Co by se dělo po zavření kohoutků

8.1.2015

ZEMNÍ PLYN – Jak vypadá plán pro omezování spotřeby v případě problémů se zásobováním plynem.

Spotřeba zemního plynu v České republice je dnes kolem osmi miliard kubických metrů, což znamená, že v posledních letech spotřeba tohoto paliva v podstatě neustále klesá; ještě během tuhé zimy v roce 2001 byla spotřeba cca 8,88 mld. kubických metrů. Plyn je sice nezbytný pro řadu podniků, ale především domácnosti ho v posledním období spíše opouštějí ve prospěch jiných druhů topení či ohřevu vody. Většina plynu, více než 60 procent, se spotřebuje v právě začínající zimní topné sezóně.

178374275.jpg

Co bychom tedy mohli dělat v případě, že by se dodávky zastavily, třeba při eskalaci problémů na východě Evropy? A jaké jsou naše zásoby? Vlastní těžba prakticky neexistuje, pokrývá necelé jedno procento celkové roční spotřeby. Ovšem na území České republiky je v tuto chvíli osm velkokapacitních zásobníků, ve kterých je celkem kolem tří miliard kubíků. Významná část z těchto zásob sice nepatří českým obchodníkům a je určena pro zahraniční trhy, především Německo, i přesto má naše země dostatečné kapacity na to, aby přestála bez dodávek zvenčí nejméně několik týdnů.

Česká republika je na tom navíc poměrně dobře s diverzitou dodávek plynu. Máme spojení nejen z Ruska, ale i ze západních plynovodů, a tak je těžké si představit situaci, že bychom přišli o úplně všechny dodávky této suroviny ze zahraničí. Máme například kontrakt s Norskem na dodávky cca tří miliard kubíků ročně, které by k nám proudily přes Německo. Ani úplné odstavení ruských dodávek by zřejmě neznamenalo, že nebudeme mít vůbec žádné dodávky plynu ze zahraničí. Určitě by ale došlo k významnému zvýšení cen plynu na spotovém trhu, a to i o stovky procent během dní. Tak jako jsme tomu byli svědky v roce 2009.

Kdy koho odpojíme

Stát má pro podobné případy připravený plán, který rámcově určuje energetický zákon a přesně vyhláška Ministerstva průmyslu České republiky (má číslo 344/2012). Odběrové stupně se vyhlašují pomocí veřejnoprávních médií, především Českého rozhlasu. Stát může vyhlásit libovolný stupeň bez předchozího vyhlášení stupně nižšího. Mohli bychom tedy v takovémto případě rovnou „přeskočit“ přímo k zavírání kohoutů.

Stát, respektive dodavatelé plynu na jeho pokyn mají během stavu nouze právo omezit či přerušit sjednanou přepravu nebo distribuci plynu a sjednanou dodávku plynu libovolnému zákazníkovi. Nejprve se tedy přistupuje ke snížení dodávek, postupně začnou dodavatelé některé odběratele zcela odpojovat.

Proces ovšem neprobíhá náhodně: všichni zákazníci jsou rozděleni podle předpisů do celkem osmi skupin, jež mají při dodávkách různou prioritu. V první skupině jsou například pouze větší odběratelé (nad 630 MWh), kteří mohou zcela či částečně využívat jiné palivo. Naopak poslední skupinou jsou tzv. „chránění zákazníci“, jako domácnosti, teplárny, zdravotnictví, hasiči, provozovatelé MHD a další složky nutné pro běžné fungování státu.

Pro představu: během simulace cvičení nouze v roce 2009 se odhadovalo, že vyhlášení prvního regulačního stupně sníží celostátní spotřebu asi o 1,2 procenta. Ale už vyhlášení čtvrtého stupně může podle venkovní teploty snížit spotřebu zhruba o 12–25 procent.

Stát ani provozovatelé sítě nechtějí spekulovat, v jaké situaci by došlo k výraznému většímu omezení dodávek, rozhodně by ale musela být extrémní. Snad to v praxi nebudeme muset zjistit.                      

Co hlásili v rozhlase

Většina z nás si zřejmě ještě bude pamatovat hlášení tehdy ještě Československého rozhlasu: Odběr zemního plynu i svítiplynu podle I. odběrového stupně a I. otopové křivky. Co ale znamenalo?

Odběrové stupně byly určeny pro podniky užívající plyn ve výrobě a byly tři. Při prvním se odebíralo podle smluv, při druhém maximálně do poloviny smluvních objemů, při třetím se mohlo odebírat jen tolik, kolik bylo minimálně zapotřebí.

Otopové křivky byly pro zákazníky používající plyn pro vytápění. První byla podle smluvních objemů, druhá omezovala odběr většiny podnikových uživatelů na 85 procent, obyvatelstvo nebylo dotčeno. Třetí odběrová křivka umožňovala topení v plné výši jen obyvatelům, dalším uživatelům maximálně do 70 % smluvních objemů.

 nový-1.jpg

Názor experta:

Radim Juřicaradim_jurica_e_017.jpg

Lumius, spol. s r.o.

Hypotetický scénář omezení dodávek plynu má dva možné směry vývoje. Pokud by došlo „jen“ k zavření kohoutů tranzitu plynu přes Ukrajinu, troufnu si tvrdit, že kromě okamžitého nárůstu ceny o cca 10–
–50 % by konečný spotřebitel nezaznamenal nic neobvyklého. Od roku 2009 došlo k navýšení tuzemských kapacit zásobníků (které byly na aktuální zimní období naplněny ze 100 %) a také hlavně došlo k lepšímu napojení na západní plynovody, a to hlavně na plynovod Nord Stream. Mnohem vážnější, ba přímo kritická, by byla situace zastavení všeho ruského vývozu. Na tuto situaci není Evropa připravena vůbec. Nemá sama dostatečné zdroje plynu a nedá se předpokládat, že by mohla nahradit ruský plyn z jiných, mimoevropských zdrojů. I kdyby totiž byla kapacita přijímacích LNG terminálů teoreticky dostačující, tak tranzitní evropská síť plynovodů je budována směrem východ-západ a ne směrem opačným. Kromě okamžitého nárůstu cen o cca až 100–200 % by pravděpodobně docházelo hlavně ve střední, východní a jihovýchodní Evropě k omezování a přerušování dodávek konečným spotřebitelům. Vzhledem k tomu, že příjem z prodeje plynu je pro ruské hospodářství velmi důležitý, neočekávám dlouhodobé přerušení
dodávek.

Autor: spe

Svět plný energie > Témata > Co by se dělo po zavření kohoutků

Aktuality
7.11.2019 Lomonosov na místě

AKTUALITY - První ruská plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov dorazila na svou trvalou základnu blízko izolovaného ruského města Pevek na Čukotce, a stala se tak nejseverněji položenou jadernou elektrárnou. Rosatom má za cíl uvést elektrárnu do provozu do konce letošního roku. Společnost chce své malé plovoucí elektrárny s reaktory odvozenými od pohonných jednotek jaderných ledoborců nabízet do odlehlých oblastí, zatím ale žádné zahraniční zákazníky nemá. Mohou fungovat bez přestávky a potřeby doplnit palivo tři až pět let, elektrický výkon reaktorů je 70 MW.  celý článek

15.10.2019 Stát elektromobilů ve tmě

AKTUALITY - Zhruba milion domácností, firem, veřejných institucí a dalších odběratelů v americkém státě Kalifornie se v týdnu od 7. října ocitlo bez dodávky elektřiny. Tamní energetická společnost Pacific Gas and Electric Company (PG&E) je v několika postupných vlnách odstavovala kvůli snížení rizika vzniku lesních požárů.  celý článek

16.7.2019 Emisních povolenek znovu ubude

AKTUALITY - Přebytek emisních povolenek na trhu je podle dat Evropské komise pro 2019 stejný jako v loňském roce. celý článek

12.6.2019 177 GW obnovitelných zdrojů do provozu v roce 2018

AKTUALITY Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) celkový instalovaný výkon obnovitelných zdrojů uvedených v roce 2018 do provozu činil 177 GW. celý článek

13.5.2019 Uranová kostka z válečného Německa

AKTUALITY - Fyziky z univerzity v Marylandu překvapila nečekaná anonymní zásilka, ze které se vyklubala palivová kostka z nacistického jaderného reaktoru. celý článek

  

Chcete dostávat své osobní vydání tištěného magazínu Svět plný energie?

Ano, chci

Podporujeme:

SVĚT PLNÝ ENERGIE

Webový magazín a tištěný
čtvrtletník přináší témata,
zajímavosti, rozhovory
a důležité informace nejen
ze světa plného energie.

Pro Lumius, spol. s r.o.
vydává Business Media CZ a BARIDA Agency

Redakce:
Josef Janků, Jan Gregor a další ...

Grafické zpracování:
Michael Ehrlich

Texty:
neoznačené materiály jsou redakční

Foto:
archiv firem a autorů, redakce,
Thinkstock

Kontakt:

Aktuality
7.11.2019 Lomonosov na místě

AKTUALITY - První ruská plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov dorazila na svou trvalou základnu blízko izolovaného ruského města Pevek na Čukotce, a stala se tak nejseverněji položenou jadernou elektrárnou. Rosatom má za cíl uvést elektrárnu do provozu do konce letošního roku. Společnost chce své malé plovoucí elektrárny s reaktory odvozenými od pohonných jednotek jaderných ledoborců nabízet do odlehlých oblastí, zatím ale žádné zahraniční zákazníky nemá. Mohou fungovat bez přestávky a potřeby doplnit palivo tři až pět let, elektrický výkon reaktorů je 70 MW.  celý článek

15.10.2019 Stát elektromobilů ve tmě

AKTUALITY - Zhruba milion domácností, firem, veřejných institucí a dalších odběratelů v americkém státě Kalifornie se v týdnu od 7. října ocitlo bez dodávky elektřiny. Tamní energetická společnost Pacific Gas and Electric Company (PG&E) je v několika postupných vlnách odstavovala kvůli snížení rizika vzniku lesních požárů.  celý článek

16.7.2019 Emisních povolenek znovu ubude

AKTUALITY - Přebytek emisních povolenek na trhu je podle dat Evropské komise pro 2019 stejný jako v loňském roce. celý článek

12.6.2019 177 GW obnovitelných zdrojů do provozu v roce 2018

AKTUALITY Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) celkový instalovaný výkon obnovitelných zdrojů uvedených v roce 2018 do provozu činil 177 GW. celý článek

13.5.2019 Uranová kostka z válečného Německa

AKTUALITY - Fyziky z univerzity v Marylandu překvapila nečekaná anonymní zásilka, ze které se vyklubala palivová kostka z nacistického jaderného reaktoru. celý článek

  

Chcete dostávat své osobní vydání tištěného magazínu Svět plný energie?

Ano, chci

Podporujeme:

SVĚT PLNÝ ENERGIE

Webový magazín a tištěný
čtvrtletník přináší témata,
zajímavosti, rozhovory
a důležité informace nejen
ze světa plného energie.

Pro Lumius, spol. s r.o.
vydává Business Media CZ a BARIDA Agency

Redakce:
Josef Janků, Jan Gregor a další ...

Grafické zpracování:
Michael Ehrlich

Texty:
neoznačené materiály jsou redakční

Foto:
archiv firem a autorů, redakce,
Thinkstock

Kontakt: