Nový Perský záliv nikdo neobjeví

22.6.2015

FOSILNÍ PALIVA - Nedostatek ropy a plynu nehrozí, ale jeho zdroje se budou měnit, říká v našem zajímavém rozhovoru ropná geoložka Vlastimila Dvořáková.

478030669.jpg

Před pár lety, když byla cena ropy téměř dvojnásobná než dnes, byla média plná zpráv o „ropném zlomu“, o konci fosilních paliv. Jak to vypadá dnes z pohledu geologa? Hrozí nám něco takového?

Mluvilo se o tom opravdu hodně, a něco na tom možná je. Dnes skutečně těžba vypadá jinak než před pár desetiletími, a do budoucna to nebude jiné. Ale že by nám v nejbližších pár desítkách let hrozil nedostatek ropy nebo plynu, tak to z geologického hlediska není pravda.

Co přesně se změnilo?

Dnes už nikdo nemůže čekat, že objeví obří naleziště typu saúdskoarabského Ghawaru (za den se z něj dnes vytěží zhruba pětkrát více ropy než v České republice za rok, pozn. red.). Ne že bychom neobjevili žádná nová pole, ale neobjevili jsme žádná gigantická ložiska – a s velkou pravděpodobností už ani neobjevíme. Na tom se celkem shodnou všichni naftoví geologové. Do budoucna budeme stále menší část ropy těžit z klasických ložisek klasickými metodami. Stále větší význam budou mít nekonvenční zdroje.

Chcete říct, že celá Země je prozkoumaná a nové velké ropné oblasti se už neobjeví?

Seismografický průzkum celé planety nemáme, ale oblastí se slibným potenciálem tolik zase není, a z větší části jsou prozkoumané. Určitě ještě objevíme velká pole, ale už nikdo neobjeví druhý Perský záliv. Doby, kdy se geolog podíval do krajiny nebo na letecké snímky a objevil v ní nějakou neznámou slibnou oblast, už jsou dávno za námi.

V blízké době budeme místo klasických obřích nalezišť ve stále větší míře odkázáni na nekonvenční zdroje fosilních paliv.

Nekonvenčními zdroji se rozumí těžba z břidlic a těžba z moře, předpokládám?

Přesně tak, to jsou ty hlavní. Je těžké říct, jak velký význam budou přesně mít, ale v příštích několika desetiletích budou nejdůležitější.

V Severní Americe jedna z těchto metod způsobila velkou změnu na trhu, a hodně se mluvilo, že tenhle úspěch bude snadné exportovat – třeba i do Evropy. Proč tomu tak není?

Máte pravdu, že řada společností se o něco takového pokoušela a pokouší, ale výsledky zatím nejsou příliš dobré. Alespoň tedy v Evropě. Tady se za slibnou oblast považovalo například Polsko, ale zatím se tam udělalo jen pár desítek vrtů a většina velkých společností odešla.

Proč?

Důvodů je podle mého několik. Za prvé, zkušenosti říkají, že než pořádně zvládnete těžbu z nějakého ložiska, nějakou dobu to trvá. V USA to bylo v podstatě 30 let, než se hydraulické štěpení podařilo dotáhnout do takové podoby, aby se dalo použít k těžby plynu a ropy – pro které se mimochodem vůbec původně vůbec neuvažovalo. Evropská ložiska jsou jiná – vznikala v jiných hloubkách a v jiné době – a nějakou dobu by trvalo, než by se podařilo proces vyladit tak, aby byl rentabilní.

První vrty tak sice produkovaly plyn, ale v tak malých objemech, že by se nikdy nezaplatily. Pokud by se to mělo změnit, muselo by se experimentovat s jinými směsmi štěpných kapalin a dalšími věcmi, ale na to nedošlo. A to podle mých informací i proto, že většině firem se špatně spolupracovalo s polskými úřady. Oficiálně stát těžbu v podstatě podporoval, ale byrokratické požadavky nakonec většinu těžařů umořily.

A vzešlo něco z návrhů na těžbu v Česku?

Ne, u nás se prakticky vůbec nezačalo. Neproběhl ani geofyzikální průzkum, takže ani netušíme, jak slibné ty lokality byly. V tomto ohledu si ale nikdo nedělal příliš velké naděje.

Bude těžba z nekonvenčních zdrojů vždy jen náročnější a dražší?

Vypadá to tak. Nejde jenom o těžbu hydraulickým štěpením v břidlicích. Stále dražší je také podmořská těžba, kde se jde do stále větších hloubek – kilometry pod hladinou a pak ještě kilometry horninou. Nemáme sice k dispozici úplně přesná čísla, protože ta producenti neposkytují, ale je například jisté, že ropa z amerických břidlic je na těžbu tak drahá, že se při dnešních cenách (méně než 70 dolarů za barel, pozn. red.) vyplácí jen stěží. A to ceny v poslední době stoupaly, takže to nejhorší už mají zřejmě tamní těžaři za sebou. Každopádně už se začíná pomalu rozpouštět depresivní nálada, do které tam po pádu cen upadli.

Prokázané světové zásoby ropy k roku 2013Zoom gallery
Prokázané světové zásoby ropy k roku 2013
Které inovace ve vašem oboru měly největší dopad při hledání nových zásob či v těžbě?

Z mého hlediska jsou to nové metody, jak zobrazit, co je pod zemí. Před lety se mluvilo o 2D seismografii, dnes je to 3D a už se začíná dělat 4D seismografie, která umožňuje velmi přesně zmapovat, jak ložisko vypadá, jak by se mohlo ale i vyvíjet. Údaje o geologickém podloží jsou dnes úplně jiné, než byly před lety. Samozřejmě se změnilo i vrtání samotné – je přesnější, z vrtů máme údaje v reálném čase, a tak dále.

Jdou tedy dnes těžaři obvykle najisto?

Obvykle mají poměrně dobrý přehled o nalezišti, takže pokud se nic nenajde, je to zklamání. Ale pořád se to stává. Pak přijde na řadu těžké rozhodování, jestli ve vrtání pokračovat a utrácet další peníze, nebo se sebrat, odejít a v podstatě vyhodit předchozí seismický průzkum takříkajíc z okna – a to také není nic levného, jde řádově o miliony dolarů či více. To není jednoduché rozhodnutí, ale není to ani nic nového. Firmy a lidé se takhle museli rozhodovat vždycky. Dnes obvykle mívají lepší informace než dřív.        

 

vlastimila_dvoý kov .pngVlastimila Dvořáková

je geofyzička, pracuje pro Českou geologickou službu. Je členkou a evropskou prezidentkou Americké asociace naftových geologů, odborné organizace odborníků v oboru ropné geologie. 

Svět plný energie > Rozhovory > Nový Perský záliv nikdo neobjeví

Aktuality
7.11.2019 Lomonosov na místě

AKTUALITY - První ruská plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov dorazila na svou trvalou základnu blízko izolovaného ruského města Pevek na Čukotce, a stala se tak nejseverněji položenou jadernou elektrárnou. Rosatom má za cíl uvést elektrárnu do provozu do konce letošního roku. Společnost chce své malé plovoucí elektrárny s reaktory odvozenými od pohonných jednotek jaderných ledoborců nabízet do odlehlých oblastí, zatím ale žádné zahraniční zákazníky nemá. Mohou fungovat bez přestávky a potřeby doplnit palivo tři až pět let, elektrický výkon reaktorů je 70 MW.  celý článek

15.10.2019 Stát elektromobilů ve tmě

AKTUALITY - Zhruba milion domácností, firem, veřejných institucí a dalších odběratelů v americkém státě Kalifornie se v týdnu od 7. října ocitlo bez dodávky elektřiny. Tamní energetická společnost Pacific Gas and Electric Company (PG&E) je v několika postupných vlnách odstavovala kvůli snížení rizika vzniku lesních požárů.  celý článek

16.7.2019 Emisních povolenek znovu ubude

AKTUALITY - Přebytek emisních povolenek na trhu je podle dat Evropské komise pro 2019 stejný jako v loňském roce. celý článek

12.6.2019 177 GW obnovitelných zdrojů do provozu v roce 2018

AKTUALITY Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) celkový instalovaný výkon obnovitelných zdrojů uvedených v roce 2018 do provozu činil 177 GW. celý článek

13.5.2019 Uranová kostka z válečného Německa

AKTUALITY - Fyziky z univerzity v Marylandu překvapila nečekaná anonymní zásilka, ze které se vyklubala palivová kostka z nacistického jaderného reaktoru. celý článek

  

Chcete dostávat své osobní vydání tištěného magazínu Svět plný energie?

Ano, chci

Podporujeme:

SVĚT PLNÝ ENERGIE

Webový magazín a tištěný
čtvrtletník přináší témata,
zajímavosti, rozhovory
a důležité informace nejen
ze světa plného energie.

Pro Lumius, spol. s r.o.
vydává Business Media CZ a BARIDA Agency

Redakce:
Josef Janků, Jan Gregor a další ...

Grafické zpracování:
Michael Ehrlich

Texty:
neoznačené materiály jsou redakční

Foto:
archiv firem a autorů, redakce,
Thinkstock

Kontakt:

Aktuality
7.11.2019 Lomonosov na místě

AKTUALITY - První ruská plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov dorazila na svou trvalou základnu blízko izolovaného ruského města Pevek na Čukotce, a stala se tak nejseverněji položenou jadernou elektrárnou. Rosatom má za cíl uvést elektrárnu do provozu do konce letošního roku. Společnost chce své malé plovoucí elektrárny s reaktory odvozenými od pohonných jednotek jaderných ledoborců nabízet do odlehlých oblastí, zatím ale žádné zahraniční zákazníky nemá. Mohou fungovat bez přestávky a potřeby doplnit palivo tři až pět let, elektrický výkon reaktorů je 70 MW.  celý článek

15.10.2019 Stát elektromobilů ve tmě

AKTUALITY - Zhruba milion domácností, firem, veřejných institucí a dalších odběratelů v americkém státě Kalifornie se v týdnu od 7. října ocitlo bez dodávky elektřiny. Tamní energetická společnost Pacific Gas and Electric Company (PG&E) je v několika postupných vlnách odstavovala kvůli snížení rizika vzniku lesních požárů.  celý článek

16.7.2019 Emisních povolenek znovu ubude

AKTUALITY - Přebytek emisních povolenek na trhu je podle dat Evropské komise pro 2019 stejný jako v loňském roce. celý článek

12.6.2019 177 GW obnovitelných zdrojů do provozu v roce 2018

AKTUALITY Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) celkový instalovaný výkon obnovitelných zdrojů uvedených v roce 2018 do provozu činil 177 GW. celý článek

13.5.2019 Uranová kostka z válečného Německa

AKTUALITY - Fyziky z univerzity v Marylandu překvapila nečekaná anonymní zásilka, ze které se vyklubala palivová kostka z nacistického jaderného reaktoru. celý článek

  

Chcete dostávat své osobní vydání tištěného magazínu Svět plný energie?

Ano, chci

Podporujeme:

SVĚT PLNÝ ENERGIE

Webový magazín a tištěný
čtvrtletník přináší témata,
zajímavosti, rozhovory
a důležité informace nejen
ze světa plného energie.

Pro Lumius, spol. s r.o.
vydává Business Media CZ a BARIDA Agency

Redakce:
Josef Janků, Jan Gregor a další ...

Grafické zpracování:
Michael Ehrlich

Texty:
neoznačené materiály jsou redakční

Foto:
archiv firem a autorů, redakce,
Thinkstock

Kontakt: