Hořkosladké vítězství jádra v Číně

8.12.2017

JÁDRO - Firma Westinghouse by měla na přelomu roku spustit v Číně dva jaderné reaktory. Slavit ale nemůže; stále pokračovalo její vleklé trápení.

Zoom galleryKdyby byla jaderná energetika sportovní klub, za své výkony v roce 2017 by si mezi fanoušky mnoho obdivu nezískala. Velká část projektů nabírala zpoždění a firmy v oboru na tom nebyly lépe. Francouzská Areva, jediný evropský producent, musela v létě dostat finanční injekci od státu; v březnu pak skončila v režimu ochrany před věřiteli firma Westinghouse, ve které je většinovým vlastníkem japonská Toshiba.

Na přelomu letošního a příštího roku bude Westinghouse ovšem slavit – alespoň jeho PR oddělení se bude nepochybně snažit navodit ten dojem. V Číně by měly začít pracovat dva jeho nové jaderné reaktory. Událost to ovšem při bližším pohledu tak jednoznačně pozitivní není. Jak Westinghouse, tak jeho jinak oceňovaný design reaktoru AP1000 utrpěly ve skutečnosti v poslední době celou řadu nepříjemných potíží. A spuštění jejich prvních reaktorů může být i začátek jejich konce na největším světovém trhu.

Dlouhý vzestup

AP1000 je dnes podle mínění mnohých odborníků nejvyspělejší komerční reaktor na světě. V případě nehody by se měl chladit zcela pasivně, bez nutnosti zásobování energií, a neměly by se na něm tedy nikdy opakovat události z Fukušimy, kde se reaktory poškodily právě kvůli výpadku energie pro chladicí systémy. Stejně jako u jiných moderních reaktorů se i jeho návrh poučil z minulých chyb a minimalizuje možnost výskytu všech možných poruch a nehod, které jaderné elektrárny kdy postihly.

Zoom gallery

Slibný měl být i z obchodního hlediska: už zhruba deset let se obecně předpokládá, že Čína bude právě AP1000 používat pro stavbu další generace svých reaktorů (předchozí generace používala francouzský design z 90. let). Na výsluní se dostal v roce 2004, kdy vláda zahájila přísné dvouleté výběrové řízení na výběr vhodného designu. Vedení země se rozhodlo sáhnout po moderním návrhu ze zahraničí, přestože domácí producenti – China National Nuclear Corporation (CNNC) a China General Nuclear Power Corporation (CGN) – intenzivně lobbovali za domácí návrhy.

Westinghouse tehdy porazil stejnou konkurenci, jaká se sešla v případě zrušené soutěže na Temelín, tedy evropský EPR a ruský vylepšený design VVER (ovšem protože byla soutěž a trh podstatně větší, i tyto firmy dostaly možnost několik reaktorů postavit). Reaktor společnosti Westinghouse tehdy zvítězil díky slibované kombinaci bezpečnosti a modulární konstrukce a ochotě společnosti postupně převádět duševní vlastnictví do Číny. Nehoda ve Fukušimě, která jinak pro obor představovala šok, prvenství projektu AP1000 jen zdůraznila, protože u typu s plně pasivním chlazením by roztavení reaktorů díky zbytkovému teplu nemělo vůbec být možné.

Uhlí a cena

V roce 2009 tedy začala stavba reaktorů v Chaj-jang a v San-menu – příslovečných vlaštovek, které by Westinghouse měly nyní přinést nové jaro. Oba byly v době uzávěrky vydání na správné cestě k vydání povolení ke spuštění (byť půjde ještě poměrně dlouhou dobu oficiálně o provoz zkušební), ale přesná data uvedení do provozu známa nebyla.

Až přijde, bude to pro Westinghouse hořkosladký úspěch. Za prvé proto, že Čína možná nemusí být tak zajímavým trhem, jak výrobci původně doufali. I tady se projevilo zpomalení po havárii ve Fukušimě a do budoucna hrozí další šoky. Čínská vláda především zvažuje, že cenu elektřiny z jaderných elektráren sváže s velkoobchodními cenami elektřiny z uhelných elektráren – jinak řečeno, že výkupní cena elektřiny z jádra bude nízká. Analytici to jednoznačně považují za špatnou zprávu, která nejspíše zpomalí rozvoj sektoru v Číně.

Relativně nízké výkupní ceny by nemusely být problematické, kdyby se skutečně podařilo dodržet plánovaný rozpočet projektu. Ale i když údaje z Číny jsou diplomaticky řečeno kusé, takže analýza se nemůže opřít o žádná přesná čísla, dodržení rozpočtu se zdá nepravděpodobné. Na stavbě se objevily poměrně velké potíže a skluzy.

Zpoždění ve stavbě vznikla „přirozeně“, bez zásahu vyšší moci

Část jich padá na vrub fukušimské nehody, která vedla k zavedení nových předpisů a ke změnám ve stávajících i připravovaných projektech. Ale větší část zpoždění vznikla „přirozeně“, bez zásahu vyšší moci. V roce 2015 bezpečnostní inspektoři zjistili, že parní trubka z tlakové nádoby jednoho z reaktorů v San-menu nebyla správně nainstalována a chybu bylo nutné od základu napravit.

Potíže byly mimo jiné i s tolikrát zmiňovaným chladicím systémem: ukázalo se, že masivní čerpadla pro primární reaktorový okruh sice fungují prakticky v plném rozsahu podmínek běžného provozu, ale při náhlém odstavení se cirkulace vody zastaví příliš brzy – dříve, než se rozběhlo pasivní chlazení. Čerpadla se vracela z Číny do USA.

Oba projekty se nakonec zpozdily zhruba o tři až čtyři roky proti původnímu plánu (San-men měl fungovat v roce 2013, Chaj-jang o rok později). Jak již bylo řečeno, nikdo přesně neví, kolik odklady stály, protože k dispozici nejsou spolehlivé zdroje. 

Nejisté vyhlídky

Zřejmé je pouze to, že stejně jako v případě jiných jaderných projektů, i u AP1000 odklady a zdražení poškozují jeho vyhlídky. Domácí čínští producenti zvýšili tlak na státní představitele (u části z nich mají samozřejmě velkou podporu), aby se větší část plánované výstavby prováděla podle domácího návrhu se zlepšenou bezpečností. Konkrétně jde o reaktory typu Hualong One Reactor, které čínský dozor certifikoval v roce 2014. Výstavba prvních čtyř jednotek začala v letech 2015 a 2016. Od té doby už se u několika zvažovaných projektů začalo minimálně mluvit o záměně západního návrhu za ryze čínský typ.

Westinghouse na to reagoval změnou strategie, která se snaží ještě zdůrazňovat roli čínských podniků v jeho projektu. Ještě v květnu 2017 více než polovina z 38 plánovaných reaktorů měly být AP1000. Už v srpnu ale i Westinghouse pro prakticky všechny tyto projekty začal nabízet typ CAP1000 – tedy čínskou „mutaci“ návrhu, který z velké části již nemá na starosti Westinghouse, ale čínská firma SNPTC. Západní výrobce tedy hledal domácí spojence.

Možná ani to nebude stačit. Čína nepochybně nesplní svůj sedm let starý cíl mít v roce 2020 70 až 80 GW instalovaného výkonu v jaderných elektrárnách. I se započtením projektů, které by měly být dokončeny v roce 2021, by celkový výkon měl být zhruba 55 GW.

Na čínském energetickém trhu panuje v danou chvíli nadbytek produkce, který se centrální vláda snaží různými opatřeními krotit – a to i snižováním výkupních cen. Cílem je sice omezit produkci ze znečišťujících uhelných elektráren, je ovšem otázkou, zda jádro bude vyvolenou náhradou. Vekou roli bude hrát cena, ale i to, že země zatím poměrně výrazně podporuje obnovitelné zdroje, a zdá se, že jejich rozvoj i nadále považuje za strategickou prioritu. Někteří analytici se tak obávají, že čínský jaderný boom už má vrchol za sebou – a pokud to tak je, Westinghouse evidentně nedokázal tuto šanci využít.

  Zoom gallery

(spe)

Svět plný energie > Témata > Hořkosladké vítězství jádra v Číně

Aktuality
26.3.2018 Největšímu výrobci elektromobilů nejdou baterie

celý článek

1.3.2018 V roce 2017 mohli odběratelé dostávat za elektřinu zaplaceno

AKTUALITY - Celkem 109 hodin během roku 2017 mohli odběratelé dostat za elektřinu zaplaceno. celý článek

15.1.2018 Česká lithiová horečka

SUROVINY - Lithium v Krušných horách už začínáme považovat za národní poklad. Ale není to předčasné? celý článek

18.12.2017 Musk vyhrál sázku o baterii

AKTUALITY - Americká společnost Tesla dokončila v posledním listopadovém týdnu v Austrálii výstavbu největší lithium-iontové baterie na světě.  celý článek

20.11.2017 LUMIUS začal nabízet elektřinu i zemní plyn také domácnostem

TRH - Už více než patnáct let si společnost Lumius drží postavení jednoho z největších dodavatelů energií pro velkoodběratele. celý článek

  

Chcete dostávat své osobní vydání tištěného magazínu Svět plný energie?

Ano, chci

Podporujeme:

SVĚT PLNÝ ENERGIE

Webový magazín a tištěný
čtvrtletník přináší témata,
zajímavosti, rozhovory
a důležité informace nejen
ze světa plného energie.

Pro Lumius, spol. s r.o.
vydává Business Media CZ

Redakce:
Matouš Lázňovský,
Martin Kročil, Jana Veselá

Grafické zpracování:
Michael Ehrlich

Texty:
neoznačené materiály jsou redakční

Foto:
archiv firem a autorů, redakce,
Thinkstock

Kontakt:

Aktuality
26.3.2018 Největšímu výrobci elektromobilů nejdou baterie

celý článek

1.3.2018 V roce 2017 mohli odběratelé dostávat za elektřinu zaplaceno

AKTUALITY - Celkem 109 hodin během roku 2017 mohli odběratelé dostat za elektřinu zaplaceno. celý článek

15.1.2018 Česká lithiová horečka

SUROVINY - Lithium v Krušných horách už začínáme považovat za národní poklad. Ale není to předčasné? celý článek

18.12.2017 Musk vyhrál sázku o baterii

AKTUALITY - Americká společnost Tesla dokončila v posledním listopadovém týdnu v Austrálii výstavbu největší lithium-iontové baterie na světě.  celý článek

20.11.2017 LUMIUS začal nabízet elektřinu i zemní plyn také domácnostem

TRH - Už více než patnáct let si společnost Lumius drží postavení jednoho z největších dodavatelů energií pro velkoodběratele. celý článek

  

Chcete dostávat své osobní vydání tištěného magazínu Svět plný energie?

Ano, chci

Podporujeme:

SVĚT PLNÝ ENERGIE

Webový magazín a tištěný
čtvrtletník přináší témata,
zajímavosti, rozhovory
a důležité informace nejen
ze světa plného energie.

Pro Lumius, spol. s r.o.
vydává Business Media CZ

Redakce:
Matouš Lázňovský,
Martin Kročil, Jana Veselá

Grafické zpracování:
Michael Ehrlich

Texty:
neoznačené materiály jsou redakční

Foto:
archiv firem a autorů, redakce,
Thinkstock

Kontakt: