Elektrizující století

15.10.2018

100 LET - Začátek novodobé české státnosti mimo jiné znamenal i začátek vzniku moderní energetiky. 

Zoom galleryMladé Československo mělo v prvních měsících své existence problémů více než dost. Urychleně vytvářelo měnu, mělo stále jen provizorní ústavu a také spory o přesnou podobu hranic se svými sousedy, které nakonec skončily bojovými střety, jeho rozpočet pracoval v podstatě jen na dluh. Proto je až překvapivé, že si v té době poslanci našli čas na schválení zákona „O státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace“.

Je to překvapivé možná i proto, že elektřina byla v té době pro mnoho lidí novinkou. Vlivný zastánce elektrifikace, inženýr Vladimír List, vzpomínal na jeden ilustrativní příklad: „Když se stavěla první elektrická dráha z Tábora do Bechyně, přišel jsem jako mladý inženýr navečer do venkovského hostince v tamějším kraji a naslouchal jsem rozhovoru hostů o elektrice. V tomto rozhovoru vykládal starosta: To, že elektrika svítí, tomu rozumím. Elektrárna pumpuje dráty olej až do lampičky a ten v ní hoří, že by však takový olej vytáhl celý vlak do našeho kopce, tomu nerozumím. To se ti inženýři jistě zmýlili. To bylo léta páně 1902.“

Zoom galleryNebyla to vždy nedorozumění. Evidentně i díky plynárenské lobby se v novinách a časopisech objevovaly čas od času články, které varovaly před nebezpečím elektřiny pro oči lidí kvůli ostrému světlu, před nebezpečím podávání jídla pod elektrickou žárovkou, jejíž střepy by se mohly dostat do talíře a způsobit i vážné poranění.

(foto: pohled na celek a dispečink elektrárny Oslavany, která pokrývala mimo jiné velkou část spotřeby Brna. Stav ze 30. let) 

Zoom gallery

Nestranným pozorovatelům ovšem začaly být výhody elektřiny postupně jasné. Nemluvíme tak jen o velkých podnicích či městech. Objev jejího kouzla v našich zemích spustil boom malých vodních elektráren (u mlýnů, pil atp.). Často miniaturní provozy, kterým energetici hanlivě říkali krcálky, s využitím nespolehlivých a někdy i na tamější dobu vysloveně nebezpečných strojů vyráběly obvykle stejnosměrný proud nejen pro daný podnik, ale i přilehlou vesnici.

Z dnešního pohledu to zní možná až idylicky. Odborníkům bylo ovšem jasné, že takto to dále nejde, že se něco musí změnit. A protože je československá politická reprezentace vyslechla, vznik Československa v podstatě přímo vedl k tomu, že naše země zůstaly a zůstávají na špičce světa ve většině energetických měřítek.

Rozdrobené rakouské dědictví

V roce 1918 přitom elektrická síť vypadala ještě zcela jinak, než jsme dnes zvyklí. Elektrifikace probíhala na místní úrovni, často v režii městy vlastněných nebo soukromých podniků (či kombinaci obojího). Obrazně řečeno, každý pracoval na svém elektrickém písečku. Jinak to ostatně zpočátku ani nešlo, protože většina zdrojů vyráběla stejnosměrný proud, který se nedal přenášet na větší vzdálenosti.

Postupně začalo ale přibývat i soustav se střídavým napětím, a i proto bychom vlastně až do let první republiky neměli vůbec mluvit o jedné síti, ale sítích. Užívaly se různé hodnoty napětí a u střídavého proudu i různé hodnoty kmitočtu. Až do konce Rakouska-Uherska se stavěly trojfázové elektrárny na střídavý proud a stále ještě i stejnosměrné elektrárny (často kvůli tomu, že část výroby bylo pak možné skladovat v akumulátorech).

Nic tomu nebránilo. Během mocnářství vydávané elektrické koncese byly sice rozděleny do tří kategorií pro malé a velké zdroje, ale jinak se nestanovovaly žádné konkrétní požadavky nebo dokonce normy. Nikde se neuváděl výkon, druh proudu, napětí ani kmitočet vyráběné a distribuované elektřiny; to vše záleželo jen na rozhodnutí majitele.

Vytvoření jednotlivé sítě ale nemohlo proběhnout bez sjednocení pravidel, vytvoření například i pravidel pro stavbu vedení. Byť se v posledních letech v mocnářství v parlamentu několikrát o přijetí energetického zákona debatovalo, snahy nakonec nikam nevedly. Nebylo to vždy jen čistě z odborných důvodů, čeští poslanci a odborníci se chtěli bránit i proti tomu, aby příliš velkou roli v české energetice sehrál kapitál z jiných částí monarchie, případně z Německa.

Zasvěceným pozorovatelům bylo jasné, že jde o velmi nehospodárný systém. Počet zákazníků v jednom ostrově byl omezený, a omezené tedy byly i prodeje a možný zisk. Pro ilustraci, celkový instalovaný výkon všech elektráren na území republiky se k roku 1918 odhaduje na zhruba 800 MW, tedy méně než jeden blok dnešních jaderných elektráren – ovšem jejich efektivita byla několikanásobně nižší. Celková spotřeba byla totiž podle statistik kolem 1 terawatthodiny (TWh), což po přepočtu znamená, že kapacita využití elektráren byla v průměru pouhých 15 procent. Zbytek doby stály a majitelům nevydělávaly. Což zase snižovalo ochotu dalších možných investorů.

Zoom gallery

(foto: Stavba vodní elektrárny Vrané, která byla uvedena do provozu v roce 1934. Je to první elektrárna na našem území, při jejíž stavbě se používala metoda lití betonu. Do té doby bylo standardem vkládat do staveb podobných rozměrů velké kusy kamene)

Přechod k větším

Samozřejmě také platila obecná poučka, že malé zdroje nebývají tak účinné jako zdroje velké. Jak ostatně uváděla důvodová zpráva československého elektrizačního zákona: „Úkolem státu jest přičiniti se o to, aby elektrisace byla prováděna soustavně, neboť jedině tím možno odstraniti nehospodárný pohon drobnými tepelnými motory, v nichž se namnoze plýtvá palivem. […] Soustavnou elektrisací, t. j. účelným soustředěním výroby energie, postupným zřízením jednotné rozvodné sítě v celém československém státě a racionelním využitím vodních sil lze značné množství paliva ušetřiti.“

Převládl názor, že cestou stavby především malých elektráren, ať už vodních nebo tepelných, s lokálními dodávkami se k elektrifikaci Československo nepropracuje. Republika nechtěla ani podporovat vstup zahraničních vlastníků na náš energetický trh. Naštěstí byly po ruce poměrně komplexní návrhy z pera českých odborníků, jako byl František Křižík nebo již zmíněný Vladimír List.

Zároveň vznikaly první normy, úřady i různé zájmové spolky jako Elektrotechnický svaz československý. Výnos Ministerstva veřejných prací v té době například stanovil, že pro elektrizaci se bude používat střídavá trojfázová soustava o kmitočtu 50 Hz. Napětí potom bylo stanoveno u místních sítí na 220/380 V, u přespolních na 22 kV a u dálkových na 100 kV. Samozřejmě v praxi se nedalo všechno změnit mávnutím ruky, a ještě roky se stavěla i vedení o napětí 35 kV (východní Čechy) a také o napětí 60 kV (západní Čechy).

(spe)

Přehled třinácti největších energetických dominant první republiky najdete zde na našem webu.

 

Svět plný energie > Témata > Elektrizující století

Aktuality
3.10.2018 Pět set korun za připojení

100 LET - Stejně jako dnes platilo také samozřejmě i tehdy - za první republiky, že připojení do elektrické sítě nebylo zcela zadarmo. celý článek

17.9.2018 Přeceněná „chytrost“

AKTUALITY - Chytré sítě jsou dnes velkým trendem, ale jejich zavádění do praxe začíná ukazovat, že skutečnost se od slibů může někdy dosti lišit. celý článek

15.6.2018 Americký plyn zatím Evropě "nevoní"

AKTUALITY - Evropský trh, který se měl dle očekávání stát hlavním odbytištěm zkapalněného zemního plynu (LNG), zatím neprošel žádnou změnou. celý článek

1.6.2018 V květnu stoupla cena ropy na 80 dolarů

AKTUALITY - Poprvé zhruba od konce roku 2014 se ceny ropy na světových spotových trzích dostaly zhruba na 80 dolarů za barel ropy Brent. celý článek

26.3.2018 Největšímu výrobci elektromobilů nejdou baterie

AKTUALITY - Muskově Tesle neběží byznys úplně hladce. celý článek

  

Chcete dostávat své osobní vydání tištěného magazínu Svět plný energie?

Ano, chci

Podporujeme:

SVĚT PLNÝ ENERGIE

Webový magazín a tištěný
čtvrtletník přináší témata,
zajímavosti, rozhovory
a důležité informace nejen
ze světa plného energie.

Pro Lumius, spol. s r.o.
vydává Business Media CZ

Redakce:
Josef Janků,
Jakub Merta, Jan Gregor

Grafické zpracování:
Michael Ehrlich

Texty:
neoznačené materiály jsou redakční

Foto:
archiv firem a autorů, redakce,
Thinkstock

Kontakt:

Aktuality
3.10.2018 Pět set korun za připojení

100 LET - Stejně jako dnes platilo také samozřejmě i tehdy - za první republiky, že připojení do elektrické sítě nebylo zcela zadarmo. celý článek

17.9.2018 Přeceněná „chytrost“

AKTUALITY - Chytré sítě jsou dnes velkým trendem, ale jejich zavádění do praxe začíná ukazovat, že skutečnost se od slibů může někdy dosti lišit. celý článek

15.6.2018 Americký plyn zatím Evropě "nevoní"

AKTUALITY - Evropský trh, který se měl dle očekávání stát hlavním odbytištěm zkapalněného zemního plynu (LNG), zatím neprošel žádnou změnou. celý článek

1.6.2018 V květnu stoupla cena ropy na 80 dolarů

AKTUALITY - Poprvé zhruba od konce roku 2014 se ceny ropy na světových spotových trzích dostaly zhruba na 80 dolarů za barel ropy Brent. celý článek

26.3.2018 Největšímu výrobci elektromobilů nejdou baterie

AKTUALITY - Muskově Tesle neběží byznys úplně hladce. celý článek

  

Chcete dostávat své osobní vydání tištěného magazínu Svět plný energie?

Ano, chci

Podporujeme:

SVĚT PLNÝ ENERGIE

Webový magazín a tištěný
čtvrtletník přináší témata,
zajímavosti, rozhovory
a důležité informace nejen
ze světa plného energie.

Pro Lumius, spol. s r.o.
vydává Business Media CZ

Redakce:
Josef Janků,
Jakub Merta, Jan Gregor

Grafické zpracování:
Michael Ehrlich

Texty:
neoznačené materiály jsou redakční

Foto:
archiv firem a autorů, redakce,
Thinkstock

Kontakt: