Britská jaderná elektrárna má čínský problém

20.9.2016

JÁDRO - Projekt jedné z mála nových jaderných elektráren byl pozastaven i kvůli obavám z bezpečnosti.

spe_3_2016_s1_hinkley_poutaknahore.jpgKdyž zhruba před třemi lety britská vláda uzavřela smlouvu s francouzským státním podnikem EDF o dostavbě a financování první jaderné elektrárny na Britských ostrovech od roku 1995, zdálo se, že by mohla začít nová evropská jaderná renesance. Ale zatím se spíše blížíme době jaderného temna.

Projekt Hinkley Point C na pobřeží Somersetu totiž dostává jednu ránu za druhou. Bývalý premiér David Cameron dohodu s EDF vychválil jako „skvělou zprávu“, nová britská ministerská předsedkyně Theresa May dohodu zatím jen zpochybňuje. Dvacátého osmého července, tedy ani ne den poté, co správní rada EDF podpořila rozhodnutí managementu o investici do Británie, vláda Mayové oznámila, že provede „revizi“ celého projektu. EDF se brání žalobou, ale má vůbec projekt šanci na úspěch? Problémy se jen kupí.

Čínský problém?

První potíž, o které se dlouze mluvilo, byla čínská spoluúčast. Třetinu ceny za Hinkley Point má zaplatit čínská státní společnost China General Nuclear Power (CGNP), která si mimo jiné touto investicí chtěla otevřít dveře do Evropy.

Čína je dnes totiž zdaleka největším jaderným trhem. Země s jádrem počítá ve velkém a plánuje stavbu více než 40 reaktorů, které se sice začínají stavět podle zahraničních vzorů, ale se stále rostoucí čínskou účastí. Transfer know-how by měl nakonec být v podstatě úplný, a Čína chce své nabyté znalosti prodávat i do zahraničí. Zkušenosti ze stavby jsou dobrou zárukou proti skluzům a prodražování, které dnes doprovázejí stavbu francouzských reaktorů ve Francii i ve Finsku.

Projekt měl Číně posloužit jako vstupenka na vyspělé atomové trhy, a bylo by tedy proti jejímu zájmu pokusit se o něco riskantního.

Otázkou se ovšem nyní zdá být, zda veřejnost a vlády budou věřit Číně i v jiných otázkách než dodržování stavebního harmonogramu. Podle šéfa kanceláře britské premiérky totiž jednou z obav v případě Hinkley Point je možnost, že by Čína nechala v systému elektrárny „zadní vrátka“, kterými by se do ní možná mohli dostat hackeři, samozřejmě především ti vládní. Což by ohrožovalo bezpečnost dodávek elektřiny z Hinkley Point C.

Zda je možné obavy brát vážně, to nelze spolehlivě říci. Určitě víme, že čínské firmy (stejně jako jiné) nebo stát nemají nic proti hospodářské špionáži. O té se mluvilo letos v létě také kvůli čínskému inženýrovi „Allenu“ Ho, který byl letos v létě v USA obviněn ze špionáže ve prospěch právě čínské státní korporace CGNP. (Jeho obvinění zatím nejsou prokázána a není jasné, o jak závažné informace mělo vlastně jít.)

Opatrnost je nepochybně na místě, v případě jaderné elektrárny Hinkley Point se zdá být ale hned několik důvodů spíše k optimismu. Za prvé měl projekt podle všeho Číně skutečně posloužit jako vstupenka na vyspělé trhy, a bylo by tedy proti jejímu zájmu pokusit se o něco riskantního – a nechat velkou bezpečnostní díru v softwaru tak kontrolovaného systému, jako je jaderná elektrárna, v sobě určitě riziko nese.

V tomto případě i proto, že velkou část skutečně odborných prací (jde stále o francouzské reaktory) měla provádět francouzská strana, která samozřejmě má úplně jiné zájmy.

Věštění z křišťálové koule

Není proto vůbec nepředstavitelné, že britská premiérka kartou čínské špionáže hrála tak trochu pro veřejnost (a možná i aby dala najevo rozchod s velmi vstřícnou politikou svého předchůdce Davida Camerona). Rozhodně se totiž najde dost jiných důvodů, proč o Hinkley Point C pochybovat a ještě o něm hodně rozvažovat. Ty hlavní jsou přitom ekonomické.

Británie totiž (a není sama) vlastně neví, co si se svou energetikou do budoucna počít. David Cameron byl na konzervativce velmi „zelený“, jeho vláda pokračovala v podpoře obnovitelných zdrojů, včetně třeba stále dosti riskantních a drahých mořských větrných parků. Mayová se v tomto ohledu zdá být skutečně poněkud konzervativnější, ale i ona se musí smířit s tím, že situace na trhu s energiemi se zatím vyvíjí úplně jinak, než si tvůrci původních návrhů projektu Hinkley Point představovali.

Zoom galleryV roce 2012, kdy kontrakt nabýval přesnějších podob, prognózy předpovídaly, že v dohledné budoucnosti bude cena nejaderných paliv, například zemního plynu, znovu stoupat. Často se mluvilo o cenách dvakrát vyšších, než jsou ty dnešní. Od nich se měla odvíjet i cena elektřiny, která měla být podle odhadů také výrazně vyšší. Což by mělo přímý vliv na cenu Hinkley Point C.

Jeho investoři totiž mají slíbeno, že stát jim v zájmu energetické jistoty bude doplácet rozdíl mezi cenou elektřiny na trhu a cenou nákladovou (včetně ceny peněz nutných na úvěrování projektu). Nákladová cena přitom byla určena zhruba na úroveň 90 liber za megawatthodinu (cca 3000 Kč). Skutečná cena pro britské velkoodběratele na trhu je méně než poloviční (cca 40 liber, tedy 1400 Kč).

To by znamenalo, že náklady na Hinkley Point ve státních doplatcích za elektřinu během doby jeho provozu budou podstatně vyšší: místo uvažovaných několika miliard liber spíše desítky miliard liber. Dnes se mluví zhruba o 30 miliardách místo původně uvažovaných šesti miliard, ale tato čísla jsou stále jen velmi orientační. Reaktory by měly v ideálním případě začít pracovat v roce 2025, a sami jsme viděli, že odhady a skutečnost se mohou snadno rozcházet.

Sázka podle Křetínského

Asi je přehnaně optimistické očekávat, že ceny elektřiny budou nižší i ve střednědobém měřítku, ale vyloučit to rozhodně nelze. Je možné si dobře představit kombinaci stále levnějších obnovitelných zdrojů se záložními zdroji na fosilní paliva – třeba ve výrobě velmi pružnými plynovými elektrárnami a do jisté míry i uhelnými elektrárnami. (Při cenách uvažovaných pro garantovanou cenu Hinkley by se možná dalo přemýšlet i o průmyslovém využití bate-
riových systémů.

Zdá se, že právě tudy vede cesta nejmenšího odporu. Nebude jednoduchá a v důsledku ani levná, protože britská energetika bude potřebovat ohromné investice. Podle analýzy poradenské firmy Barclays Research do roku 2030 zastará zhruba 70 procent výrobních elektrárenských kapacit v Británii. Už do roku 2025 Británie přijde o 15 gigawattů uhelných elektráren, v roce 2030 už by také mělo být odstaveno 7,7 gigawattu ze současných 8,9 gigawattu instalovaného výkonu jaderných elektráren.

70 % elektrárenských kapacit ve Velké Británii bude zapotřebí obměnit do roku 2030.

Proč ale hledat náhradu v jádru? Tlakovodní reaktory typu Hinkley Point či Temelína nemohou sloužit jako záložní zdroje (jiné typy by mohly, ale ty jen tak k provozu nikdo neschválí). Fosilní elektrárny ano, a přitom vyžadují méně kapitálu a přitahují menší politickou pozornost. A ani se nemusí stavět nové, výměna technologie v elektrárně se v podstatě rovná stavbě nového zařízení, jen je výrazně administrativně jednodušší.

Británie už po této cestě udělala první kroky. Pro Čechy zajímavým dokladem je britská uhelná elektrárna Eggborough, kterou vlastní Energetický a průmyslový holding miliardářů Daniela Křetínského a Patrika Tkáče. Koupil ji před necelými dvěma roky za dvě miliardy korun, letos v březnu ji kvůli uhlíkové dani z uhlí odstavili, ale v zimě 2016/17 už ji znovu budou provozovat. A elektrárna bude vydělávat, i když nebudou vyrábět. Dva bloky elektrárny totiž budou sloužit jako strategická rezerva pro přenosovou soustavu (dva bloky pojedou v normálním provozu).

Pokud se model kombinace záloh za fosilní zdroje osvědčí, Hinkley Point C bude mít asi větší problém než obavy z čínských hackerů. A to i kdyby se jí rozvažování britské vlády podařilo přežít.  

Svět plný energie > Témata > Britská jaderná elektrárna má čínský problém

Aktuality
7.11.2019 Lomonosov na místě

AKTUALITY - První ruská plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov dorazila na svou trvalou základnu blízko izolovaného ruského města Pevek na Čukotce, a stala se tak nejseverněji položenou jadernou elektrárnou. Rosatom má za cíl uvést elektrárnu do provozu do konce letošního roku. Společnost chce své malé plovoucí elektrárny s reaktory odvozenými od pohonných jednotek jaderných ledoborců nabízet do odlehlých oblastí, zatím ale žádné zahraniční zákazníky nemá. Mohou fungovat bez přestávky a potřeby doplnit palivo tři až pět let, elektrický výkon reaktorů je 70 MW.  celý článek

15.10.2019 Stát elektromobilů ve tmě

AKTUALITY - Zhruba milion domácností, firem, veřejných institucí a dalších odběratelů v americkém státě Kalifornie se v týdnu od 7. října ocitlo bez dodávky elektřiny. Tamní energetická společnost Pacific Gas and Electric Company (PG&E) je v několika postupných vlnách odstavovala kvůli snížení rizika vzniku lesních požárů.  celý článek

16.7.2019 Emisních povolenek znovu ubude

AKTUALITY - Přebytek emisních povolenek na trhu je podle dat Evropské komise pro 2019 stejný jako v loňském roce. celý článek

12.6.2019 177 GW obnovitelných zdrojů do provozu v roce 2018

AKTUALITY Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) celkový instalovaný výkon obnovitelných zdrojů uvedených v roce 2018 do provozu činil 177 GW. celý článek

13.5.2019 Uranová kostka z válečného Německa

AKTUALITY - Fyziky z univerzity v Marylandu překvapila nečekaná anonymní zásilka, ze které se vyklubala palivová kostka z nacistického jaderného reaktoru. celý článek

  

Chcete dostávat své osobní vydání tištěného magazínu Svět plný energie?

Ano, chci

Podporujeme:

SVĚT PLNÝ ENERGIE

Webový magazín a tištěný
čtvrtletník přináší témata,
zajímavosti, rozhovory
a důležité informace nejen
ze světa plného energie.

Pro Lumius, spol. s r.o.
vydává Business Media CZ a BARIDA Agency

Redakce:
Josef Janků, Jan Gregor a další ...

Grafické zpracování:
Michael Ehrlich

Texty:
neoznačené materiály jsou redakční

Foto:
archiv firem a autorů, redakce,
Thinkstock

Kontakt:

Aktuality
7.11.2019 Lomonosov na místě

AKTUALITY - První ruská plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov dorazila na svou trvalou základnu blízko izolovaného ruského města Pevek na Čukotce, a stala se tak nejseverněji položenou jadernou elektrárnou. Rosatom má za cíl uvést elektrárnu do provozu do konce letošního roku. Společnost chce své malé plovoucí elektrárny s reaktory odvozenými od pohonných jednotek jaderných ledoborců nabízet do odlehlých oblastí, zatím ale žádné zahraniční zákazníky nemá. Mohou fungovat bez přestávky a potřeby doplnit palivo tři až pět let, elektrický výkon reaktorů je 70 MW.  celý článek

15.10.2019 Stát elektromobilů ve tmě

AKTUALITY - Zhruba milion domácností, firem, veřejných institucí a dalších odběratelů v americkém státě Kalifornie se v týdnu od 7. října ocitlo bez dodávky elektřiny. Tamní energetická společnost Pacific Gas and Electric Company (PG&E) je v několika postupných vlnách odstavovala kvůli snížení rizika vzniku lesních požárů.  celý článek

16.7.2019 Emisních povolenek znovu ubude

AKTUALITY - Přebytek emisních povolenek na trhu je podle dat Evropské komise pro 2019 stejný jako v loňském roce. celý článek

12.6.2019 177 GW obnovitelných zdrojů do provozu v roce 2018

AKTUALITY Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) celkový instalovaný výkon obnovitelných zdrojů uvedených v roce 2018 do provozu činil 177 GW. celý článek

13.5.2019 Uranová kostka z válečného Německa

AKTUALITY - Fyziky z univerzity v Marylandu překvapila nečekaná anonymní zásilka, ze které se vyklubala palivová kostka z nacistického jaderného reaktoru. celý článek

  

Chcete dostávat své osobní vydání tištěného magazínu Svět plný energie?

Ano, chci

Podporujeme:

SVĚT PLNÝ ENERGIE

Webový magazín a tištěný
čtvrtletník přináší témata,
zajímavosti, rozhovory
a důležité informace nejen
ze světa plného energie.

Pro Lumius, spol. s r.o.
vydává Business Media CZ a BARIDA Agency

Redakce:
Josef Janků, Jan Gregor a další ...

Grafické zpracování:
Michael Ehrlich

Texty:
neoznačené materiály jsou redakční

Foto:
archiv firem a autorů, redakce,
Thinkstock

Kontakt: