Patří odpady na skládku?

24.3.2012

VYUŽITÍ ODPADU První odpověď (bez velkého přemýšlení) se přímo podbízí: „A kam jinam?“ V ČR jsme se této zásady drželi dlouho a neměnně.

Dnes patříme k evropským leadrům ve sběru, třídění a skládkování odpadu. Jenže: kromě tisíců tun zčásti recyklovatelných materiálů (zejména kovů), nám to přineslo pouze pyramidy vršících se nevábných pozůstatků z našich výrobních i komunálních aktivit a civilizačního komfortu.

Průměrný Čech vyprodukuje za rok 310 kg zbytkového komunálního odpadu. Pokud tuto masu ekologicky spálíme, získáme energii a teplo, k jejichž výrobě by bylo třeba vytěžit 310 kg hnědého uhlí.
Průměrný Čech vyprodukuje za rok 310 kg zbytkového komunálního odpadu. Pokud tuto masu ekologicky spálíme, získáme energii a teplo, k jejichž výrobě by bylo třeba vytěžit 310 kg hnědého uhlí.

Technicky a ekologicky vyspělá Evropa se mezitím vydala jiným směrem: maximum energeticky a termicky využitelného odpadu za přísných legislativních, ekonomických i ekologických pravidel spaluje. Brusel od toho nehodlá ustoupit ani do budoucna. Direktivy přijaté po lisabonské směrnici „20-20-20“ ukládají všem členským státům EU27 do roku 2020 radikálně snížit kvóty skládkovaného odpadu a přednostně jej zpracovávat na ohništích.

My zatím zůstáváme (až na pár vzácných výjimek) laxní. A kdyby o problému rozhodovali výluční mladí ekologičtí aktivisté, už samotné slovo „spalovna“ by byla nemravnost. Přitom právě oni by měli vytrhnout z letargie energetiky i regionální exekutivu: 1 t komunálního odpadu svou výhřevností umožní nahradit až 1 t hnědého uhlí.

Města, která aktivně přistoupila k termickému využívání odpadu, lze na počátku nynější dekády spočítat na prstech 1 ruky: Brno, Liberec a Praha-Malešice. Vyčlenila nemalé prostředky do ekologizace, do modernizací, do kogeneračních technologií pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla i do příslušných distribučních kapacit. Mnoho následovníků však zatím nemají. O moderní spalovnu usilují v Plzni a v Karviné. Zapomenuty (snad ještě?) nejsou ani mediálně protřásané snahy Pardubičanů.

Problematický primát

Průměrný Čech vyprodukuje ročně cca 310 kg zbytkového komunálního odpadu. Naučil se už odpady třídit, zejména plasty a papír. Co se týká energetického a termického využití odpadu, s podílem 13 % jsme na chvostu technicky a ekologicky vyspělého evropského peletonu. Za šumavskými hvozdy se spálí minimálně dvě pětiny odpadu. U nás ho (bohužel) miliony tun marnotratně končí na skládkách.

SRN, Rakousko, Švýcarsko a další státy vybudovaly v posledních letech rozsáhlou a technicky sofistikovanou bázi spaloven odpadu. Tamější vlády zabezpečily jejich výstavbu a provoz propracovanou legislativou. Investoři i banky včas vycítili, že se jedná o nejenom zajímavou ekologickou, ale i ekonomickou příležitost. Boj pardubických a karvinských radních o čisté a bezpečné regiony potvrdil, že u nás velkým problémem nadále zůstává postoj veřejnosti ke spalovnám. A média? Nezřídka poskytují větší prostor pro názory odpůrců projektů, než jejich tvůrcům. Byť splní všechny zákonné podmínky.

Odpadový „rekordman“ posledních 20 let - PET láhve. Meziroční přírůstek jejich výroby a užití se v ČR i v dalších rozvinutých zemích EU27 ustálil v rozmezí 10-15 %.
Odpadový „rekordman“ posledních 20 let - PET láhve. Meziroční přírůstek jejich výroby a užití se v ČR i v dalších rozvinutých zemích EU27 ustálil v rozmezí 10-15 %.

Spoléhat se na výjimky z bruselských směrnic, jít proti zdravému rozumu nemá při zastaralém velkokapacitním nakládání s odpady ve střední Evropě šanci. Toky fosilních energetických zdrojů pro českou energetiku a teplárenství se rychle tenčí. Jejich ceny rostou. Limity zdraví ohrožujících emisí se průběžně zpřísňují. Na pořad dne se dostávají nově daně (tzv. carbontax) i různé penalizace. Kdysi velebené, nebezpečné skládky odpadu se mohou (a musí) stát novým zdrojem energie a tepla pro příští roky.

Na MPO ČR se připravuje nová energetická koncepce. Svůj postoj k energetickému využívání odpadů radikálně přehodnotilo MŽP ČR. Oba postoje situaci samy o sobě ještě nezmění. Slovníkem železničářů: nastal čas přehodit pomyslnou výhybku směrem k efektivnímu a ekologicky akceptovatelnému energetickému využití odpadu. Spoléhat se přednostně na mechanicko-biologickou úpravu už při současných objemech odpadů a kvalitě životního prostředí nelze. Celospolečenským prizmatem: dozrál čas pro politickou vůli právě takto řešit problematiku odpadu.

Inspirativní příklad Prahy

Směsný komunální odpad tížil také metropoli. Pražští radní proto schválili záměr přednostně ho spalovat v malešické spalovně a objem ďáblické skládky snížit. Pražské služby a.s. investovaly 1,1 mld. Kč do výstavby moderní kogenerační jednotky ZEVO Malešice. Ta dnes dokáže energeticky zpracovat na 300 000 t odpadu ročně. Pražané díky tomu získají cca 45 000 MWh elektřiny a 850 000 GJ tepla pro přibližně 20 000 domácností. Díky cíleným investicím do nových technologií pro čištění spalin Malešice je plní skvěle a s rezervou: 8 z 11 sledovaných ekologických limitů na 10 % stanovených hodnot a zbývající 3 v průměru na 50 %.

Malešická spalovna není nováček v oboru. Funguje už 13 let. Jejími ohništi s provozními teplotami přes 900 °C prošlo za onu dobu v nepřetržitém provozu na 3 mil. t odpadu. Než shoří, musí absolvovat vážení, detekci i přísnou evidenci. Finální odpad (65 000 t škváry ročně) se managementu firmy daří uplatnit.

Spalovny byly a jsou bezpečná investice. Při rostoucích cenách klasických fosilních vstupů do energetiky a teplárenství se musí operace s odpady po všech stránkách vyplácet.

„Bez peněz, stejně jako bez osobní odpovědnosti centrálních i lokálních politických garnitur, to nepůjde,“ říká Dr. Ing. Aleš Bláha, ředitel Zařízení na energetické využití odpadu Pražských služeb a.s. Sám se o tom přesvědčil během 20letého pobytu v SRN. „České radnice promarnily velkou příležitost, kdy EU v minulé dekádě nabízela až 40 procentní úhradu při realizaci spalovacích projektů. Eurozóna nyní prochází krizí. Peněz nebude nazbyt. Pokud výstavbu nových spaloven zahájí další česká města a obce, budou muset být vděčná i za mnohem nižší spoluúčast Bruselu.“

A co soukromý kapitál?

Jeho razantní aktivizace je nepochybně na místě. Jenže vstup privátního kapitálu do těchto procesů je nutno dopředu a komplexně ošetřit. Neslavné konce tzv. boomu fotovoltaiky po česku v letech 2008-10 jsou varovné. I kdyby se přechod ke spalování odpadu ve velkém podařil (a jiné východisko de facto nemáme), nepodléhejme iluzím, že privátní investoři budou sledovat jen vznešené energetické a ekologické cíle. „Nebudou chtít podstupovat složitá a zbytečně dlouhá byrokratická řízení.

Celý proces bude nutno usnadnit. Usilují o vysoký zisk, o rychlou návratnost vynaložených prostředků. Tomu by mohla odpovídat i technická a technologická úroveň instalovaných zařízení a parametry jejich provozu,“ připomíná A. Bláha. „V případě privátního investora je vliv komunální správy na provoz spalovny mnohem slabší, než je tomu u zařízení pod komunální správou. Proto si musí radnice možnost vlivu dobře ošetřit v dlouhodobé smlouvě uzavírané s privátní spalovnou. To se týká i emisí. Byť i privátně zainvestované spalovny musí dodržet všechny limity vyplývající ze zákona, resp. stanovené povolovacími orgány.“

Banky zajímavé šance necítí?

Opak je pravdou. Spalovny byly a jsou bezpečná investice. Podniky i domácnosti produkují odpady permanentně, po celou dobu životnosti spalovny. Při rostoucích cenách klasických fosilních vstupů do energetiky a teplárenství, se musí operace s odpady po všech stránkách vyplácet.

Rozladěni jsou spíše investoři. Důvodů mají povícero: stávající legislativou počínaje a protispalovenským myšlením a protesty některých skupin obyvatelstva konče. A. Bláha si v rozhovoru vybavil podobnou cestu, kterou před více než 15 lety museli projít v SRN: „Jenže tam spolková vláda po etapě diskuzí přijala řadu razantních opatření.

Při teplotách nad 900 °C se nebezpečný odpad mění v kogeneračních jednotkách v čistou energii a teplo.
Při teplotách nad 900 °C se nebezpečný odpad mění v kogeneračních jednotkách v čistou energii a teplo.

Výsledek: více než 70 moderních spaloven, čistší vody, půda i ovzduší, díky vysokému stupni recyklace ve výsledném efektu i nižší poplatky firem a obyvatelstva za svoz a likvidaci odpadu. Němečtí politici si dostatečně uvědomili vážnost problematiky i výhody termického řešení. Své voliče přesvědčili skutky.“

Praha si s odpady poradila

Díky ZEVO moderně a s dostatečnou rezervou na řadu let dopředu. A co ostatní radnice, od Chebu po Jablunkov?

O skládky není co stát. Na druhé straně nelze krátkozrace propadat opačnému extrému: úplně bez nich to nepůjde ani v budoucnu. Stále bude zapotřebí tisíce tun odpadu skládkovat. Buď pro jeho nevhodnost k energetickému využití, anebo v rámci dočasného odklonění odpadu na skládku během pravidelných odstávek spaloven z titulu nezbytného servisu.

Další pohroma, která se na nás a na naše regionální politiky řítí, se jmenuje nezávadná likvidace kalů z čistíren odpadních vod. Jak známo, Brusel na jejich výstavbu vehementně tlačí již celou dekádu. Řada českých měst a obcí projekty čističek postupně realizuje. Řešení kalové koncovky nemohou odkládat. Jinak se promění v příslovečný Damoklův meč. Dopadne na ně dříve, než přistoupí slavnostnímu přestřižení pásky u vchodu do nové čističky. Také kaly lze zpracovat energeticky. Jsou však k tomu nezbytné nové technologie. A jimi zatím nedisponují ani Pražané.

Autor: spe

Svět plný energie > Témata > Patří odpady na skládku?

Aktuality
7.11.2019 Lomonosov na místě

AKTUALITY - První ruská plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov dorazila na svou trvalou základnu blízko izolovaného ruského města Pevek na Čukotce, a stala se tak nejseverněji položenou jadernou elektrárnou. Rosatom má za cíl uvést elektrárnu do provozu do konce letošního roku. Společnost chce své malé plovoucí elektrárny s reaktory odvozenými od pohonných jednotek jaderných ledoborců nabízet do odlehlých oblastí, zatím ale žádné zahraniční zákazníky nemá. Mohou fungovat bez přestávky a potřeby doplnit palivo tři až pět let, elektrický výkon reaktorů je 70 MW.  celý článek

15.10.2019 Stát elektromobilů ve tmě

AKTUALITY - Zhruba milion domácností, firem, veřejných institucí a dalších odběratelů v americkém státě Kalifornie se v týdnu od 7. října ocitlo bez dodávky elektřiny. Tamní energetická společnost Pacific Gas and Electric Company (PG&E) je v několika postupných vlnách odstavovala kvůli snížení rizika vzniku lesních požárů.  celý článek

16.7.2019 Emisních povolenek znovu ubude

AKTUALITY - Přebytek emisních povolenek na trhu je podle dat Evropské komise pro 2019 stejný jako v loňském roce. celý článek

12.6.2019 177 GW obnovitelných zdrojů do provozu v roce 2018

AKTUALITY Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) celkový instalovaný výkon obnovitelných zdrojů uvedených v roce 2018 do provozu činil 177 GW. celý článek

13.5.2019 Uranová kostka z válečného Německa

AKTUALITY - Fyziky z univerzity v Marylandu překvapila nečekaná anonymní zásilka, ze které se vyklubala palivová kostka z nacistického jaderného reaktoru. celý článek

  

Chcete dostávat své osobní vydání tištěného magazínu Svět plný energie?

Ano, chci

Podporujeme:

SVĚT PLNÝ ENERGIE

Webový magazín a tištěný
čtvrtletník přináší témata,
zajímavosti, rozhovory
a důležité informace nejen
ze světa plného energie.

Pro Lumius, spol. s r.o.
vydává Business Media CZ a BARIDA Agency

Redakce:
Josef Janků, Jan Gregor a další ...

Grafické zpracování:
Michael Ehrlich

Texty:
neoznačené materiály jsou redakční

Foto:
archiv firem a autorů, redakce,
Thinkstock

Kontakt:

Aktuality
7.11.2019 Lomonosov na místě

AKTUALITY - První ruská plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov dorazila na svou trvalou základnu blízko izolovaného ruského města Pevek na Čukotce, a stala se tak nejseverněji položenou jadernou elektrárnou. Rosatom má za cíl uvést elektrárnu do provozu do konce letošního roku. Společnost chce své malé plovoucí elektrárny s reaktory odvozenými od pohonných jednotek jaderných ledoborců nabízet do odlehlých oblastí, zatím ale žádné zahraniční zákazníky nemá. Mohou fungovat bez přestávky a potřeby doplnit palivo tři až pět let, elektrický výkon reaktorů je 70 MW.  celý článek

15.10.2019 Stát elektromobilů ve tmě

AKTUALITY - Zhruba milion domácností, firem, veřejných institucí a dalších odběratelů v americkém státě Kalifornie se v týdnu od 7. října ocitlo bez dodávky elektřiny. Tamní energetická společnost Pacific Gas and Electric Company (PG&E) je v několika postupných vlnách odstavovala kvůli snížení rizika vzniku lesních požárů.  celý článek

16.7.2019 Emisních povolenek znovu ubude

AKTUALITY - Přebytek emisních povolenek na trhu je podle dat Evropské komise pro 2019 stejný jako v loňském roce. celý článek

12.6.2019 177 GW obnovitelných zdrojů do provozu v roce 2018

AKTUALITY Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) celkový instalovaný výkon obnovitelných zdrojů uvedených v roce 2018 do provozu činil 177 GW. celý článek

13.5.2019 Uranová kostka z válečného Německa

AKTUALITY - Fyziky z univerzity v Marylandu překvapila nečekaná anonymní zásilka, ze které se vyklubala palivová kostka z nacistického jaderného reaktoru. celý článek

  

Chcete dostávat své osobní vydání tištěného magazínu Svět plný energie?

Ano, chci

Podporujeme:

SVĚT PLNÝ ENERGIE

Webový magazín a tištěný
čtvrtletník přináší témata,
zajímavosti, rozhovory
a důležité informace nejen
ze světa plného energie.

Pro Lumius, spol. s r.o.
vydává Business Media CZ a BARIDA Agency

Redakce:
Josef Janků, Jan Gregor a další ...

Grafické zpracování:
Michael Ehrlich

Texty:
neoznačené materiály jsou redakční

Foto:
archiv firem a autorů, redakce,
Thinkstock

Kontakt: