Až budeme mít všichni elektromobily

12.8.2019

ELEKTROMOBILITA - Masový přechod k elektrickým vozům s sebou přinese řadu potíží. Vybrali jsme několik nejdůležitějších.

Zoom galleryPo více než století na druhé koleji se v posledních letech elektromobily pomalu vracejí zpět do automobilového hlavního proudu. Kombinace pokroku v technologiích, přání části zákazníků po změně a politických tlaků z nich udělala vozy, které lze skutečně denně používat. A pokud skutečně bude nadále klesat jejich cena, můžeme se v příštích desetiletích dočkat jejich hromadného návratu na silnice.

Ale co všechno se kvůli tomu bude muset změnit? V tomto čísle Světa plného energie se pokusíme přinést odpověď na některé základní otázky kolem masové elektromobility. Nechceme ani strašit, ani kázat novou víru, budeme se věnovat hlavně těm problémům, o kterých lze opravdu něco konkrétního říci, a položme si otázku: Co až budeme všichni jezdit elektromobily?

Kdy to bude?

V současné době elektromobily celosvětově tvoří zhruba tři procenta prodaných vozů. Česká republika je ještě pod průměrem, který zvyšují trhy jako Norsko, Kalifornie či Čína (přesněji některé její oblasti). V ČR tak dnes máme zhruba něco málo přes dva tisíce elektromobilů, a v tomto roce by se snad podle odhadů mohl jejich počet vyšplhat zhruba na tři tisíce.

V počtu všech českých vozidel přihlášených do provozu jsou to téměř zanedbatelná čísla: celkem je u nás registrováno totiž 5,7 milionu osobních automobilů. Pokud se započítají lehké užitkové vozy, nákladní automobily, traktory, autobusy a motocykly, dojde se k celkovému číslu 7,65 milionu registrovaných vozidel. Těžko se někdy dočkáme toho, že by všechna byla elektrifi kována, protože mezi ně patří i veteránské vozy, vozy ozbrojených složek či vozidla sportovní, ale k tomu, aby „prakticky všechna“ vozidla byla na elektřinu, bude zapotřebí dlouhých desítek let.

Češi nová auta příliš nekupují. Průměrné stáří osobního auta u nás je přes 15 let. V posledních letech totiž přibývá každým rokem přibližně někde mezi 400 a 500 tisíci nových i ojetých vozů, zhruba kolem 200 tisíc jich pak bývá z provozu vyřazeno.

Obměna vozového parku v případě osobních aut probíhá tempem zhruba pěti procent za rok. Není samozřejmě pravdou, že by se za 20 let obměnily všechny vozy na našich silnicích za nové, jezdí i vozy starší, ale můžeme to považovat za spodní hranici.

Vzhledem k tomu, že průměrné stáří nákladních vozů je přes 17 let, můžeme asi poměrně spolehlivě odhadnout, že i kdyby se zázrakem začaly od zítřka prodávat pouze elektrické vozy, „totální elektrifikace“ dopravy rozhodně není problémem pro příští čtvrtstoletí.

Náběh prodejů přitom bude samozřejmě pouze postupný. Škoda Auto počítá s tím, že v roce 2025 budou elektrické vozy tvořit čtvrtinu její produkce, v roce 2030 by to mohlo být snad až 40 procent. Plány se budou měnit, ale evidentně ani automobilky nepočítají s tím, že by elektromobily v příštím desetiletí zcela převládly.

Pokud se naplní dnešní předpovědi, elektromobily by měly totálně ovládnout české silnice rozhodně až po roce 2050, a velmi pravděpodobně až po roce 2060.

Řada dnešních plánů, včetně například tzv. vládního Národního akčního plánu, předpovídá ještě pomalejší rozvoj, což je predikce založená na velmi pomalém dosavadním vývoji trhu s elektromobily v ČR, který je roky za světovým trendem. Toto „zpoždění“ může být ovšem podle našeho názoru dočasné, způsobené spíše nezájmem státu o dotace do elektromobility. A to je faktor, který by v poměrně brzké době mohl ztratit na důležitosti.

Zoom galleryKde na to vezmeme elektřinu?

Ať hypotetický „zlomový“ rok přijde kdykoliv, na co pak budou elektromobily na našich silnicích vlastně jezdit? Doprava je jedno z největších odvětví našeho průmyslu, nebude pak málo elektřiny? Možná vás to překvapí, ale toto je snad nejmenší problém ze všech, kterým se v tomto textu budeme věnovat. 

Z provozních dat již víme, že dnešní elektromobily spotřebují nejčastěji zhruba mezi 14 až 20 kilowatthodinami (kWh) elektrické energie na 100 kilometrů jízdy, střední hodnota je tedy zhruba 17 kWh. Vzhledem k tomu, že elektromotory jsou na rozdíl od těch spalovacích extrémně účinné (přes 90 procent), v tomto ohledu není do budoucna možné počítat s tím, že by se tato hodnota výrazně měnila. 

Samozřejmě, nabíjení elektromobilu není nikdy stoprocentně účinné. Dnešní majitelé Tesel hlásí průměrnou účinnost nabíjení zhruba kolem 82–83 %, včetně ztrát samovybíjením při delším stání vozu. A protože chceme spočítat celkové množství nutné elektřiny, připočtěme i ztráty v přenosové soustavě, které zaokrouhleme na zhruba 5 %. 

 

O 20%  tolik by se musela zvednout výroba elektřiny, pokud by došlo k náhradě všech osobních automobilů za elektromobily.

„Hrubá“ spotřeba průměrného elektromobilu včetně ztrát se tedy podle našeho odhadu bude pohybovat kolem 22 kWh na 100 km. Průměrný evropský automobil ujede ročně kolem 13 tisíc kilometrů, hrubým odhadem by mělo pro pokrytí spotřeby jeho elektrické verze nutné vyrobit zhruba 2,9 MWh elektrické energie ročně. Pro pohon 5,7 milionu elektromobilů by bylo tedy zapotřebí vyrobit zhruba 16 terawatthodin (TWh) elektrické energie. 

Pro srovnání, roční výroba jaderné elektrárny Temelín činila v loňském roce zhruba 15,7 TWh. Čistá výroba českých elektráren dosáhla v roce 2018 podle ERÚ 81,9 TWh. Jeden zcela hypotetický a možná zbytečný přepočet tedy říká, že dnes vyrábíme elektřinu pro zhruba 25 milionů elektromobilů. 

Důležitější je, že při plné elektrifikaci osobních automobilů bychom tedy na pokrytí jejich energie museli zvýšit výrobu zhruba o zhruba 20 procent. V praxi samozřejmě takové navýšení spotřeby přijde jen velmi postupně. V ČR se ročně prodá zhruba čtvrt milionu nových vozů. I kdyby všechna nově prodaná auta byla elektrická, meziročně by se spotřeba zvyšovala tempem zhruba o necelé procento ročně. To rozhodně není nic dramatického, v praxi navíc bude meziroční změna ještě menší a není sporu o tom, že takový nárůst je možné pokrýt poměrně jednoduše a se stávajícími technologiemi. 

Stejně velkou změnu by si vyžádal přechod celého segmentu dopravy na elektrický pohon, tedy především elektrifikace všech více než půl milionu dodávek, 200 tisíc nákladních vozů a 20 tisíc autobusů. Tato vozidla mají podstatně vyšší nájezd než osobní vozy. 

Nemusíme se ovšem zabývat detaily, protože máme k dispozici státní statistiky o celkové spotřebě energie v segmentu dopravy, která v posledních letech dosahuje hodnoty kolem 104 terajoulů (TJ). To je v přímém přepočtu zhruba 29 TWh elektrické energie – ovšem za předpokladu, že by spalovací motory měly 100procentní účinnost. Ve skutečnosti je jejich účinnost dnes někde mezi 30-40 procenty podle typu a stáří vozidla. My se držme hodnoty na horní hranici intervalu, protože náš výpočet se týká budoucnosti, kdy se účinnost motorů bude stále zvyšovat. 

Po vydělení se tak dostaneme k hodnotě zhruba 12,5 TWh. Pokud k tomu připočteme znovu ztráty při nabíjení (necelých 20 %) a ztráty v přenosové soustavě (5 %), znamená to, že na elektrifikaci veškeré nákladní spotřeby by bylo zapotřebí zhruba dalších 15 TWh elektrické energie. 

Scénář prakticky stoprocentní elektrifikace dopravy tedy předpokládá, že bychom museli zvýšit výrobu energie velmi zhruba řečeno o nějakých 30 a možná až 35 TWh (vyšší číslo i proto, že spotřeba v osobní i nákladní dopravě prakticky neustále roste). Což odpovídá navýšení výroby zhruba o 35 až 40 procent. 

Z čeho brát

Na pohled je to velmi impozantní číslo, rozhodně by neměl být ovšem problém ho dosáhnout s dnešní technikou, otázka je jakou. Nebyl by technický problém postavit fosilní zdroje, ale ty dnes nemají prakticky žádnou politickou podporu. 

Z obnovitelných zdrojů dosáhneme podobných výkonů těžko, alespoň pokud budeme uvažovat realisticky – čistě na papíře ovšem něco takového možné je. Podle nedávné studie poradenské společnosti EGÚ Brno je celkový „technický potenciál“ fotovoltaiky v ČR zhruba 35 GW. Jde o teoretickou hodnotu, pokud by byly fotovoltaikou osazeny veškeré k tomu vhodné povrchy – střechy rezidenčních i nerezidenčních budov, fasády a brownfieldy. Realizovatelný – tedy hlavně ekonomicky realizovatelný – potenciál je podle stejné studie zhruba 5,5 GW v roce 2040. V našich podmínkách přitom zhruba platí, že jeden GW instalovaného výkonu ročně vyrobí 1 TWh elektřiny, roční výroba se dá tedy odhadnout na cca 5,5 TWh. Teoreticky by tedy sluneční energie mohla energii pro elektromobilitu vyrobit hravě, v praxi i v nejlepším případě jen menší část. 

10 elektromobilů na jeden veřejný nabíjecí bod doporučují směrnice Evropské komise.

Větrná energie má u nás teoreticky také ohromný potenciál. Odborníci z Fyzikálního ústavu nedávno na základě svého modelu odhadli, že celkový potenciál našeho území i po odečtení chráněných území je zhruba 5,8 GW instalovaného výkonu. Ročně by turbíny o takovém výkonu v naších podmínkách měly vyrobit kolem 18 TWh elektřiny. Ale to je znovu pouze teoretická hodnota; dnešní instalovaný výkon je zhruba 320 MW a výroba zhruba 610 GWh. Vzhledem k počtu omezení a odporu významné části veřejnosti si v dohledné době stěží lze představit, že by se počet realizovaných projektů mohl skutečně přiblížit hodnotě teoretického potenciálu. 

Představitelnou možností je přitom rozšíření jaderné elektrárny Temelín o další dva reaktory a také připravovaná výstavba dalších reaktorů v Dukovanech po odstávce těch stávající někdy kolem roku 2035. A možná by to sneslo ještě další jadernou elektrárnu. 

Byť politicky to může být náročný proces, technicky nepochybně není problém vyrobit dost elektřiny na to, aby naše elektrické koráby silnic nikdy netrpěly nedostatkem paliva – pokud se ovšem dokážeme dohodnout, kdo kdy bude nabíjet…

Zvládne síť všechny elektromobily? 

Ve stávající podobě ne. Nejde totiž jen o celkový objem energie, ale také rozložení její spotřeby a výroby v čase. Při dimenzování sítí nejde jen o celkovou spotřebu, ale i o výkonové špičky. A ty v případě masové rozvoje elektromobility snadno mohou dosáhnout ohromných výšek. 

Představme si to na nejhloupějším případě. Průměrný domácí automobil jezdí pouze jednou týdně. Pokud by byly osobní automobily všechny elektrické a každý sedmý majitel chtěl svůj vůz po příjezdu domů nabít, náhle by se poptávka během večera zcela drasticky zvýšila. Když budeme počítat, že by v průměru nabíjeli (spíše nízkým) výkonem 5 kW, celkový odběr by se zvýšil o 4 GW. To je zhruba polovina průměrné spotřeby celé ČR ve špičce. To by byla ohromná a velmi drahá komplikace pro všechny spotřebitele. 

Masový rozvoj elektromobility tedy s sebou nese nutnost rozšiřování „chytrých“ prvků, které umožňuji harmonizaci poptávky a výroby. Tedy například nabíjení pouze na povel z centrály, v určitých hodinách, cenovou motivaci pro nabíjení v danou chvíli atd. V tuto chvíli nedokážeme odpovědně přesně říci, jak bude ovšem v praxi systém vypadat. Rozhodně se dnes vyvíjejí systémy umožňující užší spolupráci mezi baterií a sítí, takzvané V2G (vehicle-to-grid, tedy „vůz-síť), díky kterým byste snad mohli baterii svého vozu pronajímat dodavateli energií právě například pro vyrovnání výkonu v síti. Ale je dobře, že masové rozšíření elektromobilů nepřijde rychle, protože v praxi takové systémy nejsou a ještě nějakou dobu nebudou. 

Nejspíše ovšem budeme mít možnost si řešení těchto potíží vyzkoušet v malém. Modelování ukazuje, že i při poměrně malé úrovni elektrifikace – když elektromobily budou řádově jednotky procent všech vozů – mohou vznikat v lokálních sítích poměrně vážné problémy. Stačí, aby si v bohatém sousedství koupilo více lidí elektromobil, a může dojít ke komplikacím. Například přetěžování transformátorů, které snižuje jejich životnost. 

Nenese to s sebou hrozbu velkých, celostátních problémů, protože v globálu bude ještě dlouho spotřeba elektromobilů zanedbatelná, ale na lokálních úrovních bude modernizace nepochybně nutná, a někdy i poměrně drahá. Bezpochyby se najdou slabá místa, která bude nutné posílit. V případě stavby nových dobíjecích stanic může být například nutné vyměnit trafostanici. Jinde možná bude kapacita dostatečná; například u většiny obchodních center by dobudování nutné dobíjecí infrastruktury nemuselo ve většina případů vyžadovat velký zásah. 

Zoom galleryKolik nabíječek bude zapotřebí? 

Podle nedávného odhadu expertů z různých firem pro agenturu Bloomberg se dnes 80 procent všeho nabíjení elektromobilů děje doma, tedy obvykle přes noc. Souvisí to s tím, že elektromobily jsou vozy buď jejich velkých fanoušků, nebo lidí nadprůměrně majetných, kteří mají často k dispozici vlastní garáž či stání. Do budoucna je takový poměr téměř určitě neudržitelný. 

Někde už „takové to domácí nabíjení“ evidentně naráží na své hranice. Například v Kalifornii je 18 tisíc nabíjecích stanic (ne bodů, tedy ne stojanů, ale míst s alespoň jedním stojanem) a více než 570 tisíc elektromobilů, zhruba tedy 30 automobilů na stanici. Do roku 2025 by mělo přibýt 250 tisíc dalších veřejných nabíjecích stanic, ale pokud se naplní plány dalšího růstu elektromobility, ty zatím postačí v podstatě pouze k udržení stávajícího poměru počtu automobilů k počtu stanic. Situace není ani zdaleka idylická. Řada motoristů si stěžuje na potíže s hledáním vhodných volných míst u rychlonabíjecích stanic, které v Kalifornii tvoří jen malou část z celkového množství: celkově asi 15 %, ale například v konglomeraci Los Angeles je to pouze 7 %. A zkušenosti řidičů říkají, že to není mnoho. 

Domácí nabíjení má i další problém: nikdo zatím nepřišel s jasným a věrohodným scénářem rozšiřování elektromobility do městských aglomerací, tedy česky řečeno do „paneláků“. I když budeme počítat, že průměrné elektroauto ujede 40 km denně jako dnešní vozy a nebude ho tedy zapotřebí dobíjet každý den, těžko si představit, že by jen třeba pětina obyvatel Jižního Města natahovala prodlužovací kabely z oken k autu. 

Časem se jistě mohou objevit řešení. Je určitě možné, že autonomní vozy budou k nabíječkám jezdit zcela bez zásahu řidiče, nebo že bude existovat rozvinutý systém mobilních dobíjecích stanic. Nebo se opravdu možná podaří vyvinout účinný systém indukčního nabíjení, kterému stojí v cestě zatím nepřekonatelné technické překážky. Dnes se ovšem zdá, že nutnou podmínkou většího rozšíření elektromobility je dramatický nárůst počtu veřejných nabíjecích stanic. 

Evropské směrnice navrhují na základě dosavadních konzultací obecně poměr zhruba 10 elektromobilů na jednu dobíjecí stanici. Ten v současné době v ČR poměrně bez problémů plníme, protože na zhruba 2000 elektromobilů je k dispozici přes 400 dobíjecích stanic, z toho více než polovina „rychlonabíjecích“, tedy s příkonem alespoň 50 kW. U těch byste obecně měli být schopní za hodinu nabít alespoň na 200 kilometrů jízdy. 

Pokud ovšem máme skutečně nahradit všechny osobní vozy, jednoduchá aritmetika nám říká, že bychom měli postavit více než půl milionu dobíjecích stanic. Pro srovnání: k začátku roku 2019 bylo v ČR zhruba 3990 čerpacích stanic pohonných hmot. Půl milionu stanic je tedy neuvěřitelně vysoké číslo. Bylo by možná představitelné, že bychom měli k dispozici zhruba půl milionu „dobíjecích bodů“, tedy v podstatě zásuvek všeho druhu připravených pro dobíjení elektromobilů. 

Nepochybně bude praktické a vlastně jedině možné, že s rozvojem elektromobility bude docházet k akumulaci dobíjecích bodů na jednom místě, tedy v rámci jedné dobíjecí stanice. Řada z nich vznikne nejspíše v místech, kde lze očekávat dlouhodobě (v řádu hodin) větší koncentraci lidí. Mezi taková místa patří např. kulturní či obchodní centra, parkovací domy či jiná místa s velkými parkovišti. V těchto lokalitách by měl počet dobíjecích bodů zohledňovat množství parkovacích míst s přihlédnutím k rozvoji elektromobility a také k času dobíjení. 

Páteřní síť rychlonabíjecích stanic bude tvořit v každém případě pouze menší část z celkového množství. Řádově nejspíše tisíce, možná snad nízké desítky tisíc, ale i to se zdá nepravděpodobné. Důvodem je už značná cena zhruba milion korun za jeden stojan (najdou se o něco levnější i dražší). A v případě k síti šetrnější kombinace, například s velkou baterií na pokrývání špiček v odběru, se cena za celou stanici samozřejmě ještě zvýší. 

O kolik přijde stát, když budeme jezdit na elektřinu? 

Zlomyslnější ekonomové říkají, že ve většině evropských států nejsou čerpací stanice nic jiného než dobře maskované finanční úřady. Daň z přidané hodnoty (DPH) a spotřební daň činí většinu ceny pohonných hmot. Pokud začneme jezdit ve velkém na elektřinu, státní rozpočet o druhou zmíněnou část daní přijde (DPH z elektřiny platíme a budeme určit platit i nadále.) 

V rámci celého českého rozpočtu nejde o zásadní, ale také ne zanedbatelnou položku. Spotřební daň z pohonných hmot přináší do kasy zhruba 80 miliard z rozpočtu, jehož příjmová stránka činí dnes zhruba 1,4 biliónu korun ročně. 

Nepochybujeme, že stát bude hledat způsob, jak tento výpadek nahradit. Ovšem jakou přesně formu to bude mít, to si netroufneme odhadnout. Snad nejméně pravděpodobné je, že by zatížil nějakou další daní elektřinu jako celek – pokud to tedy opravdu myslí vážně s tím, že chce podporovat přechod k elektřině od jiných, „špinavějších“ paliv, například tuhých. Případ Německa, kde vysoký příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů je v podstatě formou zdanění elektřiny, ukazuje, že i poměrně malé zvýšení ceny se měřitelně projevuje na ochotě obyvatel přejít k vytápění elektřinou. Elektřina je přitom opravdu jedním z nejčistších způsobů vytápění především v hustě osídlených oblastech.

(spe)

Svět plný energie > Témata > Až budeme mít všichni elektromobily

Aktuality
7.11.2019 Lomonosov na místě

AKTUALITY - První ruská plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov dorazila na svou trvalou základnu blízko izolovaného ruského města Pevek na Čukotce, a stala se tak nejseverněji položenou jadernou elektrárnou. Rosatom má za cíl uvést elektrárnu do provozu do konce letošního roku. Společnost chce své malé plovoucí elektrárny s reaktory odvozenými od pohonných jednotek jaderných ledoborců nabízet do odlehlých oblastí, zatím ale žádné zahraniční zákazníky nemá. Mohou fungovat bez přestávky a potřeby doplnit palivo tři až pět let, elektrický výkon reaktorů je 70 MW.  celý článek

15.10.2019 Stát elektromobilů ve tmě

AKTUALITY - Zhruba milion domácností, firem, veřejných institucí a dalších odběratelů v americkém státě Kalifornie se v týdnu od 7. října ocitlo bez dodávky elektřiny. Tamní energetická společnost Pacific Gas and Electric Company (PG&E) je v několika postupných vlnách odstavovala kvůli snížení rizika vzniku lesních požárů.  celý článek

16.7.2019 Emisních povolenek znovu ubude

AKTUALITY - Přebytek emisních povolenek na trhu je podle dat Evropské komise pro 2019 stejný jako v loňském roce. celý článek

12.6.2019 177 GW obnovitelných zdrojů do provozu v roce 2018

AKTUALITY Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) celkový instalovaný výkon obnovitelných zdrojů uvedených v roce 2018 do provozu činil 177 GW. celý článek

13.5.2019 Uranová kostka z válečného Německa

AKTUALITY - Fyziky z univerzity v Marylandu překvapila nečekaná anonymní zásilka, ze které se vyklubala palivová kostka z nacistického jaderného reaktoru. celý článek

  

Chcete dostávat své osobní vydání tištěného magazínu Svět plný energie?

Ano, chci

Podporujeme:

SVĚT PLNÝ ENERGIE

Webový magazín a tištěný
čtvrtletník přináší témata,
zajímavosti, rozhovory
a důležité informace nejen
ze světa plného energie.

Pro Lumius, spol. s r.o.
vydává Business Media CZ a BARIDA Agency

Redakce:
Josef Janků, Jan Gregor a další ...

Grafické zpracování:
Michael Ehrlich

Texty:
neoznačené materiály jsou redakční

Foto:
archiv firem a autorů, redakce,
Thinkstock

Kontakt:

Aktuality
7.11.2019 Lomonosov na místě

AKTUALITY - První ruská plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov dorazila na svou trvalou základnu blízko izolovaného ruského města Pevek na Čukotce, a stala se tak nejseverněji položenou jadernou elektrárnou. Rosatom má za cíl uvést elektrárnu do provozu do konce letošního roku. Společnost chce své malé plovoucí elektrárny s reaktory odvozenými od pohonných jednotek jaderných ledoborců nabízet do odlehlých oblastí, zatím ale žádné zahraniční zákazníky nemá. Mohou fungovat bez přestávky a potřeby doplnit palivo tři až pět let, elektrický výkon reaktorů je 70 MW.  celý článek

15.10.2019 Stát elektromobilů ve tmě

AKTUALITY - Zhruba milion domácností, firem, veřejných institucí a dalších odběratelů v americkém státě Kalifornie se v týdnu od 7. října ocitlo bez dodávky elektřiny. Tamní energetická společnost Pacific Gas and Electric Company (PG&E) je v několika postupných vlnách odstavovala kvůli snížení rizika vzniku lesních požárů.  celý článek

16.7.2019 Emisních povolenek znovu ubude

AKTUALITY - Přebytek emisních povolenek na trhu je podle dat Evropské komise pro 2019 stejný jako v loňském roce. celý článek

12.6.2019 177 GW obnovitelných zdrojů do provozu v roce 2018

AKTUALITY Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) celkový instalovaný výkon obnovitelných zdrojů uvedených v roce 2018 do provozu činil 177 GW. celý článek

13.5.2019 Uranová kostka z válečného Německa

AKTUALITY - Fyziky z univerzity v Marylandu překvapila nečekaná anonymní zásilka, ze které se vyklubala palivová kostka z nacistického jaderného reaktoru. celý článek

  

Chcete dostávat své osobní vydání tištěného magazínu Svět plný energie?

Ano, chci

Podporujeme:

SVĚT PLNÝ ENERGIE

Webový magazín a tištěný
čtvrtletník přináší témata,
zajímavosti, rozhovory
a důležité informace nejen
ze světa plného energie.

Pro Lumius, spol. s r.o.
vydává Business Media CZ a BARIDA Agency

Redakce:
Josef Janků, Jan Gregor a další ...

Grafické zpracování:
Michael Ehrlich

Texty:
neoznačené materiály jsou redakční

Foto:
archiv firem a autorů, redakce,
Thinkstock

Kontakt: