Americký plynový recept v Evropě zatím nefunguje

21.7.2016

TĚŽBA PLYNU - Několik evropských zemí se pokusilo dosáhnout na nové zásoby zemního plynu, které změnily severoamerický trh. Zatím se jim ale příliš nedaří. Na vině je jíl, legislativa i krize těžařů.

spe_2_2016_s1_fracking_navrh_b.jpgČást roku 2012 Českou republikou zmítaly plynové vášně. Na internetu i na ulicích hlasitá skupina oponentů protestovala proti záměru zkoumat v Česku možnosti těžby plynu netradičním způsobem z břidličných vrstev hluboko pod zemí. Debata byla vzrušená i přesto, že naše země byla na okraji zájmu těžařů a místní projekty byly pro podobné operace velmi malé.

Plynařské firmy se v mnohem větším měřítku zaměřily na vedlejší Polsko, a tak autor využil příležitosti a se skupinou zájemců, zástupců aktivistů i starostů se vydal do východního Polska.

Bylo to několik dní velkých kontrastů. Na první zastávce se místní malý zemědělec během krásného, ale chladného večera rozpálil líčením svého boje proti těžebnímu průzkumu na blízkých pozemcích tak, že vydržel jen v rozhalené košili. Už samotný geologický průzkum, při kterém se nemělo ani „kopnout“ do země, považoval za rizikový, těžbu samotnou pak za konec svého způsobu života. Den poté jsem nemohl věřit svým očím, když se mi starosta menšího hornického městečka změnil před očima z trochu unaveně vyhlížejícího aparátčíka na nadšeného malého kluka, který zaníceně maloval budoucnost, ve které těžba zemního plynu nahradí pomalu skomírající uhelný průmysl.

Po čtyřech letech už víme, že nedošlo ani na konec světa, ani na plynový boom – a to nejen ve východním Polsku. Těžba v břidlicích se zatím nerozjela, a zatím tak pokračuje stávající trend, podle kterého produkce využívaných ložisek bude už jen klesat. Prozradily nám roky sporů i pokusů, zda to břidlice mohou změnit? 

Před deseti lety stáli američtí těžaři plynu před neradostným výhledem. Poptávka po plynu sice byla, ale těžba klesala, a nezdálo se možné tuto situaci nějak rychle změnit. Klasická ložiska na kontinentu docházela, a v nová už se nedalo příliš doufat – americký kontinent je na to příliš dobře prozkoumaný.

Z vrtů provedených v Evropě se podařilo získat pouze třikrát až desetkrát méně zemního plynu, než těžaři považují za ekonomicky atraktivní. 

Naše přítomnost se od předpokladů výrazně liší. Ropy se těží nejvíce za posledních několik desetiletí a k historickému rekordu zbývá jen krok. Těžba zemního plynu už na historickém maximu je. Situace je tak příznivá, že americké firmy začaly připravovat infrastrukturu na ještě nedávno nemyslitelné, vývoz zemního plynu do zahraničí.

Změnu přineslo jediné – masové zpřístupnění nového typu nalezišť, o kterém geologové věděli dlouho, ale nikdo ho nedokázal dostatečně levně těžit. Jedná se o břidličné desky ležící stovky metrů, až kilometry pod zemí. Vědělo se, že v nich uhlovodíky jsou, ale až po roce 2005 se do praxe konečně dostala dostatečně levná metoda uvolnění těchto surovin z kamenných desek. Byla sice podstatně dražší než těžba z běžných ložisek, ale vysoké ceny a jiné výhody, hlavně dostatek zákazníků za humny, to dokázaly zvrátit.

Svět si změny rychle všiml. Producentské země z ní nijak nadšené nebyly, zvláště když břidličná ropa svým dílem přispěla ke snížení cen suroviny na světových trzích. Notoričtí dovozci byli americkým příkladem ovšem inspirováni. Do velkého programu průzkumu možností těžby z břidlic se pustila třeba Čína, koketují s ní i jihoamerické státy. Nadšené hlasy se ovšem začaly ozývat především z Evropy.

Evropský sen: nezávislost a bohatství

Největší naděje si dělalo Polsko: tamní ministr zahraničí v roce 2010 řekl, že Polsko se díky těžbě z břidlic změní v „druhé Norsko“. V roce 2011 se objevil odhad americké konzultační firmy, že současnými metodami dosažitelné zásoby plynu v tamních břidlicích by stačily na 325 let současné spotřeby země. Britská konzervativní vláda v minulém roce ve svých materiálech odhaduje, že těžba z břidlic by mohla přilákat zhruba 45 miliard dolarů investic a vytvořit přímo či nepřímo 60 tisíc pracovních míst.

Část evropských zemí, jako například Francie, technologii preventivně zakázaly, a to objektivně řečeno v podstatě bez opory ve vědecké literatuře či zkušenostech z praxe. Pro řadu jiných vlád měla a má svůj půvab i přes odpor minimálně části veřejnosti. Hydraulické štěpení by mohlo totiž výrazně přispět ke snížení energetické závislosti na Rusku, se kterou máme nepříjemné zkušenosti z nedávné minulosti. To je otázka důležitá především pro východoevropské země, jako je již zmiňované Polsko nebo třeba pobaltské státy.

Důležitá jsou i ekologická hlediska. Evropští politici počítají se zvyšováním podílu plynu na výrobě energie (byť v současné době se vlastně děje přesný opak a evropským favoritem je dnes spíše uhlí než poměrně těžko dostupný a relativně drahý zemní plyn). Spalování zemního plynu, to je totiž celkem zaručený způsob, jak snížit emise skleníkových plynů, a je z něj méně i jiných znečišťujících látek. Evropská ložiska v Severním moři, stejně jako menší klasická ložiska v Německu, Itálii či Rumunsku přitom už jsou z velké části vyčerpaná, a prakticky všichni experti se shodují, že jejich produkce se bude jen snižovat.

Břidličná revoluce se zdála být na spadnutí, ale v realitu se zatím nepřetavila. Na celém kontinentu ani po letech nadšení nefunguje jediný komerční vrt, ve kterém by se zemní plyn z břidlic těžil. Zmiňovaný odhad o objemu dostupných polských zásob z roku 2011 o rok později polský státní geologický úřad snížil zhruba na desetinu, geologové z americké geologické služby USGS pak z něj vzápětí ubrali ještě jeden řád, a ten najednou činil setinu původně uváděného množství. Ze země odešly prakticky všechny velké zahraniční společnosti, které s těžbou experimentovaly. Je to konec evropských nadějí? A co se stalo?

(pokračování článku zde ...)

Zoom gallery

Svět plný energie > Témata > Americký plynový recept v Evropě zatím nefunguje

Aktuality
7.11.2019 Lomonosov na místě

AKTUALITY - První ruská plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov dorazila na svou trvalou základnu blízko izolovaného ruského města Pevek na Čukotce, a stala se tak nejseverněji položenou jadernou elektrárnou. Rosatom má za cíl uvést elektrárnu do provozu do konce letošního roku. Společnost chce své malé plovoucí elektrárny s reaktory odvozenými od pohonných jednotek jaderných ledoborců nabízet do odlehlých oblastí, zatím ale žádné zahraniční zákazníky nemá. Mohou fungovat bez přestávky a potřeby doplnit palivo tři až pět let, elektrický výkon reaktorů je 70 MW.  celý článek

15.10.2019 Stát elektromobilů ve tmě

AKTUALITY - Zhruba milion domácností, firem, veřejných institucí a dalších odběratelů v americkém státě Kalifornie se v týdnu od 7. října ocitlo bez dodávky elektřiny. Tamní energetická společnost Pacific Gas and Electric Company (PG&E) je v několika postupných vlnách odstavovala kvůli snížení rizika vzniku lesních požárů.  celý článek

16.7.2019 Emisních povolenek znovu ubude

AKTUALITY - Přebytek emisních povolenek na trhu je podle dat Evropské komise pro 2019 stejný jako v loňském roce. celý článek

12.6.2019 177 GW obnovitelných zdrojů do provozu v roce 2018

AKTUALITY Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) celkový instalovaný výkon obnovitelných zdrojů uvedených v roce 2018 do provozu činil 177 GW. celý článek

13.5.2019 Uranová kostka z válečného Německa

AKTUALITY - Fyziky z univerzity v Marylandu překvapila nečekaná anonymní zásilka, ze které se vyklubala palivová kostka z nacistického jaderného reaktoru. celý článek

  

Chcete dostávat své osobní vydání tištěného magazínu Svět plný energie?

Ano, chci

Podporujeme:

SVĚT PLNÝ ENERGIE

Webový magazín a tištěný
čtvrtletník přináší témata,
zajímavosti, rozhovory
a důležité informace nejen
ze světa plného energie.

Pro Lumius, spol. s r.o.
vydává Business Media CZ a BARIDA Agency

Redakce:
Josef Janků, Jan Gregor a další ...

Grafické zpracování:
Michael Ehrlich

Texty:
neoznačené materiály jsou redakční

Foto:
archiv firem a autorů, redakce,
Thinkstock

Kontakt:

Aktuality
7.11.2019 Lomonosov na místě

AKTUALITY - První ruská plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov dorazila na svou trvalou základnu blízko izolovaného ruského města Pevek na Čukotce, a stala se tak nejseverněji položenou jadernou elektrárnou. Rosatom má za cíl uvést elektrárnu do provozu do konce letošního roku. Společnost chce své malé plovoucí elektrárny s reaktory odvozenými od pohonných jednotek jaderných ledoborců nabízet do odlehlých oblastí, zatím ale žádné zahraniční zákazníky nemá. Mohou fungovat bez přestávky a potřeby doplnit palivo tři až pět let, elektrický výkon reaktorů je 70 MW.  celý článek

15.10.2019 Stát elektromobilů ve tmě

AKTUALITY - Zhruba milion domácností, firem, veřejných institucí a dalších odběratelů v americkém státě Kalifornie se v týdnu od 7. října ocitlo bez dodávky elektřiny. Tamní energetická společnost Pacific Gas and Electric Company (PG&E) je v několika postupných vlnách odstavovala kvůli snížení rizika vzniku lesních požárů.  celý článek

16.7.2019 Emisních povolenek znovu ubude

AKTUALITY - Přebytek emisních povolenek na trhu je podle dat Evropské komise pro 2019 stejný jako v loňském roce. celý článek

12.6.2019 177 GW obnovitelných zdrojů do provozu v roce 2018

AKTUALITY Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) celkový instalovaný výkon obnovitelných zdrojů uvedených v roce 2018 do provozu činil 177 GW. celý článek

13.5.2019 Uranová kostka z válečného Německa

AKTUALITY - Fyziky z univerzity v Marylandu překvapila nečekaná anonymní zásilka, ze které se vyklubala palivová kostka z nacistického jaderného reaktoru. celý článek

  

Chcete dostávat své osobní vydání tištěného magazínu Svět plný energie?

Ano, chci

Podporujeme:

SVĚT PLNÝ ENERGIE

Webový magazín a tištěný
čtvrtletník přináší témata,
zajímavosti, rozhovory
a důležité informace nejen
ze světa plného energie.

Pro Lumius, spol. s r.o.
vydává Business Media CZ a BARIDA Agency

Redakce:
Josef Janků, Jan Gregor a další ...

Grafické zpracování:
Michael Ehrlich

Texty:
neoznačené materiály jsou redakční

Foto:
archiv firem a autorů, redakce,
Thinkstock

Kontakt: