Můžeme se těšit

11.12.2013

Můžeme se těšit

ČESKO A STŘEDNÍ EVROPA  O tom, proč by se měla elektřina nakupovat na pár let dopředu a o dalších tématech hovoříme s Miloněm Vojnarem, ředitelem společnosti Lumius.

Co zákazníci mohou v příštím roce čekat od trhu s energiemi? Začněme u elektřiny.

Trend je, myslím, jasný. V letošním roce jsme se dostali na velmi nízkou cenovou hladinu, po prázdninách byla elektřina za nějakých 35 a půl eura, nyní se pohybuje kolem 37 eur. Nízké ceny se však netýkají jenom příštího roku, ale také let 2015, 2016 a dokonce i 2017 – a mají být ještě o něco nižší, než jsou ty dnešní. Nikdo tedy neočekává, že by se trend obrátil. Vliv dotovaných obnovitelných zdrojů na cenu je velmi silný a ještě několik let zřejmě bude ceny držet velmi nízko.

Jak velký bude rozdíl pro odběratele?

Záleží samozřejmě na typu smlouvy. Kdo měl cenu zafixovanou od loňského roku, bude ji mít vyšší než ten, kdo ji bude nakupovat nyní. V každém případě se vracíme zpátky zhruba na přelom 21. století. Loni ve stejné době se ceny pohybovaly na burze o nějakých 10 eur výše, tedy zhruba 250 korun na megawatthodinu.

Navíc do toho vstoupil Energetický regulační úřad, který zveřejnil návrhy cen za distribuci a příspěvku na obnovitelné zdroje. Protože především příspěvek na OZE byl zastropován, firmy by mohly na megawatthodinu ušetřit zhruba 300 až 350 korun.

Rozhodnutí vypnout německé jaderné elektrárny je nepochopitelné, říká Ing. Miloň Vojnar, ředitel společnosti Lumius.
Rozhodnutí vypnout německé jaderné elektrárny je nepochopitelné, říká Ing. Miloň Vojnar, ředitel společnosti Lumius.

Je taková cena udržitelná?

Ne, já předpokládám, že někdy kolem roku 2017 dojde k obrácení trendu. V tuto chvíli se absolutně nevyplatí investovat do výroby elektřiny, a to se samozřejmě musí změnit. Elektrárny – ať hnědouhelné nebo atomové – začnou dožívat a pokud nebudeme řešit otázku, co bude po 10 či 15 letech, staneme se závislými na importech, což určitě není dobré řešení.

Jak je to v případě zemního plynu?

V plynu se u nás megawatthodina drží na nějakých 27 eurech. Dlouho to vypadalo, že by se zákazníci měli dostat zhruba stejnou cenu jako v letošním roce, ale pak přišla intervence České národní banky a během pěti minut megawatthodina pro řadu firem podražila o 30 korun. Takže abychom se dostali alespoň na úroveň loňského roku, musíme čekat na pokles cen plynu.

Vy pokles očekáváte?

Můj osobní odhad je, že bychom se už příští rok mohli dostat na 25 eur. Měl by se zvyšovat tlak na cenu, hlavně díky dostavbě infrastruktury pro dovoz zkapalněného zemního plynu z jiných trhů. Mimo Evropu je cena zemního plynu poloviční, někdy i třetinová. Důležitý by měl být například vliv amerického zemního břidlicového plynu, který může ostatní dodavatele donutit přijmout nižší ceny.

Jaká by tedy mohla být cena po téhle korekci a kdy to může nastat?

Cena by se časem mohla stabilizovat na zhruba 20 eurech za megawatthodinu. Nejoptimističtější odhady říkají, že by to mělo být na podzim příštího roku, spíše v průběhu roku 2015. Něco už je vidět z dlouhodobějších cen: kontrakty na rok 2015 jsou o 60 centů na megawatthodinu levnější než ceny pro rok 2014. Pokles cen čeká tedy i trh.

Co radíte zákazníkům do příštích let?

V elektřině jednoznačně doporučujeme hedgeovat si cenu na roky 2015, 2016 a máme i zákazníky, kteří si u nás zakoupili už rok 2017. Co se týče plynu, tam doporučujeme nakoupit si jenom menší část spotřeby, například 10 až 20 procent svého diagramu, a zbytek si dokupovat po měsících, tedy využívat postupného nákupu.

ERÚ by měl postupovat tvrději, udělovat citelné pokuty nebo někomu sebrat licenci.

Nebude se i v té době projevovat vliv obnovitelných zdrojů na cenu? Dotace jsou na 20 let...

Situace pro české spotřebitele už podle mého nebude horší. Především fotovoltaické elektrárny už mají přece jen několik let provozu za sebou. Přitom s jejich výrobou nebylo příliš mnoho zkušeností a kvalita mnoha panelů použitých v Čechách v době solárního boomu je pochybná. V řadě případů jsou výrobci garantované výkony po 10 či 15 letech provozu nižší a výroba z takových zdrojů bude klesat. A fotovoltaika je největším příjemcem dotací. Například bioplynové stanice, které letos předběhly ve výrobě fotovoltaiku, jsou za prvé stabilní zdroje, za druhé jsou dotace na vyrobenou jednotku energie několikanásobně nižší. A další velký rozvoj nehrozí, zemědělci by do nich doslova neměli co dávat.

Nestojí i tak za to pojistit se vlastní výrobou energie?

To je určitě trend, který firmy vidí a využívají. Týká se to ve zvýšené míře především zákazníků, kterým energie tvoří zhruba od deseti procent nákladů výše. Řešení jsou samozřejmě různá, může jít o využívání kogeneračních jednotek, plynových turbín nebo třeba i instalace menšího množství fotovoltaických panelů na střechu na vykrytí špiček ve spotřebě. To je legitimní využití fotovoltaiky, které by se mohlo vyplácet i po ukončení dotací, bude záležet na ceně. Ale jinak jsou obnovitelné zdroje jedním z hlavních nebezpečí pro zdravý rozvoj středoevropské energetiky.

Spolu s čím?

Za prvé s pro mě nepochopitelným rozhodnutím Německa ukončit provoz jaderných reaktorů, tedy nejekonomičtější, nejbezpečnější a nejekologičtější zdroje energie. Místo nich podporuje drahé obnovitelné zdroje, neschopné pokrýt významnou část spotřeby.

Ruku v ruce s tímto vývojem jde i o posilování regulace. Na přelomu tisíciletí se téměř celá Evropa shodla, že nebude bránit trhu a uvolní podmínky v energetice. Nyní, zhruba po deseti letech, se náhle trend obrací a do energetiky se vrací regulace ve velkém. Nejen že se udělují – a ještě zvažují – dotace na všechno možné, objevily se také například povolenky, které dramaticky zasáhly do dění v celé Evropě, prodražují evropskou výrobu a snižují konkurenceschopnost.

Vy jako účastníci trhu jste s jeho dosavadním fungováním spokojeni?

Naprosto. Už samotný rozjezd byl skvěle připravený a od té doby nemáme proti operátorovi trhu žádné výhrady. Já bych možná měl výtku vůči Energetickému regulačnímu úřadu, jež se týká přímo českého prostředí. Hrubě se mi nelíbí rozmach malých obchodníků s energiemi, kteří obcházejí individuální zákazníky a vnucují se jim se svými nabídkami. Podle statistik v Česku ušetřila jen pětina individuálních klientů, kteří přejdou k jinému dodavateli, což je naprosto nepřípustné. ERÚ by měl postupovat tvrději, udělovat citelné pokuty či někomu skutečně sebrat licenci. Podobné praktiky totiž kazí pověst celého oboru. Možná by prospělo i zjednodušení vyúčtování za elektřinu, ale to se týká jen individuálních klientů, pro velkoodběratele – a tedy naše klienty – v současném systému není problém.

Jak vidíte blízkou budoucnost energetiky?

Myslím, že v tuto chvíli technologie i další vlivy motivují k přechodu od sítě s malým množstvím centrálních zdrojů spíše k distribuované síti s větším množstvím menších zdrojů. Například stavba nových vedení je nesmírně problematická a zároveň se objevují nové technologie ve výrobě energie, včetně lepších kogeneračních jednotek, turbín a podobně. Distribuovaná výrobní základna by mohla být v takové situaci podstatně účinnější. Já například považuji za velmi nadějné malé atomové reaktory pro lokální spotřebu.

Lumius už dal najevo, že by podobnou elektrárnu rád postavil i v České republice. Jak to s projektem vypadá?

Já jsem ještě před rokem odhadoval, že by mohlo dojít k realizaci někdy po roce 2020, ale v tuto chvíli bohužel musím ten odhad korigovat nejméně o několik let. I když už se tyto reaktory vyvíjejí, komerční varianty v tuto chvíli ještě nejsou ani ve zkušebním provozu, a stejně problematické to bude i s jejich schvalováním.

Proč?

Ono jde sice o bezpečnou technologii, ale já se obávám, že se bude hodně mluvit nejen o technické stránce věci, ale například také o bezpečnosti před zneužitím či teroristickými útoky. Je to tak velké téma, že pro národní regulátory bude zřejmě příliš a bude se řešit na úrovni celé Evropy. To s sebou ale patrně ponese další odklad, a to je další důvod, proč svůj odhad musím korigovat. Ale myslím, že čas malých reaktorů přijde, a my chceme být připraveni.

Autor: SPE

Svět plný energie > Rozhovory > Můžeme se těšit

Aktuality
7.11.2019 Lomonosov na místě

AKTUALITY - První ruská plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov dorazila na svou trvalou základnu blízko izolovaného ruského města Pevek na Čukotce, a stala se tak nejseverněji položenou jadernou elektrárnou. Rosatom má za cíl uvést elektrárnu do provozu do konce letošního roku. Společnost chce své malé plovoucí elektrárny s reaktory odvozenými od pohonných jednotek jaderných ledoborců nabízet do odlehlých oblastí, zatím ale žádné zahraniční zákazníky nemá. Mohou fungovat bez přestávky a potřeby doplnit palivo tři až pět let, elektrický výkon reaktorů je 70 MW.  celý článek

15.10.2019 Stát elektromobilů ve tmě

AKTUALITY - Zhruba milion domácností, firem, veřejných institucí a dalších odběratelů v americkém státě Kalifornie se v týdnu od 7. října ocitlo bez dodávky elektřiny. Tamní energetická společnost Pacific Gas and Electric Company (PG&E) je v několika postupných vlnách odstavovala kvůli snížení rizika vzniku lesních požárů.  celý článek

16.7.2019 Emisních povolenek znovu ubude

AKTUALITY - Přebytek emisních povolenek na trhu je podle dat Evropské komise pro 2019 stejný jako v loňském roce. celý článek

12.6.2019 177 GW obnovitelných zdrojů do provozu v roce 2018

AKTUALITY Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) celkový instalovaný výkon obnovitelných zdrojů uvedených v roce 2018 do provozu činil 177 GW. celý článek

13.5.2019 Uranová kostka z válečného Německa

AKTUALITY - Fyziky z univerzity v Marylandu překvapila nečekaná anonymní zásilka, ze které se vyklubala palivová kostka z nacistického jaderného reaktoru. celý článek

  

Chcete dostávat své osobní vydání tištěného magazínu Svět plný energie?

Ano, chci

Podporujeme:

SVĚT PLNÝ ENERGIE

Webový magazín a tištěný
čtvrtletník přináší témata,
zajímavosti, rozhovory
a důležité informace nejen
ze světa plného energie.

Pro Lumius, spol. s r.o.
vydává Business Media CZ a BARIDA Agency

Redakce:
Josef Janků, Jan Gregor a další ...

Grafické zpracování:
Michael Ehrlich

Texty:
neoznačené materiály jsou redakční

Foto:
archiv firem a autorů, redakce,
Thinkstock

Kontakt:

Aktuality
7.11.2019 Lomonosov na místě

AKTUALITY - První ruská plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov dorazila na svou trvalou základnu blízko izolovaného ruského města Pevek na Čukotce, a stala se tak nejseverněji položenou jadernou elektrárnou. Rosatom má za cíl uvést elektrárnu do provozu do konce letošního roku. Společnost chce své malé plovoucí elektrárny s reaktory odvozenými od pohonných jednotek jaderných ledoborců nabízet do odlehlých oblastí, zatím ale žádné zahraniční zákazníky nemá. Mohou fungovat bez přestávky a potřeby doplnit palivo tři až pět let, elektrický výkon reaktorů je 70 MW.  celý článek

15.10.2019 Stát elektromobilů ve tmě

AKTUALITY - Zhruba milion domácností, firem, veřejných institucí a dalších odběratelů v americkém státě Kalifornie se v týdnu od 7. října ocitlo bez dodávky elektřiny. Tamní energetická společnost Pacific Gas and Electric Company (PG&E) je v několika postupných vlnách odstavovala kvůli snížení rizika vzniku lesních požárů.  celý článek

16.7.2019 Emisních povolenek znovu ubude

AKTUALITY - Přebytek emisních povolenek na trhu je podle dat Evropské komise pro 2019 stejný jako v loňském roce. celý článek

12.6.2019 177 GW obnovitelných zdrojů do provozu v roce 2018

AKTUALITY Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) celkový instalovaný výkon obnovitelných zdrojů uvedených v roce 2018 do provozu činil 177 GW. celý článek

13.5.2019 Uranová kostka z válečného Německa

AKTUALITY - Fyziky z univerzity v Marylandu překvapila nečekaná anonymní zásilka, ze které se vyklubala palivová kostka z nacistického jaderného reaktoru. celý článek

  

Chcete dostávat své osobní vydání tištěného magazínu Svět plný energie?

Ano, chci

Podporujeme:

SVĚT PLNÝ ENERGIE

Webový magazín a tištěný
čtvrtletník přináší témata,
zajímavosti, rozhovory
a důležité informace nejen
ze světa plného energie.

Pro Lumius, spol. s r.o.
vydává Business Media CZ a BARIDA Agency

Redakce:
Josef Janků, Jan Gregor a další ...

Grafické zpracování:
Michael Ehrlich

Texty:
neoznačené materiály jsou redakční

Foto:
archiv firem a autorů, redakce,
Thinkstock

Kontakt: