Česko se otevírá bateriím. Pomalu.

4.5.2018

AKUMULACE ELEKTŘINY - Česká přenosová soustava by mohla povolit použití baterií. Ale jen opatrně.

baterie_svet_plny_energie.jpgČeské povaze se zdá opravdu vyhovovat Haškem vysmívaný „mírný pokrok v mezích zákona“. Do velkých změn a dobrodružství se pouštíme neradi – a my to rozhodně nechceme hanět, pro opatrnost se v historii najde celá řada důvodů. Také je ovšem pravdou, že vzduch v české kotlině bývá velmi zatuchlý a do pohybu se dává jen pomalu a neochotně.

V některých ohledech to platí i v energetice. Ta se po nezvládnutém „experimentu“ s podporou fotovoltaiky zcela pochopitelně bránila novinkám, ovšem s úporností snad až přehnanou. Jedním takovým příkladem je použití síťových baterií. Jistě, jedinec nebo i firma si vždy mohli postavit malou baterii a skladovat si v ní elektřinu, pokud měli peněz nazbyt (při současných cenách se to vrátí jen velmi, velmi těžko). Ale podnikat na českém energetickém trhu s bateriovým úložištěm bylo nemožné, baterie pro českou legislativu a české regulátory jako by neexistovaly.

Módním vlnám se ovšem dá těžko bránit – a to ať už jsou opodstatněné nebo ne. V České republice během posledních měsíců už několik subjektů, včetně velkých energetických společností typu E.ON či ČEZ, postavilo bateriová úložiště. Z pohledu celé české energetiky jde o zařízení prakticky zanedbatelná, mají kapacitu maximálně řádově v nízkých jednotkách megawatthodin.

Ale možná právě první fyzická přítomnost baterií na českém území nějakou měrou přispěla k tomu, že předpisy se pomalu začínají měnit. Provozovatel české přenosové soustavy ČEPS zveřejnil s Novým rokem návrh změny předpisů pro provoz elektrické sítě (tzv. Pravidel provozování přenosové soustavy) a alespoň lehce pootevřel bateriím dveře.

Návrh by umožnil je využít k poskytování tzv. minutových služeb s dodávkou regulační energie do 5 nebo 15 minut od pokynu dispečinku. Řekněme rovnou, že takové řešení nevyužívá plně schopnosti rychlé regulace, kterou baterie mohou poskytnout. Navíc podle návrhu by mělo být možné poskytovat podpůrné služby, pouze pokud jsou spojeny s turbogenerátorem v parních elektrárnách či teplárnách do tzv. fiktivních bloků.

Je to řešení, jež se zdá šité na míru českým teplárnám, které už také daly najevo, že o bateriích uvažují. Do budoucna je to polovičaté řešení. Jak se můžete dočíst uvnitř, na stranách 4 a 5, ceny baterií stále klesají, a trend zřejmě bude i pokračovat. Možná že to nebude stačit, možná budou ještě dlouho, nebo dokonce vždy příliš drahé, o tom by ovšem neměly rozhodnout české energetické předpisy.

svet_plny_energie_baterie_vyroba.jpg

Ceny surovin rostou, ale lithiové baterie mají i tak zlevňovat, naznačuje analýza provedená agenturou Bloomberg. Ať už se česká energetika k bateriím postaví jakkoliv, ve světovém měřítku jsou výhledy tohoto způsobu skladování elektřiny jednoduše řečeno růžové. Některé technologie zmizí, objeví se jistě nové, ale už sám rozmach spotřební elektroniky stačí na to, aby trh s bateriemi do budoucna jen bobtnal.

V mobilech či počítačích ale baterie, a konkrétně lithiové baterie, nemají žádnou konkurenci, a zákazníkům nezbývá než se s jejich cenou smířit. Jinde, v energetice či dopravě, je situace jiná. Elektromobily nebo velké síťové baterie podle řady skeptických hlasů jsou a ještě dlouho budou příliš drahé. Nadšenci zase každým rokem předpovídají průlom a „revoluci“. Kdo z nich může mít pravdu?

Řekněme rovnou, že jasnou odpověď neznáme, ale údaje se zdají nahrávat spíše „nadšencům“. Dobrým příkladem je agenturou Bloomberg provedený průzkum mezi 50 největšími výrobci. Podle něj cena li-ion baterií pro elektromobily, u kterých už existuje na rozdíl od síťových baterií alespoň trochu rozvinutý trh, během roku 2017 klesla zhruba o čtvrtinu.

Pod námi je ještě místo

Jejich cena se nyní pohybuje zhruba na 210 dolarech za kilowatthodinu (kWh), tedy zhruba 4500 Kč/kWh. V roce 2016 byla v průzkumu podle stejné metodiky průměrná cena zhruba 270 dolarů za kWh (tedy asi 5600 Kč). Během této dekády se tedy cena baterií pro elektrické vozy snížila zhruba pětinásobně. Dodejme ihned, že to není úplně férové srovnání, protože v té době trh s automobilovými bateriemi prakticky neexistoval. Ceny tedy měly opravdu odkud klesat.

Prakticky analogický příklad můžeme dnes vidět v oblasti stavby stacionárních úložišť, tedy jednoduše řečeno baterií pro použití v rozvodné síti, podnicích a domácnostech. Ty používají téměř identickou technologii jako baterie pro elektromobily, ale podle stejného průzkumu si zájemci o taková úložiště musí připlatit za stejnou kapacitu zhruba o 50 procent více než zákazníci kupující automobilové články. Dá se očekávat, že v tomto segmentu půjdou ceny poměrně výrazně dolů s tím, jak se bude navyšovat nabídka ze strany výrobců v souvislosti s nárůstem výrobních kapacit.

210 $ činila podle průzkumu Bloombergu průměrná cena za kilowatthodinu elektromobilové baterie.

Zmíněný Bloomberg na základě svých údajů odhaduje, že v letošním roce by měla cena baterií klesat i nadále, ale zhruba pouze o 10–15 procent. Cenu bude zřejmě tlačit dolů další nárůst výrobních kapacit (s velkým otazníkem nad tím, jak moc se „rozjede“ Gigafactory Panasonicu a Tesly), což byla v posledních letech hlavní příčina rychlého pádu cen. Obecně se sice očekává, že nabídka bude i nadále převyšovat nad poptávkou, ale situace už není tak nevyvážená a konkurence tedy snad bude přispívat k dalšímu poklesu cen.

Příznivý vliv na cenu za kilowatthodinu bude mít nárůst kapacity, který se v posledních letech pohyboval zhruba kolem pěti procent ročně. To hrálo podstatně menší roli než nárůst výrobních kapacit, ale z dlouhodobého hlediska je to stále velmi významný trend.

O co podraží? O strach

Na druhou stranu zřejmě budou působit ceny nerostných surovin. O nárůstu ceny lithia, respektive uhličitanu lithného, na světových trzích se hojně mluvilo v souvislosti s „kauzou“ možné těžby v Krušných horách. Cena vyrostla zhruba o čtvrtinu a podle některých odhadů poroste i nadále, byť situace rozhodně není zcela jasná a vývoj je nejistý.

Ještě větší pozornost na sebe strhl nárůst cen kobaltu, jehož cena se meziročně zvýšila podle průzkumů trhu zhruba o 130 procent. Kobalt se používá v katodě baterií, obvykle v kombinaci s niklem a manganem (běžně se označuje jako NMC). Jeho použití a postupné vylepšování jsou jedním z důvodů, proč kapacita baterií v posledních letech roste. Kobaltu ovšem v bateriích není tolik, tvoří jen malou část použitých materiálů a jen malou část celkové ceny (navíc do budoucna zřejmě nebude úplně nenahraditelný).

cena_baterii_svet_půlny_energie.jpgNěco podobného platí i o lithiu – tento kov tvoří zhruba sedminu hmotnosti celé výsledné baterie pro elektromobil (údaj se může o nějaké procento lišit podle typu a výrobce). Na výslednou cenu mají tedy výraznější dopad jiné faktory, třeba právě zvyšující se objem výroby. Odhady analytiků říkají, že zhruba zdvojnásobení ceny kobaltu a lithia by ceny baterií zvýšilo zhruba o 10, respektive 8 procent. Jinými slovy řečeno, zdražení surovin by snad nemuselo vést k zastavení trendu poklesu ceny celých baterií, ale rozhodně z něj může ukrojit.

Snad by se ale mohlo jednat o krátkodobý výkyv. O nové těžbě lithia se při dnešních cenách a předpokládané vysoké poptávce v budoucnosti samozřejmě uvažuje na celé řadě lokalit, nejen v Krušných horách. Jeho geologické zásoby jsou značné, navíc šlo o kov zatím využívaný jen málo, takže ložiska se dají najít i v tradičních těžařských lokalitách (např. i v Austrálii, která je těžařskou velmocí a těžařská lobby je tam velmi silná).

Kobalt se většinou získává jako vedlejší produkt těžby mědi a niklu, a příliš velká poptávka po něm nikdy nebyla. V roce 2015 například byl na trhu přebytek, který vedl k rychlému poklesu cen, nyní je to naopak. Navíc má tu „smůlu“, že velká část dodávek – zhruba polovina celosvětové produkce – pochází z Demokratické republiky Kongo, kterou všichni právem považují za velmi nestabilní, a dodávky tedy za nejisté. Africká země v roce 2016 vyprodukovala 66 tisíc tun, druhá Čína 7700 tun.

Nejistota kolem hlavního producenta se samozřejmě promítá do ceny a nahrává spekulacím. Ale s růstem ceny už se uvažuje i o produkci na jiných místech, především v lomech, kde představuje malou příměs v těženém materiálu, a zatím se ho tedy nevyplácelo z rudy oddělovat, například právě v Číně a dalších asijských zemích. Průzkum se provádí například i v Chile a dalších zemích. Do cen by mohlo promluvit i rozšíření recyklace, ale ta se zatím z technologických důvodů příliš nedaří. Stejně jako v případě lithia tedy rozhodně v dohledné době nehrozí, že by nám kobalt (či lépe řečeno jeho snadno dostupné zásoby) došel.

Kdy doženou auta?

Pokud by pokračovaly současné trendy, zhruba do deseti let a možná o nějaký ten rok dříve by se baterie pro elektromobily snad mohly dostat na ceny kolem 100 dolarů za kilowatthodinu, tedy zhruba na 2100 korun za kWh. To je dnes nová meta, která má symbolicky určovat okamžik, kdy se elektromobily stanou zhruba konkurenceschopné s běžnými vozy na rozvinutých trzích. Není to zcela rovná soutěž, protože ceny klasických automobilů tlačí vzhůru požadavky na snižování emisí, ale to nechejme stranou.

Při této ceně baterií (je to cena za hotový „pack“, ne samotné články) by „nádrž“ pro elektromobil s dojezdem kolem 500 kilometrů, se kterým by už řidiči nemuseli mít obavy, že nedojedou, mohla stát zhruba deset tisíc dolarů, tedy něco přes 200 tisíc korun. Vzhledem k úsporám na jiných systémech by tak měly být k dispozici automobily, které v ceně za kilometr během životnosti nabídnou uživatelům s velkým nájezdem výraznou úsporu. Minimálně do té doby budou elektromobily téměř určitě pouze okrajovým zbožím a už jen kvůli ceně baterií (a řadě jiných faktorů, jako charakteru rozvodné sítě, slábnutí střední třídy atd.) ještě dlouho nebudou na silnicích převládat.

Ještě postupnější bude patrně vývoj v prodeji velkých bateriových úložišť. První velká úložiště se zatím stavějí a zkušenosti se sbírají. Některé jsou sice pozitivní, například na přelomu roku dokončený projekt 100 MW stacionární baterie firmy Tesla u větrného parku Hornsdale v Austrálii funguje podle slibů výrobce s celkovou efektivitou cyklu kolem 80 % a dostatečně rychlou odezvou. Rychlostí odezvy překonává jiné síťové zdroje, a díky tomu si rychle našla své místo. Bohužel přesná čísla provozovatel nezveřejňuje, a neznáme ani její kupní cenu, takže nemůžeme o ekonomice provozu říci nic konkrétního.

Letos se očekává prodej stacionárních úložišť s celkovou kapacitou zhruba jednotek gigawatthodin. Velká část by se měla prodat v Jižní Koreji, kde v současnosti platí státní pobídka na konstrukci velkých obnovitelných zdrojů spřažených s bateriemi. Všude jinde bude nástup jen pomalý a postupný – pokud k němu vůbec dojde.

O využití baterií v síti rozhodnou politická rozhodnutí, a v tuto chvíli vlastně není jasné, jaké politické klima je a bude. Nezdá se ovšem, že by si veřejnost a politici uvědomovali – či spíše že by chtěli veřejně mluvit – o tom, jak gigantický úkol by přechod na obnovitelné zdroje zálohované bateriemi představoval. Ceny baterií jsou pro masové síťové využití stále ještě příliš vysoké, a byť evidentně mají ještě kam padat, očekávat v tomto segmentu rychlý rozvoj, a s ním i nějaký velmi rychlý pád cen, je asi příliš optimistické. 

(spe)

ceny_elektroaut_graf_svet_plny_energie.jpg

Graf: Elektromobily jsou dnes dražší než vozy se spalovacím motorem v první řadě kvůli ceně baterií. Ty totiž představují téměř polovinu konečné ceny vozu. Pokud ale vyjdou prognózy o vývoji cen baterií, situace se může brzy obrátit naruby. Údaje podle Bloomberg New Energy Finance.

Svět plný energie > Témata > Česko se otevírá bateriím. Pomalu.

Aktuality
26.3.2018 Největšímu výrobci elektromobilů nejdou baterie

AKTUALITY - Muskově Tesle neběží byznys úplně hladce. celý článek

1.3.2018 V roce 2017 mohli odběratelé dostávat za elektřinu zaplaceno

AKTUALITY - Celkem 109 hodin během roku 2017 mohli odběratelé dostat za elektřinu zaplaceno. celý článek

15.1.2018 Česká lithiová horečka

SUROVINY - Lithium v Krušných horách už začínáme považovat za národní poklad. Ale není to předčasné? celý článek

18.12.2017 Musk vyhrál sázku o baterii

AKTUALITY - Americká společnost Tesla dokončila v posledním listopadovém týdnu v Austrálii výstavbu největší lithium-iontové baterie na světě.  celý článek

20.11.2017 LUMIUS začal nabízet elektřinu i zemní plyn také domácnostem

TRH - Už více než patnáct let si společnost Lumius drží postavení jednoho z největších dodavatelů energií pro velkoodběratele. celý článek

  

Chcete dostávat své osobní vydání tištěného magazínu Svět plný energie?

Ano, chci

Podporujeme:

SVĚT PLNÝ ENERGIE

Webový magazín a tištěný
čtvrtletník přináší témata,
zajímavosti, rozhovory
a důležité informace nejen
ze světa plného energie.

Pro Lumius, spol. s r.o.
vydává Business Media CZ

Redakce:
Matouš Lázňovský,
Martin Kročil, Jana Veselá

Grafické zpracování:
Michael Ehrlich

Texty:
neoznačené materiály jsou redakční

Foto:
archiv firem a autorů, redakce,
Thinkstock

Kontakt:

Aktuality
26.3.2018 Největšímu výrobci elektromobilů nejdou baterie

AKTUALITY - Muskově Tesle neběží byznys úplně hladce. celý článek

1.3.2018 V roce 2017 mohli odběratelé dostávat za elektřinu zaplaceno

AKTUALITY - Celkem 109 hodin během roku 2017 mohli odběratelé dostat za elektřinu zaplaceno. celý článek

15.1.2018 Česká lithiová horečka

SUROVINY - Lithium v Krušných horách už začínáme považovat za národní poklad. Ale není to předčasné? celý článek

18.12.2017 Musk vyhrál sázku o baterii

AKTUALITY - Americká společnost Tesla dokončila v posledním listopadovém týdnu v Austrálii výstavbu největší lithium-iontové baterie na světě.  celý článek

20.11.2017 LUMIUS začal nabízet elektřinu i zemní plyn také domácnostem

TRH - Už více než patnáct let si společnost Lumius drží postavení jednoho z největších dodavatelů energií pro velkoodběratele. celý článek

  

Chcete dostávat své osobní vydání tištěného magazínu Svět plný energie?

Ano, chci

Podporujeme:

SVĚT PLNÝ ENERGIE

Webový magazín a tištěný
čtvrtletník přináší témata,
zajímavosti, rozhovory
a důležité informace nejen
ze světa plného energie.

Pro Lumius, spol. s r.o.
vydává Business Media CZ

Redakce:
Matouš Lázňovský,
Martin Kročil, Jana Veselá

Grafické zpracování:
Michael Ehrlich

Texty:
neoznačené materiály jsou redakční

Foto:
archiv firem a autorů, redakce,
Thinkstock

Kontakt: