladovat. A logicky: o to méně bude nutné těžit uranové rudy a zpracovávat ji pro energetickou exploataci.

Objemově nejde o žádný duplikát egyptských pyramid, či karvinských hald. Pokud bychom už dnes opětovně zužitkovali použité palivo kupř. z JE Dukovany, kvantum nepoužitelných štěpných produktů za čtvrtstoletí jejího chodu by vytvořilo krychli o hraně 1,6 m.

Zčásti vyhořelé palivo z francouzských jaderných elektráren v La Hague nejdříve putuje do obřího bazénu. Ponořeno 9 m hluboko pod hladinou vody tu bude odpočívat 3-5 let.
Zčásti vyhořelé palivo z francouzských jaderných elektráren v La Hague nejdříve putuje do obřího bazénu. Ponořeno 9 m hluboko pod hladinou vody tu bude odpočívat 3-5 let.

Technicky nejvyspělejší státy (kupř. Francie, Japonsko, či V. Británie) to činí už dnes a v průmyslovém měřítku. Technická, technologická i ekonomická náročnost těchto operací je však značná. Příslovečné světýlko na konci tunelu je přece jen na dohled: moderní metody způsobu výroby elektřiny na bázi transformace dlouhodobých radionuklidů na radionuklidy s kratším poločasem rozpadu a na neaktivní nuklidy by mohly být lidem k dispozici za ekonomicky i ekologicky akceptovatelných podmínek už v létech 2030-40.

I přesto, limitované kvantum radioaktivních materiálů, které se pro popisované opětovné využití hodit nebudou, musíme uložit spolehlivě a na věky. Tedy: vybudovat pro ně a provozovat bezpečné hlubinné úložiště. Je právem občanů demokraticky se vyjádřit ke každému problému, jenž řeší jejich stát. A je neoddiskutovatelnou povinností onoho státu, poskytnout odpověď na každou znepokojivou otázku občanů a problém vyřešit. V daném případě je to i naše bytostná povinnost vůči budoucím pokolením.

Autor: spe

Svět plný energie > Témata > Pokud jaderná energie, pak i úložiště vyhořelého paliva

Aktuality
7.11.2019 Lomonosov na místě

AKTUALITY - První ruská plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov dorazila na svou trvalou základnu blízko izolovaného ruského města Pevek na Čukotce, a stala se tak nejseverněji položenou jadernou elektrárnou. Rosatom má za cíl uvést elektrárnu do provozu do konce letošního roku. Společnost chce své malé plovoucí elektrárny s reaktory odvozenými od pohonných jednotek jaderných ledoborců nabízet do odlehlých oblastí, zatím ale žádné zahraniční zákazníky nemá. Mohou fungovat bez přestávky a potřeby doplnit palivo tři až pět let, elektrický výkon reaktorů je 70 MW.  celý článek

15.10.2019 Stát elektromobilů ve tmě

AKTUALITY - Zhruba milion domácností, firem, veřejných institucí a dalších odběratelů v americkém státě Kalifornie se v týdnu od 7. října ocitlo bez dodávky elektřiny. Tamní energetická společnost Pacific Gas and Electric Company (PG&E) je v několika postupných vlnách odstavovala kvůli snížení rizika vzniku lesních požárů.  celý článek

16.7.2019 Emisních povolenek znovu ubude

AKTUALITY - Přebytek emisních povolenek na trhu je podle dat Evropské komise pro 2019 stejný jako v loňském roce. celý článek

12.6.2019 177 GW obnovitelných zdrojů do provozu v roce 2018

AKTUALITY Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) celkový instalovaný výkon obnovitelných zdrojů uvedených v roce 2018 do provozu činil 177 GW. celý článek

13.5.2019 Uranová kostka z válečného Německa

AKTUALITY - Fyziky z univerzity v Marylandu překvapila nečekaná anonymní zásilka, ze které se vyklubala palivová kostka z nacistického jaderného reaktoru. celý článek

  

Chcete dostávat své osobní vydání tištěného magazínu Svět plný energie?

Ano, chci

Podporujeme:

SVĚT PLNÝ ENERGIE

Webový magazín a tištěný
čtvrtletník přináší témata,
zajímavosti, rozhovory
a důležité informace nejen
ze světa plného energie.

Pro Lumius, spol. s r.o.
vydává Business Media CZ a BARIDA Agency

Redakce:
Josef Janků, Jan Gregor a další ...

Grafické zpracování:
Michael Ehrlich

Texty:
neoznačené materiály jsou redakční

Foto:
archiv firem a autorů, redakce,
Thinkstock

Kontakt:

Aktuality
7.11.2019 Lomonosov na místě

AKTUALITY - První ruská plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov dorazila na svou trvalou základnu blízko izolovaného ruského města Pevek na Čukotce, a stala se tak nejseverněji položenou jadernou elektrárnou. Rosatom má za cíl uvést elektrárnu do provozu do konce letošního roku. Společnost chce své malé plovoucí elektrárny s reaktory odvozenými od pohonných jednotek jaderných ledoborců nabízet do odlehlých oblastí, zatím ale žádné zahraniční zákazníky nemá. Mohou fungovat bez přestávky a potřeby doplnit palivo tři až pět let, elektrický výkon reaktorů je 70 MW.  celý článek

15.10.2019 Stát elektromobilů ve tmě

AKTUALITY - Zhruba milion domácností, firem, veřejných institucí a dalších odběratelů v americkém státě Kalifornie se v týdnu od 7. října ocitlo bez dodávky elektřiny. Tamní energetická společnost Pacific Gas and Electric Company (PG&E) je v několika postupných vlnách odstavovala kvůli snížení rizika vzniku lesních požárů.  celý článek

16.7.2019 Emisních povolenek znovu ubude

AKTUALITY - Přebytek emisních povolenek na trhu je podle dat Evropské komise pro 2019 stejný jako v loňském roce. celý článek

12.6.2019 177 GW obnovitelných zdrojů do provozu v roce 2018

AKTUALITY Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) celkový instalovaný výkon obnovitelných zdrojů uvedených v roce 2018 do provozu činil 177 GW. celý článek

13.5.2019 Uranová kostka z válečného Německa

AKTUALITY - Fyziky z univerzity v Marylandu překvapila nečekaná anonymní zásilka, ze které se vyklubala palivová kostka z nacistického jaderného reaktoru. celý článek

  

Chcete dostávat své osobní vydání tištěného magazínu Svět plný energie?

Ano, chci

Podporujeme:

SVĚT PLNÝ ENERGIE

Webový magazín a tištěný
čtvrtletník přináší témata,
zajímavosti, rozhovory
a důležité informace nejen
ze světa plného energie.

Pro Lumius, spol. s r.o.
vydává Business Media CZ a BARIDA Agency

Redakce:
Josef Janků, Jan Gregor a další ...

Grafické zpracování:
Michael Ehrlich

Texty:
neoznačené materiály jsou redakční

Foto:
archiv firem a autorů, redakce,
Thinkstock

Kontakt: