Německu chybějí dráty ze severu na jih

9.12.2016

PŘENOSOVÁ SÍŤ - Německé ambice o změně energetiky narážejí stále na jeden jediný problém: nedaří se stavět nová vedení.

spe_4_2016_s3_ilustr.jpgČtrnáct kilometrů za čtvrt roku by byl možná slušný úspěch v případě stavby některých českých dálnic (hradecké, ústecké), v každém jiném srovnání to ovšem není zrovna úctyhodný údaj. A váš despekt se ještě možná prohloubí, když se dozvíte, že tento údaj pochází z Německa.

Našim sousedům se skutečně za třetí kvartál roku 2016 podařilo dostavět jen 14 kilometrů páteřního vedení na nejdůležitějších trasách. Nepomohlo ani to, že země má speciální legislativu, která některé trasy označuje za jednu z priorit národní politiky, a požaduje stavbu tisícovek kilometrů nového vedení.

Přitom první z těchto zákonů (tzv. EnLAG) byl schválen už v roce 2009, a v roce 2017 by mělo být hotovo 55 procent z 1876 plánovaných kilometrů. Což znamená, že by Německo muselo skutečně začít stavět více než sto kilometrů za kvartál místo dosavadních v podstatě jen jednotek kilometrů. Zmiňovaná legislativa byla přitom navržena proto, aby se příprava výstavby tohoto typu „liniových staveb“ zjednodušila a čas výstavby zkrátil. Jak je ale patrné, výsledky zatím nejsou příliš vidět – a to ani přesto, že bez nových vedení to prostě nepůjde.

Bavoři bez proudu

Jedním z hlavních cílů současné energetické „revoluce“, tzv. Energiewende, je odstavení všech německých jaderných elektráren, podle plánu do roku 2022. Tím ovšem vznikne, především v průmyslovém Bavorsku, nedostatek výkonu ve výši téměř třetiny dnešní spotřeby. Elektřinu by mohly Bavorům jistě dodávat rychle rostoucí větrné parky na severu Německa, ale jejich proud si cestu na jih Německa hledá jen obtížně. Severojižní s dostatečnou kapacitou jednoduše neexistuje.

Zoom gallery

Elektřina ze severu Německa tak k nelibosti sousedů včetně České republiky putuje za jihoněmeckými (a dokonce i rakouskými, o tom dále) spotřebiteli mezinárodními trasami – a její „přepravu“ (tj. náklady spojené s řízením sítě atp.) tak platí „hostitelské“ země. Těm už došla s touto situací trpělivost a v Polsku i Česku nainstalovali na svých hranice zařízení, která umožňují zjednodušeně řečeno „odrazit“ nehlášené přetoky výkonu zpět do německé sítě.

Tento krok probíhá ve spolupráci s německými provozovateli sítě, a není to žádné „vyhlášení války“. Nikdo nechce riskovat velký black-out, ale přesto Němcům přidělává vrásky na čele. V případě potřeby si totiž s přebytky budou muset poradit nějak sami, což je drahé a potenciálně také nebezpečné pro stabilitu německé sítě.

V souvislosti s tímto problémem se také stále jedná – byť zatím stále bez výsledku – o zrušení společné obchodní zóny mezi Německem a Rakouskem. Tyto země jsou na papíře považovány v obchodu s elektřinou za jeden trh bez ohledu na to, že mezi nimi není v tomto ohledu dobré spojení, a tak velká část obchodu vede právě přes okolní země. Spotřebitelé v Rakousku se tomu brání, protože by to nejspíše znamenalo nárůst cen za elektřinu možná až o třetinu. Kompetentní evropské úřady se ovšem shodují, že změna je nutná, a schválily opatření, které de facto znamenají konec německo-rakouské zóny.

Jiná doba

Německá síť kvůli neustálým potížím není na hranici kolapsu, to by bylo přehnané tvrzení, musí se však výrazně měnit. Dnes už je běžné, že firmy provozující vedení (za peníze) vedou majitele „větrníků“ k jejich vypínání v případě kombinace silného větru a nízké poptávky. Přesto to nestačí; v říjnu 2016 unikly na veřejnost plány provozovatele německé sítě, aby se rozvoj větrných elektráren na severu země zpomalil zhruba na třetinu průměrného přírůstku za poslední roky.

Výhledy německé energetiky jsou mlhavé, hlavně kvůli potížím se stavbou velkých páteřních vedení. 

Také neustále rostou poplatky nutné pro udržení provozu soustavy a zajištění kvality dodávek (např. správné frekvence a napětí v síti). Aby ji provozovatel zaručil, musí mít vždy připravenou dostatečně velkou zálohu – třeba plynovou elektrárnu či elektrárny – připravenou zaskočit za obnovitelné zdroje, které by mohly třeba kvůli změně počasí přestat vyrábět. Tyto poplatky byly v tradičních sítích poměrně nízké, protože výroba byla dobře předvídatelná, v Německu však rostou rekordním tempem. V listopadu 2016 jeden ze tří provozovatelů německé přenosové soustavy TenneT oznámil, že u jeho klientů poplatek za systémové služby vzroste meziročně až o 80 procent.

Zoom gallery

„Energiewende“ evidentně začíná narážet na první vážnou bariéru, a ta není technická; vedení lze stavět snadno a jednoduše. Nedaří se však získat souhlas obyvatel, přes jejichž pozemky (nebo v jejichž blízkosti) má vedení vést, a „Energiewende“ tak v současné době zdržují především jiné potíže, v podobě občanského aktivismu, který stál u jejího zrodu. Navíc ještě v kombinaci se silnou ochranou vlastnických práv, charakteristickou pro západní liberální demokracie.

Protesty si například vyžádaly, aby velká část vedení na jih, tzv. projektu SuedLink, vedla pod zemí. To je dražší, technicky náročnější, a navíc ještě málo vyzkoušená možnost, která nejspíše povede k odkladu realizace projektu o několik let. SuedLink by měl být hotov do roku 2022, tedy právě v době, kdy se mají odstavovat bavorské atomové elektrárny. Dnes už se i v tisku otevřeně hovoří o letech 2025–2030, což by zřejmě muselo znamenat i odložení vypnutí „jádra“.

Němečtí voliči však obnovitelné zdroje stále podporují. Jeden průzkum, uskutečněný na začátku roku 2016, ukázal, že většina z nich by ráda, aby za 20 až 30 let dodávaly největší část energie v síti právě slunce a vítr. A to i přes to, že cena elektřiny pro domácnosti se často pohybuje i přes devět korun za kilowatthodinu, tedy výrazně více než dvojnásobek ceny po české malospotřebitele. Uvidíme, zda pomalu přibývající „dráty“ tento postoj nakonec nezmění. 

NÁZOR EXPERTA 

radim_jurica_e_017.jpg

"Změny v německé energetice výrazně ovlivňuji i ceny pro české zákazníky. Během druhé poloviny roku 2016 například nezvykle málo foukalo v celém severním Německu, a snížená výroba z větrných elektráren byla jedním z důvodů růstu cen energií v tomto období. Předvídat dopad problémů při stavbě severojižních vedení je ovšem ošidné, protože Německo na to bude muset nějak reagovat. Racionální by bylo například minimálně odložit uzavření jaderných elektráren na jihu Německa." 

Radim Juřica, Lumius, spol. s r.o.

Svět plný energie > Témata > Německu chybějí dráty ze severu na jih

Aktuality
7.11.2019 Lomonosov na místě

AKTUALITY - První ruská plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov dorazila na svou trvalou základnu blízko izolovaného ruského města Pevek na Čukotce, a stala se tak nejseverněji položenou jadernou elektrárnou. Rosatom má za cíl uvést elektrárnu do provozu do konce letošního roku. Společnost chce své malé plovoucí elektrárny s reaktory odvozenými od pohonných jednotek jaderných ledoborců nabízet do odlehlých oblastí, zatím ale žádné zahraniční zákazníky nemá. Mohou fungovat bez přestávky a potřeby doplnit palivo tři až pět let, elektrický výkon reaktorů je 70 MW.  celý článek

15.10.2019 Stát elektromobilů ve tmě

AKTUALITY - Zhruba milion domácností, firem, veřejných institucí a dalších odběratelů v americkém státě Kalifornie se v týdnu od 7. října ocitlo bez dodávky elektřiny. Tamní energetická společnost Pacific Gas and Electric Company (PG&E) je v několika postupných vlnách odstavovala kvůli snížení rizika vzniku lesních požárů.  celý článek

16.7.2019 Emisních povolenek znovu ubude

AKTUALITY - Přebytek emisních povolenek na trhu je podle dat Evropské komise pro 2019 stejný jako v loňském roce. celý článek

12.6.2019 177 GW obnovitelných zdrojů do provozu v roce 2018

AKTUALITY Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) celkový instalovaný výkon obnovitelných zdrojů uvedených v roce 2018 do provozu činil 177 GW. celý článek

13.5.2019 Uranová kostka z válečného Německa

AKTUALITY - Fyziky z univerzity v Marylandu překvapila nečekaná anonymní zásilka, ze které se vyklubala palivová kostka z nacistického jaderného reaktoru. celý článek

  

Chcete dostávat své osobní vydání tištěného magazínu Svět plný energie?

Ano, chci

Podporujeme:

SVĚT PLNÝ ENERGIE

Webový magazín a tištěný
čtvrtletník přináší témata,
zajímavosti, rozhovory
a důležité informace nejen
ze světa plného energie.

Pro Lumius, spol. s r.o.
vydává Business Media CZ a BARIDA Agency

Redakce:
Josef Janků, Jan Gregor a další ...

Grafické zpracování:
Michael Ehrlich

Texty:
neoznačené materiály jsou redakční

Foto:
archiv firem a autorů, redakce,
Thinkstock

Kontakt:

Aktuality
7.11.2019 Lomonosov na místě

AKTUALITY - První ruská plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov dorazila na svou trvalou základnu blízko izolovaného ruského města Pevek na Čukotce, a stala se tak nejseverněji položenou jadernou elektrárnou. Rosatom má za cíl uvést elektrárnu do provozu do konce letošního roku. Společnost chce své malé plovoucí elektrárny s reaktory odvozenými od pohonných jednotek jaderných ledoborců nabízet do odlehlých oblastí, zatím ale žádné zahraniční zákazníky nemá. Mohou fungovat bez přestávky a potřeby doplnit palivo tři až pět let, elektrický výkon reaktorů je 70 MW.  celý článek

15.10.2019 Stát elektromobilů ve tmě

AKTUALITY - Zhruba milion domácností, firem, veřejných institucí a dalších odběratelů v americkém státě Kalifornie se v týdnu od 7. října ocitlo bez dodávky elektřiny. Tamní energetická společnost Pacific Gas and Electric Company (PG&E) je v několika postupných vlnách odstavovala kvůli snížení rizika vzniku lesních požárů.  celý článek

16.7.2019 Emisních povolenek znovu ubude

AKTUALITY - Přebytek emisních povolenek na trhu je podle dat Evropské komise pro 2019 stejný jako v loňském roce. celý článek

12.6.2019 177 GW obnovitelných zdrojů do provozu v roce 2018

AKTUALITY Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) celkový instalovaný výkon obnovitelných zdrojů uvedených v roce 2018 do provozu činil 177 GW. celý článek

13.5.2019 Uranová kostka z válečného Německa

AKTUALITY - Fyziky z univerzity v Marylandu překvapila nečekaná anonymní zásilka, ze které se vyklubala palivová kostka z nacistického jaderného reaktoru. celý článek

  

Chcete dostávat své osobní vydání tištěného magazínu Svět plný energie?

Ano, chci

Podporujeme:

SVĚT PLNÝ ENERGIE

Webový magazín a tištěný
čtvrtletník přináší témata,
zajímavosti, rozhovory
a důležité informace nejen
ze světa plného energie.

Pro Lumius, spol. s r.o.
vydává Business Media CZ a BARIDA Agency

Redakce:
Josef Janků, Jan Gregor a další ...

Grafické zpracování:
Michael Ehrlich

Texty:
neoznačené materiály jsou redakční

Foto:
archiv firem a autorů, redakce,
Thinkstock

Kontakt: