Evropa a budoucnost energetiky

16.6.2014

ENERGETICKÁ POLITIKA  Státy Unie se chystají na rozhodující jednání nejen o podpoře obnovitelných zdrojů.

90644607.jpg

V bruselských kancelářích se naplno rozhořela papírová bitva, která může do značné míry rozhodnout o cenách energií pro příští desetiletí. Evropská unie se připravuje na přijetí nové energetické strategie pro roky 2020 až 2030. Rozhodující projednávání klimatického balíčku špičkami členských států je na programu na setkání Rady EU ve dnech 20. a 21. března.

Jde o program nastupující za program 20-20-20, který platí právě do roku 2020. V jeho rámci se státy EU zavázaly snížit emise CO2, zavést úspory v rozsahu 20 procent celkové spotřeby a zároveň zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie na 20 procent. Výsledkem této strategie byla tedy nejen národní schémata o podpoře fotovoltaiky či větru, ale také předpisy o energeticky úsporných budovách či obchodu s uhlíkovými povolenkami – tedy velká část legislativy a regulí, které dnes určují vývoj evropské energetiky a cenu energií.

Nové kolo

Při přípravě cílů pro další období byla jako první na tahu Evropská komise, tedy nadnárodní sbor komisařů v čele exekutivy EU. Svůj návrh představila v lednu a lze jej charakterizovat nejlépe asi jako kompromisní. Obsahoval poměrně ambiciózní cíle, co se týče snížení emisí CO2 celkem o 40 % proti úrovni z 90. let, a také cíl, aby 27 % energie pocházelo v roce 2030 z obnovitelných zdrojů, ale některé závazky z předchozích let už v něm zahrnuty nebyly. Zmizel například cíl náhrady paliv v dopravě biopalivy ve větším měřítku. Znovu a znovu se ukazovalo, že jejich přínos, ať už ke snižování emisí oxidu uhličitého, či vůbec k ekologii, je velmi sporný a v některých případech jsou pro přírodu zřejmě škodlivější než běžná paliva, a tak tento krok není překvapením. Komise ve svém návrhu podporuje také zvyšování efektivity, ale žádný pevný cíl nenavrhla. Možná i proto, že cíle snížení spotřeby o 20 % nebude do roku 2020 pravděpodobně dosaženo.

Zajímavé je, že z návrhu vypadl i závazný podíl obnovitelných zdrojů na výrobě v jednotlivých státech (tzv. národní cíle). V praxi by to podle návrhu tedy mělo být tak, že 27procentní cíl podílu „zelených“ energií by platil pro EU jako celek. Protože obnovitelné zdroje vyrábějí téměř výhradně elektřinu, takové opatření by se případně dalo provést zhruba tak, že by se z těchto zdrojů vyrábělo přibližně 40 procent evropské elektřiny. Z ekonomického hlediska je to rozhodně šetrnější řešení než pevné národní cíle.

27 % energie by podle návrhu Evropské komise mělo v roce 2030 pocházet z obnovitelných zdrojů.

Ústupek od závazných národních cílů na podíl obnovitelných zdrojů by v podstatě měl znamenat, že státy, které nemají vhodné podmínky pro rozvoj fotovoltaiky, energie z větru nebo podobných zdrojů – což je třeba případ České republiky – by se tedy mohly držet klasických zdrojů ve větší míře a počítat například s jistou kompenzací jinde.

468469457.jpg

Jižní Evropa by naopak mohla využít své vhodné přírodní podmínky pro rozvoj solární energie a přímořské státy obecně pak svých „větrných zdrojů“.

Návrh Komise na výhradně celoevropský cíl v zapojení obnovitelných zdrojů je výsledkem silného zákulisního tlaku některých zemí. Veřejně jsou zmiňovány především větší země, například Velká Británie, ale je to postoj velmi blízký i zatím představeným českým představám o dalším vývoji energetiky v EU.

Jasno zatím není u jednoho velmi důležitého detailu: kolik by to koho stálo. Pokud by cíl na zastoupení obnovitelných zdrojů měl platit jen pro celou Unii, používal by se patrně i nějaký systém kompenzací pro státy, které budou plnit nadprůměrně za státy jiné. Jak přesně by „vyrovnávání“ v rámci Evropy probíhalo, to v návrhu jasně vysvětleno není.

Kolik uhlíku?

Zásadních změn by měl doznat i dosavadní systém obchodování s emisními povolenkami. Především díky útlumu průmyslové výroby po americké finanční krizi z roku 2008 se trh s povolenkami zhroutil. Bylo jich příliš mnoho a cena spadla hluboko pod plánovanou úroveň. Prodražily sice provoz klasických zdrojů, ale jejich účinek je malý v porovnání s jinými tržními vlivy. Jde především o dovozy levného uhlí a naopak vysoké ceny zemního plynu.

Evropská komise přesto v trhu s povolenkami vidí hlavní nástroj na snižování emisí skleníkových plynů. V prosinci rozhodla o mimořádném zpomalení uvolňování dalších povolenek na trh (tzv. back-loading) a v tomto opatření hodlá pokračovat. Jejich množství se má snižovat tempem 1,74 až 2,2 procenta ročně podle situace na trhu. Ten by mělo oživit vytvoření automatického systému na stahování či vystavování nových povolenek podle jejich ceny.

Ceny povolenek, stejně jako Komisí navržený cíl snížení emisí do roku 2030 o 40 procent proti roku 1990, budou nepochybně ještě předmětem vášnivých debat. I v samotné Komisi vůči tomuto cíli panuje poměrně silný odpor a ozývají se hlasy volající alespoň po jeho cca 35procentním snížení. Přičemž se počítá, že v roce 2020 by při zachování stávajícího trendu měly emise klesnout zhruba o 24 procent proti roku 1990.

Opozice na všech stranách

Tradičně „zelenější“ Evropský parlament po zveřejnění návrhu Komise přispěchal s vlastní rezolucí, podle které je návrh „nedostatečný“, a například závazné národní cíle pro obnovitelné zdroje by měly zůstat zachovány. Někteří zástupci průmyslu – a také například komisař pro energetiku Günther Oettinger – ho naopak označují za stále příliš zavazující.

Další zájmové průmyslové organizace naopak volají po zachování cílů v úspoře energií. Podporu mají v loňské analýze Mezinárodní agentury pro energii, podle které k drahotě energií v Evropě přispívají více především drahé dovozy surovin než dotace na obnovitelné zdroje.

40 % O tolik by chtěla Evropská komise do roku 2030 snížit evropské emise CO2 proti roku 1990

Jednání budou nepochybně bouřlivá. Trend posledních let naznačuje, že energeticky náročné obory jsou v Evropě pod stále větším tlakem. Pokud by trend zdražování energií měl pokračovat a dotýkal se i dalších odvětví – a to se v případě rostoucích cen elektřiny dá rozhodně očekávat – důsledky pro evropskou ekonomiku a obyvatele asi není třeba příliš rozvádět.

V této nepřehledné situaci je jasné jen to, že rozhodující budou březnová jednání na úrovni ministrů členských států Evropské unie. Nová česká vláda se na něm podle dosavadních prohlášení chce prezentovat údajně jako „hlas rozumu“ proti příliš vysoké podpoře obnovitelných zdrojů, což by měl být v současné situaci silnější tábor.

Přidává se do něj pomalu i Německo, které se přes rozpory mezi členy současného kabinetu pomalu vydává cestou snižování podpory těchto zdrojů. Další snižování podpory chystají i další velké státy, jako třeba finančními problémy stíhané Španělsko (i když právě to paradoxně z čistě fyzikálního hlediska má v Evropě vůbec nejlepší podmínky pro rozvoj „zelených“ energií, protože má dostatek slunečního záření i větru). Další státy se naopak už nyní daly slyšet, že jejich cíle budou ambicióznější než cíle, které naznačila ve svém návrhu Komise, například Dánsko.

NÁZOR EXPERTA:

Martin Kročil

obchodní ředitel společnosti Lumius, spol. s r.o.

martin_krocil_d_003_kopie.jpg

Nová navrhovaná evropská energetická strategie je opět ve znamení snižování emisí a zvyšování podílu obnovitelných zdrojů. Myšlenka je to na první pohled prozíravá, jenže…

Produkce emisí zdaleka nemají pouze evropský rozměr. Jedná se o problém globální a jako takový se musí řešit. Například ozónová díra vzniká nad zemskými póly a je celkem jedno, kde byly vyprodukovány plyny, které k jejímu zvětšování přispívají. Má tedy smysl vytvářet z Evropy ostrov environmentální ctnosti, když hlavní zdroj znečištění se nachází ve zcela jiných oblastech zeměkoule?

Vyjednavači Evropské unie by měli konečně dokázat, že jsou schopni prosadit svůj názor i v celosvětovém měřítku, jedině takové aktivity budou mít v konečném důsledku smysl. Dosavadní snahy zaměřené čistě na Evropu způsobily pouze deformaci tržní ceny elektřiny. Přitom reálná cena pásmové dodávky elektřiny v České republice stále zůstává na úrovní cca 53 EUR/MWh, pokud započítáme do její výše i příspěvek na výkup z obnovitelných zdrojů.

Pokud se tedy evropská energetická strategie bude opírat o celosvětový konsenzus (globálně podložený činy), pak bude vše v pořádku. Všichni poneseme svůj příspěvek pro modrou planetu stejně. V opačném případě musí energetický výhled starého kontinentu hledat odpověď zejména na otázku, jak zajistit Evropě dostatek spolehlivých a výkonných zdrojů za co nejnižší náklady.

Autor: spe

Svět plný energie > Témata > Evropa a budoucnost energetiky

Aktuality
7.11.2019 Lomonosov na místě

AKTUALITY - První ruská plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov dorazila na svou trvalou základnu blízko izolovaného ruského města Pevek na Čukotce, a stala se tak nejseverněji položenou jadernou elektrárnou. Rosatom má za cíl uvést elektrárnu do provozu do konce letošního roku. Společnost chce své malé plovoucí elektrárny s reaktory odvozenými od pohonných jednotek jaderných ledoborců nabízet do odlehlých oblastí, zatím ale žádné zahraniční zákazníky nemá. Mohou fungovat bez přestávky a potřeby doplnit palivo tři až pět let, elektrický výkon reaktorů je 70 MW.  celý článek

15.10.2019 Stát elektromobilů ve tmě

AKTUALITY - Zhruba milion domácností, firem, veřejných institucí a dalších odběratelů v americkém státě Kalifornie se v týdnu od 7. října ocitlo bez dodávky elektřiny. Tamní energetická společnost Pacific Gas and Electric Company (PG&E) je v několika postupných vlnách odstavovala kvůli snížení rizika vzniku lesních požárů.  celý článek

16.7.2019 Emisních povolenek znovu ubude

AKTUALITY - Přebytek emisních povolenek na trhu je podle dat Evropské komise pro 2019 stejný jako v loňském roce. celý článek

12.6.2019 177 GW obnovitelných zdrojů do provozu v roce 2018

AKTUALITY Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) celkový instalovaný výkon obnovitelných zdrojů uvedených v roce 2018 do provozu činil 177 GW. celý článek

13.5.2019 Uranová kostka z válečného Německa

AKTUALITY - Fyziky z univerzity v Marylandu překvapila nečekaná anonymní zásilka, ze které se vyklubala palivová kostka z nacistického jaderného reaktoru. celý článek

  

Chcete dostávat své osobní vydání tištěného magazínu Svět plný energie?

Ano, chci

Podporujeme:

SVĚT PLNÝ ENERGIE

Webový magazín a tištěný
čtvrtletník přináší témata,
zajímavosti, rozhovory
a důležité informace nejen
ze světa plného energie.

Pro Lumius, spol. s r.o.
vydává Business Media CZ a BARIDA Agency

Redakce:
Josef Janků, Jan Gregor a další ...

Grafické zpracování:
Michael Ehrlich

Texty:
neoznačené materiály jsou redakční

Foto:
archiv firem a autorů, redakce,
Thinkstock

Kontakt:

Aktuality
7.11.2019 Lomonosov na místě

AKTUALITY - První ruská plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov dorazila na svou trvalou základnu blízko izolovaného ruského města Pevek na Čukotce, a stala se tak nejseverněji položenou jadernou elektrárnou. Rosatom má za cíl uvést elektrárnu do provozu do konce letošního roku. Společnost chce své malé plovoucí elektrárny s reaktory odvozenými od pohonných jednotek jaderných ledoborců nabízet do odlehlých oblastí, zatím ale žádné zahraniční zákazníky nemá. Mohou fungovat bez přestávky a potřeby doplnit palivo tři až pět let, elektrický výkon reaktorů je 70 MW.  celý článek

15.10.2019 Stát elektromobilů ve tmě

AKTUALITY - Zhruba milion domácností, firem, veřejných institucí a dalších odběratelů v americkém státě Kalifornie se v týdnu od 7. října ocitlo bez dodávky elektřiny. Tamní energetická společnost Pacific Gas and Electric Company (PG&E) je v několika postupných vlnách odstavovala kvůli snížení rizika vzniku lesních požárů.  celý článek

16.7.2019 Emisních povolenek znovu ubude

AKTUALITY - Přebytek emisních povolenek na trhu je podle dat Evropské komise pro 2019 stejný jako v loňském roce. celý článek

12.6.2019 177 GW obnovitelných zdrojů do provozu v roce 2018

AKTUALITY Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) celkový instalovaný výkon obnovitelných zdrojů uvedených v roce 2018 do provozu činil 177 GW. celý článek

13.5.2019 Uranová kostka z válečného Německa

AKTUALITY - Fyziky z univerzity v Marylandu překvapila nečekaná anonymní zásilka, ze které se vyklubala palivová kostka z nacistického jaderného reaktoru. celý článek

  

Chcete dostávat své osobní vydání tištěného magazínu Svět plný energie?

Ano, chci

Podporujeme:

SVĚT PLNÝ ENERGIE

Webový magazín a tištěný
čtvrtletník přináší témata,
zajímavosti, rozhovory
a důležité informace nejen
ze světa plného energie.

Pro Lumius, spol. s r.o.
vydává Business Media CZ a BARIDA Agency

Redakce:
Josef Janků, Jan Gregor a další ...

Grafické zpracování:
Michael Ehrlich

Texty:
neoznačené materiály jsou redakční

Foto:
archiv firem a autorů, redakce,
Thinkstock

Kontakt: