Česká elektřina letos „nejčistší“

4.12.2013

REKORDNÍ ROK V České republice letos došlo k rekordnímu odklonu od uhlí. Naše ekologické zisky však více než kompenzuje návrat k uhlí v sousedním Německu.

V roce 2013 poprvé poklesne podíl uhlí na produkci elektřiny v České republice pod symbolických padesát procent. Výsledek už je v tuto chvíli prakticky jistý, i když samozřejmě data za celý rok ještě nejsou k dispozici. Jde o výsledek ohromné změny, která se odehrála v posledních dvou desetiletích. Ještě v roce 2000 uhelné elektrárny vyráběly přes 70 % veškeré elektřiny v ČR.

Lepší časy. Česká energetika za posledních 20 let prošla změnou, z ekologického hlediska výrazně k lepšímu.
Lepší časy. Česká energetika za posledních 20 let prošla změnou, z ekologického hlediska výrazně k lepšímu.

Svůj hlavní podíl na změně má jaderná energetika, která dodává více než třetinu u nás vyrobené energie, zejména spuštění dvou bloků Jaderné elektrárny Temelín a postupné (i když poměrně zdlouhavé) vylepšování jejího provozu až na dnešní stav, kdy elektrárna pracuje až na odstávky kvůli výměně paliva prakticky nepřetržitě. V menší míře se na zlepšení podepsala i modernizace Dukovan (zvýšení elektrického výkonu ze 440 MW na 500 MW).

Další dílem přispěly obnovitelné zdroje. Léto 2013 nepřálo fotovoltaice, jejíž podíl je tak menší než v loňském roce, jen 2,7 procenta. Naopak tichým vítězem roku jsou bioplynové stanice, jejichž podíl na celkové výrobě se zvýšil téměř dvojnásobně, z 1,4 na 2,4 procenta. Mezi zemědělci jsou oblíbené, protože jim poskytují jistotu cash–flow v průběhu celého roku, ale i když se jejich kapacita příští rok ještě určitě zvětší, příliš prudký rozvoj už nelze předpokládat. Není pro ně dost surovin a vhodných míst.

Ústup uhlí

Ústup uhlí by měl pokračovat i v dalších desetiletích, alespoň to předpokládá český stát. Ministerstvo průmyslu na podzim také předložilo novou (či spíše staronovou) koncepci dalšího rozvoje energetiky u nás. Rýsuje před námi v dalších dvou desetiletích letech pokles podílu uhlí při výrobě elektřiny na méně než čtvrtinu kvůli odstavování některých uhelných zdrojů. Uvádí, že bez prolomení limitů není možné příliš dlouho pokračovat v dosavadním trendu spotřeby a výroby, a podíl uhlí se tak musí zmenšovat. Nutno dodat, že otázka limitů a těžby uhlí je ovšem natolik komplikovaná, že energetickou koncepci nelze považovat za poslední slovo v této kauze. Na tahu jsou ale nyní spíše majitelé dolů.

Jak jsme naznačili, koncepce je v podstatě mírně upravenou verzí už několik let starého materiálu, a počítá především s dalším rozvojem jaderné energetiky, tedy dostavbou Temelína náhradou za odstavené uhelné zdroje. (Do jisté míry otevřenou otázkou zůstává výpadek centrálních dodávek tepla třeba v severních Čechách, kde se odstavované zdroje nacházejí.)

Strategie celé koncepce by se dala shrnout do teze, že Česká republika by se měla zaměřit na stavbu stabilních zdrojů proti těm obnovitelným. Zároveň se navrhuje i posílení přeshraničních vedení, abychom mohli využívat německých přebytků levného proudu z obnovitelných zdrojů v době nadprodukce a vyvážet naši výrobu v případě vyšších cen v Německu (tedy v případě malé produkce z OZE).

U nás naopak nemá být další rozvoj obnovitelných zdrojů státem ve velkém podporován. Má se jednat především o malé distribuované zdroje (především fotovoltaiku), které se obejdou bez velké podpory. Jak to bude ve skutečnosti, to je zatím nejasné, protože cena těchto zdrojů doposud takový rozvoj neumožňuje. Záležet bude především na vývoji cen za fotovoltaiku (i když ceny panelů padají, ceny ostatních nutných dílů ne).

Nejasnosti jsou i kolem vývoje spotřeby elektřiny u nás, například v otázce rozvoje elektromobility. Zda se bude masově rozvíjet či nikoliv, to je zatím ve hvězdách, přitom na bilanci spotřeby by to mělo zásadní vliv.

Co se děje za hranicemi?

Otázkou ovšem je, zda české představy budou mít nějaký smysl a zda se o nás bez nás nerozhodne v Berlíně. České ceny energie se tvoří na německých burzách a vývoj na našem trhu se bude odvíjet od toho německého. A zdá se, že u našich sousedů se přece jen chystají změny v dosavadním kurzu.

„Energiewende“, tedy „energetická změna“ symbolizující přechod k obnovitelným zdrojům, má před sebou poněkud nejistou budoucnost. Ukázalo se to ve složitých jednáních po letních spolkových volbách. Ty vyhrála sice s velkým náskokem CDU kancléřky Angely Merkelové, ale ne s takovým náskokem, aby mohla sestavit jednobarevnou vládu.

Další strany se v následujících jednáních mimo jiné proti CDU vymezovaly i důrazem na ceny elektřiny. Ta v roce 2013 Němcům znovu výrazně podražila, i když je na burze rekordně levná. Příplatek na obnovitelné zdroje v ceně elektřiny tak byl v Německu v tomto roce 1,35 Kč/kWh a příští rok dosáhne hodnoty 1,60 Kč/kWh. Samotný příspěvek je tedy v Německu o několik desítek procent vyšší než samotná cena elektřiny na burze. (V ČR je výše příspěvku na příští rok stanovena na 0,495 Kč/kWh. I když srovnání není úplně přesné, skutečná podpora OZE bude větší a stát rozdíl doplatí z jiných zdrojů, tedy z daní. Navíc v Německu neplatí podporu OZE průmyslové podniky, a tak je cena pro běžné spotřebitele o tolik vyšší.)

S kritikou se netajila především SPD, která s největší pravděpodobností nakonec s vítěznou CDU sestaví velkou koalici. Obě strany se v jednáních shodly, že je načase zabránit dalšímu zdražování energie; Angela Merkelová to dokonce označila za jednu ze čtyř „velkých výzev“ pro budoucí vládu. Má dojít k postupné proměně jízdního řádu „Energiewende“, který v původní podobě počítal s navýšením kapacity obnovitelných zdrojů na dvojnásobek té současné (z cca 30 GW ve větru i fotovoltaice na 50 GW), a snížit by se měl tak i jejich celkový podíl na produkci elektřiny v Německu. Do uzávěrky vydání ovšem plán nenabral definitivní podobu.

graf.jpg

Sousedé, co špiní?

Pokud dojde v Německu k odklonu od stávajícího směru vývoje, tahounem změny bude podle všeho nejspíše uhlí. Může se sice stát, že se změní odpor veřejnosti k jaderné energetice, ale dosavadní vývoj tomu příliš nenasvědčuje. Německé statistiky z letošního roku říkají, že uhlí se pro výrobu elektřiny spotřebuje více než v roce 2000 a z něj vyrobená elektřina představuje větší část spotřeby. Podíl německé produkce elektřiny z uhlí významně překračuje 50 procent a celkově pak činí podíl produkce elektřiny z fosilních zdrojů okolo 60 %. V Německu je poměr výroby z fosilních zdrojů už několik let vyšší než v Česku.

Uhlí hraje prim z jasných ekonomických důvodů. Cena elektřiny na trhu je velmi nízko, a tak výrobci musí jednoznačně upřednostňovat nejlevnější zdroje. A nejlevnější je uhlí, a to hned z několika příčin. Za prvé ho lze dovážet z USA, kde je ho při levných cenách plynu na trhu přebytek (týká se to jen černého uhlí, hnědé se přepravovat na takové vzdálenosti nevyplatí). Evropský trh s povolenkami, které si měli výrobci kupovat podle „špinavosti“ paliva, zcela zkolaboval, a čistší paliva jako zemní plyn nejsou tedy dostatečně zvýhodněna.

Jiná možnost než levné uhlí tak pro výrobce v podstatě neexistuje. V Německu se tedy stavějí nové uhelné zdroje tempem srovnatelným s těmi obnovitelnými. Jen v tomto roce se plánuje spustit v Německu téměř 5,2 GW v nových uhelných blocích, tedy více než dvojnásobek kapacity případně dostavovaného Temelínu.

Nám může být jen útěchou, že znečištění z nových uhelných zdrojů v Německu se nás nedotkne. Největší dopad bude samozřejmě lokální, ať už půjde o zvýšení obsahu pevných částeček v okolí elektráren, či o problémy s likvidací popílku. Situaci v Německu však čeští politici, energetici i spotřebitelé musí sledovat. Už proto, že dnešní nízké ceny energie platí v podstatě němečtí spotřebitelé. Hlavní příčinou se zdá být výroba z dotovaných zdrojů, které z velké míry platí právě obyčejní Němci. Otázkou je, jak dlouho na to budou mít trpělivost.                                                

Větrníky a panely v Německu

Česká republika má v současnosti zhruba 2 GW instalovaného výkonu ve fotovoltaických panelech a jen 0,25 GW ve větrných elektrárnách. Německo má v současné době 34,5 GW výkonu ve fotovoltaice a 30,5 GW ve větrných turbínách. To je znovu maximální výkon, kterého ovšem tyto zdroje dosahují jen po menší část roku. Cílem je dosáhnout kapacity zhruba 50 GW u větru i fotovoltaiky.

Dotace do obnovitelných zdrojů v Česku činí zhruba 44 miliard korun, v Německu pak po přepočtu zhruba 510 miliard korun. Počet obyvatel Česka je 10,5 milionu a Německa 82 milionů, takže v Česku připadá na jednoho obyvatele 4190 korun, v Německu pak 6230 korun. V Německu je tak suma dotací na obyvatele o 50 procent vyšší než v Česku. V obou státech je a bude dominantním příjemcem dotací fotovoltaika. 

Autor: spe                          

Svět plný energie > Témata > Česká elektřina letos „nejčistší“

Aktuality
7.11.2019 Lomonosov na místě

AKTUALITY - První ruská plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov dorazila na svou trvalou základnu blízko izolovaného ruského města Pevek na Čukotce, a stala se tak nejseverněji položenou jadernou elektrárnou. Rosatom má za cíl uvést elektrárnu do provozu do konce letošního roku. Společnost chce své malé plovoucí elektrárny s reaktory odvozenými od pohonných jednotek jaderných ledoborců nabízet do odlehlých oblastí, zatím ale žádné zahraniční zákazníky nemá. Mohou fungovat bez přestávky a potřeby doplnit palivo tři až pět let, elektrický výkon reaktorů je 70 MW.  celý článek

15.10.2019 Stát elektromobilů ve tmě

AKTUALITY - Zhruba milion domácností, firem, veřejných institucí a dalších odběratelů v americkém státě Kalifornie se v týdnu od 7. října ocitlo bez dodávky elektřiny. Tamní energetická společnost Pacific Gas and Electric Company (PG&E) je v několika postupných vlnách odstavovala kvůli snížení rizika vzniku lesních požárů.  celý článek

16.7.2019 Emisních povolenek znovu ubude

AKTUALITY - Přebytek emisních povolenek na trhu je podle dat Evropské komise pro 2019 stejný jako v loňském roce. celý článek

12.6.2019 177 GW obnovitelných zdrojů do provozu v roce 2018

AKTUALITY Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) celkový instalovaný výkon obnovitelných zdrojů uvedených v roce 2018 do provozu činil 177 GW. celý článek

13.5.2019 Uranová kostka z válečného Německa

AKTUALITY - Fyziky z univerzity v Marylandu překvapila nečekaná anonymní zásilka, ze které se vyklubala palivová kostka z nacistického jaderného reaktoru. celý článek

  

Chcete dostávat své osobní vydání tištěného magazínu Svět plný energie?

Ano, chci

Podporujeme:

SVĚT PLNÝ ENERGIE

Webový magazín a tištěný
čtvrtletník přináší témata,
zajímavosti, rozhovory
a důležité informace nejen
ze světa plného energie.

Pro Lumius, spol. s r.o.
vydává Business Media CZ a BARIDA Agency

Redakce:
Josef Janků, Jan Gregor a další ...

Grafické zpracování:
Michael Ehrlich

Texty:
neoznačené materiály jsou redakční

Foto:
archiv firem a autorů, redakce,
Thinkstock

Kontakt:

Aktuality
7.11.2019 Lomonosov na místě

AKTUALITY - První ruská plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov dorazila na svou trvalou základnu blízko izolovaného ruského města Pevek na Čukotce, a stala se tak nejseverněji položenou jadernou elektrárnou. Rosatom má za cíl uvést elektrárnu do provozu do konce letošního roku. Společnost chce své malé plovoucí elektrárny s reaktory odvozenými od pohonných jednotek jaderných ledoborců nabízet do odlehlých oblastí, zatím ale žádné zahraniční zákazníky nemá. Mohou fungovat bez přestávky a potřeby doplnit palivo tři až pět let, elektrický výkon reaktorů je 70 MW.  celý článek

15.10.2019 Stát elektromobilů ve tmě

AKTUALITY - Zhruba milion domácností, firem, veřejných institucí a dalších odběratelů v americkém státě Kalifornie se v týdnu od 7. října ocitlo bez dodávky elektřiny. Tamní energetická společnost Pacific Gas and Electric Company (PG&E) je v několika postupných vlnách odstavovala kvůli snížení rizika vzniku lesních požárů.  celý článek

16.7.2019 Emisních povolenek znovu ubude

AKTUALITY - Přebytek emisních povolenek na trhu je podle dat Evropské komise pro 2019 stejný jako v loňském roce. celý článek

12.6.2019 177 GW obnovitelných zdrojů do provozu v roce 2018

AKTUALITY Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) celkový instalovaný výkon obnovitelných zdrojů uvedených v roce 2018 do provozu činil 177 GW. celý článek

13.5.2019 Uranová kostka z válečného Německa

AKTUALITY - Fyziky z univerzity v Marylandu překvapila nečekaná anonymní zásilka, ze které se vyklubala palivová kostka z nacistického jaderného reaktoru. celý článek

  

Chcete dostávat své osobní vydání tištěného magazínu Svět plný energie?

Ano, chci

Podporujeme:

SVĚT PLNÝ ENERGIE

Webový magazín a tištěný
čtvrtletník přináší témata,
zajímavosti, rozhovory
a důležité informace nejen
ze světa plného energie.

Pro Lumius, spol. s r.o.
vydává Business Media CZ a BARIDA Agency

Redakce:
Josef Janků, Jan Gregor a další ...

Grafické zpracování:
Michael Ehrlich

Texty:
neoznačené materiály jsou redakční

Foto:
archiv firem a autorů, redakce,
Thinkstock

Kontakt: