Arabsko-izraelské energetické jaro

16.10.2015

ZEMNÍ PLYN - Aktuální objev rekordního naleziště ve Středozemním moři je víc než jedna šťastná trefa. Jedná se o největší ložisko zemního plynu, jaké kdy bylo v této oblasti známo.

newsimage-1-north-sea-oil-rig-in-a-st-014_(1).jpgMedia s nadějí v hlase kladla odborníkům otázky, zda to neznamená konec naší podle obecné shody geopoliticky riskantní závislosti na dovozech z Ruska (a byli zarmouceni, když slyšeli ne), ale v tempu denního zpravodajství zanikla mnohem důležitější informace: objev byl ve skutečnosti jen jedním z mála projevů velké a zásadní změny na energetické mapě Blízkého východu, která probíhá už několik let. 

Egyptský obr

Začneme u události, která vše rozvířila. Skutečně, na konci srpna 2015 italská společnost Eni prohlásila, že v egyptských vodách Středozemního moře, kde má povolení k průzkumu a těžbě, narazila na obří plynové pole. Nazývá se Zohr, leží na relativně malé ploše, cca 100 km čtberečních, a řečeno ropnou terminologií je to „slon“ – gigantické pole s velkými zásobami a trefa do černého.

Zohr obsahuje možná až 850 mld. kubických metrů plynu. (Může to být i méně, možná až o několik set miliard kubíků, ale průzkumné vrty odhalily, že plyn na místě skutečně je, a odhad by měl být relativně přesný.) Pro porovnání, roční spotřeba České republiky je zhruba osm miliard kubíků za rok. Plynové pole bylo nazváno Zohr. V poměrech země typu té naší jde tedy skutečně o fenomenální nález.

Ale když se oprostíme od naší středoevropské optiky, je jasné, že jedno, byť tak obrovské pole samo o sobě změnu nedělá. Vezměme si to v egyptských poměrech: tato země ročně spotřebovává zhruba 55 mld. kubických metrů zemního plynu. Z plynu se totiž vyrábí více než polovina (cca 53 procent) elektřiny. Zohr tak sám o sobě egyptskou spotřebu nevyřeší – zvláště když tam má kam růst a v případě hospodářského růstu může růst ještě velmi výrazně.

Ještě menší bude jeho vliv v evropských podmínkách. Vždyť jen Rusko každý rok do Evropy vyváží cca 80 mld. krychlovýxch metrů plynu, a tento objem pokrývá zhruba čtvrtinu evropské spotřeby. Nějakou zásadní změnu na evropském energetickém trhu je od tohoto jediného pole pošetilé čekat.

Středomořská bonanza

Středoevropané si ovšem většinou neuvědomují, že objev není v oblasti zdaleka jediný. Nedaleko Zohru, ale v izraelských vodách, leží například téměř srovnatelně velké pole nazvané Leviathan, ve kterém může být podle průzkumu zhruba 16 až 22 mld. kubíků zemního plynu. A to jsou sice nejbohatší, ale také ne jediná naleziště v oblasti, zajímavé zásoby objevil také například Kypr.

850 miliard kubických metrů může obsahovat naleziště Zohr u Egypta. České republice by stačil na sto let současné spotřeby.

Východní Středomoří se tak zhruba od roku 2009 stalo novou zemí zaslíbenou pro prospektory a producenty zemního plynu. Díky celé řadě menších a větších objevů se tato donedávna energeticky chudá oblast může v blízké budoucnosti změnit na významnou produkční oblast. Například Kypr jednoznačně nasadil kurz směrem k exportní surovinové politice, a někdy po roce 2020 by se měl stát relativně významným vývozcem.

To je ten skutečný „objev“, který ve zprávách zanikl: Zohr není osamělá výjimka, ale součást trendu. Samo o sobě ani takové obří pole nemůže Egypt spasit, ale může změnit jeho celkovou bilanci. Země se v posledních letech změnila z (malého) vývozce energetických surovin na čistého dovozce. Ve stejné době také navršila miliardové dluhy, z velké míry právě díky nákupu energií v zahraničí – a to navíc ve chvíli, kdy vysychá zdroj příjmů z turistiky. Pole je dostatečně veliké na to, aby mohlo Egypt změnit znovu na vývozce a pomoci státní pokladně.

Zda to pomůže ke stabilizaci země, to je už jiná otázka, ale současná vojenská vláda v to evidentně doufá. Dává vysokou prioritu ekonomickému rozvoji země a stabilizaci zásobování elektřinou. Výpadky elektrického proudu byly v Egyptě od demonstrací v roce 2011 prakticky běžnou záležitostí, v letošním roce se jejich počty ale podařilo velmi výrazně omezit, a Egypt také podepsal smlouvy na stavbu velké tepelné elektrárny o výkonu 4,4 gigawattu a dvou gigawattů větrných elektráren.

Egyptský poklad ale nadělal vrásky jiné blízkovýchodní zemi: Izraeli. Ten byl až do letošního roku největším výhercem v této geologické loterii a ve svých vodách (a v menší míře i na souši) objevil v posledních letech celou řadu zajímavých nalezišť. Některé z nich obsahují zhruba stovky miliard kubických metrů zemního plynu, a v Tel Avivu se proto vážně debatovalo o možnosti, že významná část nalezeného plynu bude země prodávat právě do Egypta. Objev Zohru ale tuto možnost v podstatě zabil.

Pro Evropu se tak otevírá lákavá možnost, že by větší část izraelských exportů mohla směřovat právě k nám. Nic takového ale není jisté, Izrael také bude vážně uvažovat, kolik plynu si ponechat v zásobě pro zajištění vlastní energetické bezpečnosti. Blízký východ si dnes neláme hlavu jen nad situací v Sýrii a problémem Islámského státu, ale i nad nečekaným geologickým bohatstvím. Snad mu to dodá trochu na klidu.  

(spe)

Komentář k fotografii: Učiní poklad pod hladinou Středozemního moře oblast ještě neklidnější, nebo pomůže situaci spíše zklidnit?

Svět plný energie > Aktuality > Arabsko-izraelské energetické jaro

 

Chcete dostávat své osobní
vydání tištěného magazínu
Svět plný energie?

Ano, chci

Podporujeme... 

SVĚT PLNÝ ENERGIE

Webový magazín a tištěný
čtvrtletník přináší témata,
zajímavosti, rozhovory
a důležité informace nejen
ze světa plného energie.

Pro Lumius, spol. s r.o.
vydává Business Media CZ

Redakce:
Josef Janků,
Martin Kročil, Jan Gregor

Grafické zpracování:
Michael Ehrlich

Texty:
neoznačené materiály jsou redakční

Foto:
archiv firem a autorů, redakce,
Thinkstock

Kontakt:

 

Chcete dostávat své osobní
vydání tištěného magazínu
Svět plný energie?

Ano, chci

Podporujeme... 

SVĚT PLNÝ ENERGIE

Webový magazín a tištěný
čtvrtletník přináší témata,
zajímavosti, rozhovory
a důležité informace nejen
ze světa plného energie.

Pro Lumius, spol. s r.o.
vydává Business Media CZ

Redakce:
Josef Janků,
Martin Kročil, Jan Gregor

Grafické zpracování:
Michael Ehrlich

Texty:
neoznačené materiály jsou redakční

Foto:
archiv firem a autorů, redakce,
Thinkstock

Kontakt: