Jádro slaví 65 let. Ale ne úplně slavných.

10.6.2019

JÁDRO - Nadějné mládí jaderné energetiky netrvalo příliš dlouho. Brzy přišla krize.

svet-plny-energie-lumius-mile-island-nuclear-plant.jpgNa posledních několik týdnů připadlo několik výročí a událostí z oblasti jaderné energetiky, které zachycují její poněkud komplikované postavení v současném světě. Na (sovětské) výročí konce druhé světové války, tedy 9. května, byla v roce 1954 spuštěna vůbec první jaderná elektrárna, označovaná jako AM-1. Z dnešního hlediska byla opravdu „kapesní“, ale do sítě elektřinu opravdu dodávala. Výroba elektřiny již byla dříve vyzkoušena na amerických reaktorech, ale ty nebyly připojeny k veřejné přenosové soustavě. 

Došlo k tomu ve „vědeckém městě“ Obninsk, jež samo bylo založeno jen krátce předtím, v roce 1946, na základě příkazu Stalina, zaměřeného na rozvoj jaderného výzkumu v Sovětském svazu. Leží zhruba 110 km jihozápadně od Moskvy a práce v něm v těchto „dřevních“ dobách atomové energie probíhaly na dnešní poměry neuvěřitelným tempem. 

Ve městě se pracovalo v podstatě paralelně hned na čtyřech různých prototypech různých typů reaktorů najednou. AM-1 (Atom Mirnyj, tedy „Mírový atom“) byl prvním z nich. Jeho budování začalo na začátku roku 1951 a šlo o relativně jednoduchý malý reaktor, který vyráběl 30 MW tepla a 5 MW elektřiny pomocí turbíny, jíž se údajně přezdívalo „Máňa“ podle výrobce, firmy MAN. 

Technologie reaktoru bude čtenářům patrně snadno pochopitelná: AM-1 byl totiž předchůdcem známého typu reaktorů RBMK, nechvalně proslulého z černobylské elektrárny. Šlo tedy o reaktor moderovaný grafitem a chlazený vodou. 

Samotná konstrukce byla v řadě ohledů novum a neobešlo se to bez problémů. S řešením těsnosti chladicího systému se technici potýkali až těsně do spuštění. Přesto vše nakonec proběhlo úspěšně. Start řetězové štěpné reakce nastal 

1. června 1954 a první elektřina byla poslána do sítě 26. června 1954. Elektrárna spolehlivě fungovala až do 29. dubna 2002, tedy téměř 48 let. Zařízení ukázalo spolehlivost i možnosti jaderné energetiky. Na druhou stranu se právě z něj vyvinula technologie, která málem „zabila“ jadernou energetiku kvůli kombinaci špatných technických řešení a autoritativního systému řízení (míněno celé energetiky a státu, ne řízení reaktoru). 

Nejúspěšnější havárie

Na začátku května bylo také oznámeno, že letos zřejmě skončí provoz jaderné elektrárny Three Mile Island ve státě Pensylvánie, která byla místem nejvážnější jaderné nehody na severoamerickém území. V elektrárně byly postaveny dva reaktory o výkonu zhruba 850 MW elektrického výkonu. K havárii došlo na konci března 1979 na reaktoru č. 2 a byť se někdy Three Mile Island přezdívá „americký Černobyl“, nehody v podstatě nesnesou srovnání. 

Letos končí provoz havárií proslavené elektrárny Three Mile Island. Jen kvůli penězům. 

Při americké nehodě došlo ke kombinaci technické závady a celkem pochopitelnému zaváhání obsluhy v důsledku nedostatku jasných informací o stavu reaktoru. Největší problém byl ve vadné signalizaci otevření jednoho z ventilů systému cirkulace paliva. Kontrolní okruh zjednodušeně řečeno neindikoval skutečný stav ventilu, ale stav cívky, která měla ventil zavřít. Ventil tedy byl ve skutečnosti otevřený, při pohledu na kontrolní panel se zdál být zavřený. Obsluha o této chybě totiž nevěděla. To vedlo k narušení chlazení reaktoru, roztavení zhruba poloviny paliva a nevratnému poškození zařízení. (Od té doby funguje pouze reaktor č. 1.)

Tady lze podobnost mezi oběma haváriemi najít: na Černobylu inženýři také neměli dostatečné informace. Ovšem rozdíl byl v důležitosti: na Ukrajině si obsluha z hlouposti (jinak se to snad nazvat nedá) a nevědomosti zahrávala s naprosto fatálním narušením fyzikálního chování reaktoru. Na Three Mile Island operátoři nevěděli o důležitém detailu, ale nikdy nebyli v situaci, kdy by hrozila havárie nebezpečná pro okolí elektrárny.

Co jde jen v Rusku

Nutné je také připomenout, že Černobyl byl do značné míry odrazem nízké profesní kultury v sovětské jaderné energetice. Sověti měli samozřejmě špičkové odborníky, ale v praxi se na velínech elektráren jejich doporučení často obcházela a neplnila. Nebyl ostatně důvod, postih hrozil skutečně jen výjimečně a stejně jako v celé řadě jiných oblastí života neměly autority žádnou autoritu. 

Zoom galleryBěhem osudného dne tak černobylská noční směna překročila celou řadu předpisů a vypnula několik automatických systémů chránících reaktor – což je věc, která je z dnešního pohledu zcela absurdní. Většinu „práce“ na katastrofě odvedly lidské chyby. Obsluhu pak vývoj událostí ovšem překvapil i proto, že kvůli utajování neznala přesně některé charakteristiky chování reaktoru a neuměla si představit, že nečekaný nárůst výkonu nedokáže zastavit. Jednoduše řečeno, Sověti až do Černobylu neměli z jádra dostatečný respekt. 

(Foto: Katastrofa jaderné elektrárny Černobyl z dubna roku 1986 na leteckém záběru.)

V USA možná byla přes Three Mile Island situace v některých ohledech obdobná, ovšem ne stejná. Pocit odpovědnosti byl větší. Američané tak zvolili jinou, v některých ohledech náročnější, ale především bezpečnější konstrukci reaktoru, u které nehrozí, že se utrhne ze řetězu tak jako reaktor RBMK. 

Sovětské reaktory postrádaly i další prvek, který  z Three Mile Island pomohl udělat v podstatě úspěšnou havárii: ochranný „obal“, tzv. containement, kolem reaktoru, který by i v případě velké havárie zabránil úniku velkého množství radioaktivity do okolí.  I přesto, že havárie americké elektrárny s sebou nesla mnohem menší míru rizika, událost zásadně poznamenala důvěru veřejnosti v jadernou energetiku. Rychlý rozvoj „jádra“ v USA se zastavil. A když o několik let později došlo k tragédii na Ukrajině, jen málokdo si dokázal uvědomit, že pensylvánská nehoda kvůli rozdílům v technice i charakteru havárie těžko mohla mít podobný průběh – a pověst „jádra“ dostala ránu, která ho málem zcela knokautovala. 

Je také celkem pravděpodobné, že pošramocená pověst jádra stojí za koncem Three Mile Island. Atomové elektrárny jsou sice objektivně nízkouhlíkový zdroj, ovšem nejen v USA se jako takový nepočítají. Cenou přitom dnes nedokáží konkurovat jiným typům tepelných elektráren, a tak provozovatel Three Mile Island Exelon ji již roky provozuje se ztrátou. Roky lobbuje za státní podporu, ale když ji pensylvánští politici letos znovu zamítli, firma se rozhodla provoz definitivně ukončit. Reaktor se začne odstavovat 6. června, konec by měl přijít do 30. září. 

Návrat ke kořenům?

Nešťastná elektrárna Three Mile Island není jediná, která ve Spojených státech má problémy a plánuje vyřazení ještě před koncem životnosti. V současné době se z provozu vyřazují téměř dvě desítky jaderných zdrojů. Důvody nejsou technické, ale ryze finanční. Provozovatelům se provoz či stavba nových zdrojů nevyplatí. Na rozdíl od obnovitelných zdrojů nemají žádnou daňovou výhodu, a proti fosilním zdrojům, v USA hlavně tedy plynovým, jsou příliš kapitálově náročné a provozně drahé. 

To samozřejmě neznamená to, že by 65 let po svém zrodu byla jaderná energetika na cestě do hrobu. Rozhodně má své místo v zemích, které nabízejí podporu financování jaderných zdrojů, jako je Čína, Rusko, nebo třeba i některé země evropské (Francie, Finsko). V některých z nich se zastánci jádra vrací k něčemu, co bychom snad mohli nazvat inovačním duchem prvních let jaderného průmyslu.

(spe)

Úvodní foto: Elektrárna Three Mile Island v době, kdy už byl v provozu pouze jeden ze dvou bloků. První byl nevratně poškozen při nejvážnější jaderné havárii na americkém kontinentu.

Svět plný energie > Témata > Jádro slaví 65 let. Ale ne úplně slavných.
Loading...

Témata

Stránkování

<1 2 3 4 5 6 7 8 9
 
 

Aktuality
16.7.2019 Emisních povolenek znovu ubude

AKTUALITY - Přebytek emisních povolenek na trhu je podle dat Evropské komise pro 2019 stejný jako v loňském roce. celý článek

13.5.2019 Uranová kostka z válečného Německa

AKTUALITY - Fyziky z univerzity v Marylandu překvapila nečekaná anonymní zásilka, ze které se vyklubala palivová kostka z nacistického jaderného reaktoru. celý článek

15.4.2019 OZE dodaly v Německu 65% elektřiny

AKTUALITY - První týden v březnu Německo zažilo energetickou premiéru: obnovitelné zdroje energie (OZE) vyrobily rekordních 65 % veškeré elektřiny. celý článek

11.3.2019 Ve Fukušimě není místo pro hlínu

AKTUALITY - Osm let po havárii Fukušimy se její likvidátoři potýkají s nepříjemným problémem - nedostatkem místa pro nebezpečný odpad.  celý článek

4.2.2019 Jak skladovat elektřinu v betonu

SKLADOVÁNÍ ENERGIE - Švýcarský start-up zkouší prorazit s velmi netradiční „baterií“, která se neobejde bez jeřábu. celý článek

  

Chcete dostávat své osobní vydání tištěného magazínu Svět plný energie?

Ano, chci

Podporujeme:

SVĚT PLNÝ ENERGIE

Webový magazín a tištěný
čtvrtletník přináší témata,
zajímavosti, rozhovory
a důležité informace nejen
ze světa plného energie.

Pro Lumius, spol. s r.o.
vydává Business Media CZ

Redakce:
Josef Janků,
Jakub Merta, Jan Gregor

Grafické zpracování:
Michael Ehrlich

Texty:
neoznačené materiály jsou redakční

Foto:
archiv firem a autorů, redakce,
Thinkstock

Kontakt:

Loading...

Témata

Stránkování

<1 2 3 4 5 6 7 8 9
 
 

Aktuality
16.7.2019 Emisních povolenek znovu ubude

AKTUALITY - Přebytek emisních povolenek na trhu je podle dat Evropské komise pro 2019 stejný jako v loňském roce. celý článek

13.5.2019 Uranová kostka z válečného Německa

AKTUALITY - Fyziky z univerzity v Marylandu překvapila nečekaná anonymní zásilka, ze které se vyklubala palivová kostka z nacistického jaderného reaktoru. celý článek

15.4.2019 OZE dodaly v Německu 65% elektřiny

AKTUALITY - První týden v březnu Německo zažilo energetickou premiéru: obnovitelné zdroje energie (OZE) vyrobily rekordních 65 % veškeré elektřiny. celý článek

11.3.2019 Ve Fukušimě není místo pro hlínu

AKTUALITY - Osm let po havárii Fukušimy se její likvidátoři potýkají s nepříjemným problémem - nedostatkem místa pro nebezpečný odpad.  celý článek

4.2.2019 Jak skladovat elektřinu v betonu

SKLADOVÁNÍ ENERGIE - Švýcarský start-up zkouší prorazit s velmi netradiční „baterií“, která se neobejde bez jeřábu. celý článek

  

Chcete dostávat své osobní vydání tištěného magazínu Svět plný energie?

Ano, chci

Podporujeme:

SVĚT PLNÝ ENERGIE

Webový magazín a tištěný
čtvrtletník přináší témata,
zajímavosti, rozhovory
a důležité informace nejen
ze světa plného energie.

Pro Lumius, spol. s r.o.
vydává Business Media CZ

Redakce:
Josef Janků,
Jakub Merta, Jan Gregor

Grafické zpracování:
Michael Ehrlich

Texty:
neoznačené materiály jsou redakční

Foto:
archiv firem a autorů, redakce,
Thinkstock

Kontakt: