František Hezoučký - matador české jaderné energetiky

9.1.2017

ROZHOVOR - František Hezoučký je velký muž s pevným stiskem ruky a dlouhou zkušeností v československé jaderné energetice a jaderném průmyslu.

Velín A1Zoom gallery
Velín A1

Hned po studiu na ČVUT nastoupil na jadernou elektrárnu A1 a z oboru už prakticky nevystoupil. Působil v Dukovanech, byl ředitelem Temelína, dnes působí jako technický poradce u jaderných zakázek, což, jak sám uznává, je poměrně dobře placená práce. 

Kdy jste nastoupil na elektrárnu A1?

Papírově k 30. prosinci 1965, ale to bylo jen proto, aby se splnila norma – v roce 1965 tam měli podstav. Ve skutečnosti těsně po Novém roce 1966. A byl jsem tam při uvádění do provozu a pak ještě dva roky po druhé nehodě, která ji vyřadila z provozu.

Jakou jste tam tehdy měl funkci?

Nastoupil jsem jako technik, pak operátor, vedoucí bloku – a nakonec jsem dělal „vedoucího oddělení technického rozvoje“, takže jsem pomáhal s řešením různých provozních problémů, vymýšleli jsme různá vylepšení, a tak dále. Náměstek ředitele mi to dal asi proto, že na pohled to vypadalo, že bych možná mohl vědět víc než řada jiných, ale nevím, do jaké míry to byla pravda. V každém případě jsem nebyl rád, když mě vyřadil ze směnného provozu, protože za směny byly příplatky. Ale náměstek se nedal oblomit.

Jaké to je prožít jadernou havárii?

V případě první nehody jsem byl na elektrárně, takže jsem byl na místě brzy a mohl jsem směně poradit s likvidací havárie. Při druhé nehodě jsem byl doma, takže jsem na vyžádání směny dorazil až asi hodinu a půl poté. V obou případech jsem ale měl silné zážitky z toho, jak událost s lidmi na blokové dozorně otřásla. Když jsem pro to hledal výraz, označil jsem to za „posthavarijní šok“ – ti lidé byli velmi otřesení, neustále se v mysli vraceli k tomu, co se stalo, přemýšleli, do jaké míry to byla jejich chyba, a nedokázali se soustředit na to, co dělat dál. Je to úplně přirozené, já myslím, že jen velmi málo lidí v takové situaci dokáže efektivně pracovat – a ani ti ne vždycky, svou roli hraje celá řada okolností. Po nehodách se z rozhovorů zjistilo, jak málo byli lidé na takovou možnost psychicky i teoreticky připraveni.

A co příprava odborná?

Z dnešního hlediska to nebylo vyhovující. Celá řada dnes používaných postupů přípravy, ale i nástrojů – třeba simulátory – ještě vůbec nikde na světě neexistovala. Nebyly dostatečně dobře připravené ani postupy pro případ havárie. A přitom se i na A1 ukázalo, že obsluha musí být vycvičená tak, aby mohla jednat automaticky, aby v podstatě nemusela přemýšlet. Musí mít nadrilované scénáře všech poruch a jednat jako stroje. Tehdy se k tomu přistupovalo jako k uhelným elektrárnám. Koneckonců, nejen na A1 přicházela většina starších specialistů z uhelných elektráren.

Je A1 příkladem technologie, kdy slibná naše vlastní technologie musela z politických důvodů ustoupit sovětské?

V 50. letech 20. století bylo více zemí, které hledaly vlastní cesty využívání jaderné energie. Těžkou vodou moderovaný reaktor chlazený oxidem uhličitým, což byla A1, byla jedna z cest. Měli jsme tu elektrárnu velmi rádi, ale upřímně řečeno to byla slepá ulička. Zařízení bylo složité, neustále se tam něco opravovalo, velmi obtížně se řídila, protože výměna palivových souborů byla prováděna za provozu. Nebyla to elektrárna pro běžný průmyslový provoz. Z toho a dalších důvodů se tlakovodní reaktory, které používáme dnes, nakonec prostě ukázaly být pro provoz lepší. Ale to na začátku, v době, kdy Československo vstupovalo do „jaderného klubu“, mohl málokdo vědět, nebyly vůbec žádné zkušenosti. Přechod k tlakovodním reaktorům nebyl z politických důvodů.

F. Hezoučký na snímku vpravo Zoom gallery
F. Hezoučký na snímku vpravo
Takže to byla jen ztráta času a peněz?

I když to možná nebyl zcela podařený projekt, z hlediska inženýrského tam byla spousta, spousta chytrých řešení. Ale měl tu chybu, že se při projektování příliš bral ohled na fyziku reaktoru. Všichni inženýři vzhlíželi k jádrařině s velkým respektem, a tak se dělalo všechno pro jadernou fyziku a nedomýšlela se například otázka koroze v prostředí těžké vody a CO2. Rozhodně to ale nebyl zbytečný projekt, vyrostla na něm spousta lidí, a hodně to prospělo československému průmyslu. Zejména na Slovensku v té době vyrostla řada mimořádných odborníků, od nichž se lidé z Dukovan mnohému učili. I díky tomu jsme si pak atomové elektrárny mohli stavět v podstatě sami.

To je mimochodem model, který bych navrhoval i pro stavbu nových jaderných bloků: pojďme koupit projekt jaderné části generace III, nebo III+, konvenční část elektrárny umíme vyprojektovat sami – a postavme si to sami. Takovým postupem jsme vystavěli čtyři bloky na Slovensku a šest na Moravě a v Čechách. I když jsme díky nečinnosti trochu vypadli z tempa, jsme na tom dnes se znalostmi tisíckrát lépe, než když jsme v 50. letech 20. století začínali. Nevím, proč bychom si měli nechat stavět elektrárny od firem z Číny, Francie či USA, aby práce a peníze odtekly z republiky.

A co například počkat na nějakou novou generaci reaktorů?

Já jsem byl u toho, když jsme se vydali z inženýrského hlediska slepou uličkou, a tak beru za svou povinnost před přílišným nadšením z lákavých novinek varovat, abychom se nedostali do další. Důležité je zvolit řešení, které vyhovuje ve všech ohledech. A to znamená obvykle také řešení jednoduché a odzkoušené.

 Děkujeme za rozhovor!

Článek o československé jaderné elektrárně A1 najdete zde

3-16_13_5x_hezoucky_foto_7_miroslav_chaloupka_4.jpgDoc. Ing. František Hezoučký - absolvent Katedry Tepelně energetických zařízení FSI ČVUT (1965) a oboru Jaderná technika při SVŠT a ČVUT. V letech 1965–1978 v elektrárnách Jaslovské Bohunice na různých technických funkcích elektrárny A1 a vedoucí testů energetického spouštění na 1. bloku V1. V letech 1979–1987 působil v elektrárně Dukovany jako hlavní inženýr spouštění. Později byl náměstkem ředitele pro výrobu v období přípravy provozu ETE. Od roku 1993 působil více než čtyři roky jako technický poradce firmy Westinghouse a poté přes rok jako hlavní inženýr švýcarské firmy Colenco. Od poloviny roku 1999 byl jmenován ředitelem elektrárny Temelín. Po uvedení obou temelínských bloků do zkušebního provozu (duben 2003) pracoval pět let v Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE) ve Vídni. Nyní vyučuje na Západočeské univerzitě v Plzni a ČVUT v Praze a působí jako nezávislý poradce.

Svět plný energie > Rozhovory > František Hezoučký - matador české jaderné energetiky

Aktuality
20.7.2017 Mobilní větrné elektrárny do krizových oblastí

AKTUALITY - Německá společnost TwingTec by chtěla do oblastí postižených přírodními pohromami dodávat malé větrné elektrárny. celý článek

20.6.2017 Čína má příliš mnoho elektřiny

AKTUALITY - Vláda v Pekingu pozastavila plány na stavbu řady nových uhelných elektráren. celý článek

22.5.2017 Plynovod do Poľska má byť za tri roky

PLYN - Slovensko-poľský plynovod podporila EU 107 mil. eur. Členské štáty Európskej únie odobrili návrh Európskej komisie. celý článek

1.5.2017 Spojené státy plynové

AKTUALITY - Břidličná „revoluce“ pokračuje i přes to, že těžaře stále tlačí nízké ceny této komodity. celý článek

30.4.2017 Poslední těžba uranu v ČR ukončena

AKTUALITY - celých 60 let se těžil uran v dole v Rožné; nyní dolování uranové rudy definitivně skončilo. celý článek

  

Chcete dostávat své osobní vydání tištěného magazínu Svět plný energie?

Ano, chci

Podporujeme:

SVĚT PLNÝ ENERGIE

Webový magazín a tištěný
čtvrtletník přináší témata,
zajímavosti, rozhovory
a důležité informace nejen
ze světa plného energie.

Pro Lumius, spol. s r.o.
vydává AHA Communications
ve spolupráci s Business Media CZ

Redakce:
Matouš Lázňovský,
Martin Kročil, Antonín Hálek

Grafické zpracování:
Michael Ehrlich

Texty:
neoznačené materiály jsou redakční

Foto:
archiv firem a autorů, redakce,
Thinkstock

Kontakt:

Aktuality
20.7.2017 Mobilní větrné elektrárny do krizových oblastí

AKTUALITY - Německá společnost TwingTec by chtěla do oblastí postižených přírodními pohromami dodávat malé větrné elektrárny. celý článek

20.6.2017 Čína má příliš mnoho elektřiny

AKTUALITY - Vláda v Pekingu pozastavila plány na stavbu řady nových uhelných elektráren. celý článek

22.5.2017 Plynovod do Poľska má byť za tri roky

PLYN - Slovensko-poľský plynovod podporila EU 107 mil. eur. Členské štáty Európskej únie odobrili návrh Európskej komisie. celý článek

1.5.2017 Spojené státy plynové

AKTUALITY - Břidličná „revoluce“ pokračuje i přes to, že těžaře stále tlačí nízké ceny této komodity. celý článek

30.4.2017 Poslední těžba uranu v ČR ukončena

AKTUALITY - celých 60 let se těžil uran v dole v Rožné; nyní dolování uranové rudy definitivně skončilo. celý článek

  

Chcete dostávat své osobní vydání tištěného magazínu Svět plný energie?

Ano, chci

Podporujeme:

SVĚT PLNÝ ENERGIE

Webový magazín a tištěný
čtvrtletník přináší témata,
zajímavosti, rozhovory
a důležité informace nejen
ze světa plného energie.

Pro Lumius, spol. s r.o.
vydává AHA Communications
ve spolupráci s Business Media CZ

Redakce:
Matouš Lázňovský,
Martin Kročil, Antonín Hálek

Grafické zpracování:
Michael Ehrlich

Texty:
neoznačené materiály jsou redakční

Foto:
archiv firem a autorů, redakce,
Thinkstock

Kontakt: