Americký plynový recept v Evropě zatím nefunguje (pokračování)

21.7.2016

TĚŽBA PLYNU - Několik evropských zemí se pokusilo dosáhnout na nové zásoby zemního plynu, které změnily severoamerický trh. Zatím se jim ale příliš nedaří. 

bp-cnpc-sign-shale-gas-psc.jpg(pokračování - první část najdete zdeJaká jsou evropská specifika, v čem se starý kontinent odišuje od zámoří? Začněme u obecnějších potíží. Svou roli hraje omezení výdajů těžebních společností kvůli propadu cen surovin. V roce 2015 klesly investice do těžby ropy proti předchozímu roku o 22 procent (na cca 600 miliard dolarů). Všeobecně se předpokládá, že pokud ceny nevyletí vzhůru, letos klesnou ještě o více než deset procent (odhady se pohybují kolem 520 miliard).

Investory odradila i politika. Třeba na polské politické scéně se například mluvilo o zavedení mimořádných daní z těžby břidličného plynu a velmi blízkém dohledu vlády nad nimi, což investorům určitě na ochotě utrácet za průzkum v Polsku nepřidalo. O situaci na dalším významném možném nalezišti, tedy na Ukrajině, asi ani není třeba mluvit.

Důležité je i to, že Evropa je hustěji osídlená než USA a právo je jiné. Majitelé pozemků, na kterých a pod kterými mohou vrty probíhat, mají na zisku obvykle podstatně menší podíl než v USA, a jejich ochota vyjít vstříc těžařům je tedy menší. Důležité je, že mezi firmami, jež se pokoušejí o těžbu z břidlic v Evropě, je celá řada takových, které s touto technologií mají malé zkušenosti. Týká se to hlavně evropských producentů, třeba polského státního podniku PGNiG nebo PK Orlen. V Evropě také chybějí menší, dravé těžební firmy ochotné riskovat – to vše snižuje pravděpodobnost otevření nových vrtů.

Na druhou stranu, kdyby byla geologická a těžební situace opravdu příznivá, dalo by se s těmito vlivy asi něco dělat. Zatím ale není. Jedna potíž je, že evropská a americká geologie nejsou totéž. Zkušenosti z USA tak nelze jednoduše přenášet za oceán.

Na nejintenzivněji zkoumaném a nejslibnějším evropském nalezišti, tedy v Polsku, těžaři zatím nepřišli na to, která vrstva v až několik set metrů silných polských břidlicích by se dala dobře štěpit a obsahovala dostatek uhlovodíků. Jednou příčinou zřejmě je to, že polské břidlice leží v trochu jiných hloubkách. V USA stále velká část těžby probíhá v hloubkách kolem 1 až 2 kilometrů (i když se postupně přesunuje výrazně hlouběji), v Polsku se často pracuje v hloubkách 3 až 5 kilometrů.

V USA těžba plynu překonala historické maximum, Evropa měla pocit, že úspěch dokáže rychle napodobit. Zvládnout evropská „specifika“, a i ta geologická, vyžaduje ovšem čas.

Hydraulické štěpení v zatím provedených vrtech probíhalo s výrazně nižší účinností než na komerčních amerických vrtech. Zřejmě z velké části proto, že hluboko uložené vrstvy břidlic jsou vystaveny větším tlakům než na severoamerickém kontinentu a štěpení je tak náročnější. V břidlicích na nejslibnějším nalezišti v Baltské pánvi na severu je také velký podíl jílu, který štěpení dále komplikuje. Na vrtech, jejichž provozovatelé zveřejnili výsledky pokusů, se tak podařilo získat pouze třikrát až desetkrát méně plynu, než by bylo z komerčního hlediska zajímavé.

Pokud se má v Evropě těžba z břidlic vůbec rozběhnout, musí se v USA vyvinuté postupy nepochybně změnit a zřejmě i poměrně výrazně vylepšit. Bohužel jde o práci tak trochu naslepo, která probíhá metodou pokus-omyl, je drahá a náročná (v USA probíhala za finanční podpory federální vlády). Těžaři mají o hornině poměrně málo informací, a pokud chtějí vyzkoušet něco nového, stojí je to hodně peněz a času. V Polsku se tak zatím uskutečnilo jen pár desítek zkušebních vrtů do břidlic. To je podle těžebních geologů stále málo na to, aby ložisko bylo dobře prozkoumané a známé (a to spolu jednotlivé společnosti znalosti nesdílejí).

Neuspokojivé výsledky přinesly i projekty v Dánsku či Lotyšsku. Velmi málo víme o situaci ve Velké Británii, jejíž vláda s břidličným plynem stále počítá, jak jsme uvedli na začátku. V zemi zatím proběhlo jen minimum průzkumných vrtů, potenciál tamních ložisek je tedy prakticky neznámý. Geologové vědí, že obsahují nadějný podíl uhlíku, ale netuší například, zda nejsou britské břidlice příliš polámané a většina uhlovodíků z nich neunikla jinam.

Všude to jde pomalu

Ovšem škarohlídské zprávy o konci „evropského břidličného snu“ jsou přesto nesmyslné. Dnes plyn sice proudí z evropských břidličných vrtů neochotně, ještě nedávno to ale bylo stejné i u vrtů amerických.

Když se po zhruba dvou desetiletích vývoje této techniky v břidličné formaci Marcellus otevíraly po roce 2005 první vrty, výnos z jednoho vrtu se uváděl na méně než 1,5 milionu krychlových metrů plynu. V roce 2011 už producenti uváděli, že z jednoho vrtu na standardizované ploše cca 650 tisíc m3 získají zhruba 3,2 milionu m3 plynu. A v roce 2015 pak sedm největších producentů ve formaci Marcellus z jednoho vrtu získalo přibližně 20 milionů metrů kubických.

Jak je to možné? Princip technologie se sice nezměnil, těžaři stále uvolňují ze skály plyn tím, že ji roztrhnou natlakovanou kapalinou, ale menších změn proběhla celá řada. Už se prakticky nepo-
užívají kolmé vrty, které byly mnohem méně výnosné, ale pouze stále delší vrty horizontální; postupně se také vyladilo složení používaných kapalin pumpovaných do vrtu. Klíčové také je, že se těžaři dobře seznámili s vlastnostmi hornin v dané oblasti a vědí přesněji, kolik kapaliny do ní napumpovat, v jakém složení, do jakých hloubek, pod jakým tlakem atd. Tyto informace nejsou veřejně dostupné, protože by samozřejmě jen pomohly konkurenci, ale podle geologů hrají takové zkušenosti ve zvyšování produkce klíčovou roli.

V Evropě zatím žádné takové zkušenosti k dispozici nejsou, a na jejich sběru se nyní pracuje jen velmi pomalu. Zprávy tedy nejsou vůbec příznivé a evropští odběratelé by rozhodně neměli v příštích letech počítat s tím, že budou plyn kupovat stejně levně jako Američané. Na Starém kontinentu se neděje nic, co by nám dávalo takovou naději.

Zoom gallery

 Mapa známých nalezišť uhovodíků v břidlicích

Břidlice

Břidličné vrstvy, ze kterých se dnes těží ropa a zemní plyn, si jednoduše můžeme představit jako více či méně pevné vodorovné kamenné desky hluboko pod zemí. Některé obsahují i organické látky, a pokud jsou pod zemí dostatečně dlouho a ve správných hloubkách a teplotách, změnily se zbytky pozemského života uvězněné ve skále na plyn nebo ropu. Část z nich může z břidlic uniknout, velká část vzniklých uhlovodíků ovšem zůstává v kameni uvězněna a je těžko přístupná.

Klasické naleziště je přitom spíše jakási porézní houba plná uhlovodíků (a třeba i vody) a netvoří je pevný kámen. Vzorky z bohatých saúdských ropných nalezišť (např. největší ložisko světa, Gwahar) podle geologů vypadají jako materiál, u kterého máte pocit, že byste ho mohli drtit rukou (na rozdíl od břidlice). Když takové ložisko navrtáte, plyn se vám z něj dere sám ven a největší starostí zpočátku je tenhle nápor zvládnout. Samozřejmě, když je ložisko starší, musí se mu trochu pomoci, například tím, že se do něj také pumpuje voda, aby se v něm zvýšil tlak.

Plyn, nebo ropa?

Podzemní břidlice obsahují různé směsi uhlovodíků. Někde se vyskytují jen ty lehčí, někde se najde směs lehkých a těžších uhlovodíků, takže z vrtu lze těžit kromě plynu i ropu. Hlavní roli přitom hrají geologické podmínky, ve kterých se břidlice během „zrání“ nacházela. Ropa pro svůj vznik vyžaduje specifičtější podmínky (teplotu a tlak) než zemní plyn, a ten je tedy pod zemí mnohem, mnohem hojnější. I v Evropě se tak počítá s tím, že na většině vrtů by ropa tvořila jen malou část produkce.

Kdo a kde štěpí

 Hydraulické štěpení se zkoušelo už v 19. století. Ale těžaři břidlicové rezervoáry neměli rádi. Vraceli se k nim jen ve chvíli nedostatku běžných zásob. Například v průběhu světových válek (Německo či Japonsko těžily ropné břidlice) nebo za ropných krizí. Třeba v 70. letech, kdy západní svět hospodářsky zasáhlo embargo zemí OPEC, Exxon rozjel velký projekt rozvoje ropných břidlic v Coloradu. A v roce 1985 ho v podstatě ze dne na den zrušil, protože cenově nikdy nemohl konkurovat ropě z klasických nalezišť, u kterých je těžba podstatně jednodušší. Štěpení jako takové se ale samozřejmě dál používalo, například pro zvýšení výnosu studní s pitnou vodou nebo ropných vrtů.

Svět plný energie > Témata > Americký plynový recept v Evropě zatím nefunguje (pokračování)

Aktuality
7.11.2019 Lomonosov na místě

AKTUALITY - První ruská plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov dorazila na svou trvalou základnu blízko izolovaného ruského města Pevek na Čukotce, a stala se tak nejseverněji položenou jadernou elektrárnou. Rosatom má za cíl uvést elektrárnu do provozu do konce letošního roku. Společnost chce své malé plovoucí elektrárny s reaktory odvozenými od pohonných jednotek jaderných ledoborců nabízet do odlehlých oblastí, zatím ale žádné zahraniční zákazníky nemá. Mohou fungovat bez přestávky a potřeby doplnit palivo tři až pět let, elektrický výkon reaktorů je 70 MW.  celý článek

15.10.2019 Stát elektromobilů ve tmě

AKTUALITY - Zhruba milion domácností, firem, veřejných institucí a dalších odběratelů v americkém státě Kalifornie se v týdnu od 7. října ocitlo bez dodávky elektřiny. Tamní energetická společnost Pacific Gas and Electric Company (PG&E) je v několika postupných vlnách odstavovala kvůli snížení rizika vzniku lesních požárů.  celý článek

16.7.2019 Emisních povolenek znovu ubude

AKTUALITY - Přebytek emisních povolenek na trhu je podle dat Evropské komise pro 2019 stejný jako v loňském roce. celý článek

12.6.2019 177 GW obnovitelných zdrojů do provozu v roce 2018

AKTUALITY Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) celkový instalovaný výkon obnovitelných zdrojů uvedených v roce 2018 do provozu činil 177 GW. celý článek

13.5.2019 Uranová kostka z válečného Německa

AKTUALITY - Fyziky z univerzity v Marylandu překvapila nečekaná anonymní zásilka, ze které se vyklubala palivová kostka z nacistického jaderného reaktoru. celý článek

  

Chcete dostávat své osobní vydání tištěného magazínu Svět plný energie?

Ano, chci

Podporujeme:

SVĚT PLNÝ ENERGIE

Webový magazín a tištěný
čtvrtletník přináší témata,
zajímavosti, rozhovory
a důležité informace nejen
ze světa plného energie.

Pro Lumius, spol. s r.o.
vydává Business Media CZ a BARIDA Agency

Redakce:
Josef Janků, Jan Gregor a další ...

Grafické zpracování:
Michael Ehrlich

Texty:
neoznačené materiály jsou redakční

Foto:
archiv firem a autorů, redakce,
Thinkstock

Kontakt:

Aktuality
7.11.2019 Lomonosov na místě

AKTUALITY - První ruská plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov dorazila na svou trvalou základnu blízko izolovaného ruského města Pevek na Čukotce, a stala se tak nejseverněji položenou jadernou elektrárnou. Rosatom má za cíl uvést elektrárnu do provozu do konce letošního roku. Společnost chce své malé plovoucí elektrárny s reaktory odvozenými od pohonných jednotek jaderných ledoborců nabízet do odlehlých oblastí, zatím ale žádné zahraniční zákazníky nemá. Mohou fungovat bez přestávky a potřeby doplnit palivo tři až pět let, elektrický výkon reaktorů je 70 MW.  celý článek

15.10.2019 Stát elektromobilů ve tmě

AKTUALITY - Zhruba milion domácností, firem, veřejných institucí a dalších odběratelů v americkém státě Kalifornie se v týdnu od 7. října ocitlo bez dodávky elektřiny. Tamní energetická společnost Pacific Gas and Electric Company (PG&E) je v několika postupných vlnách odstavovala kvůli snížení rizika vzniku lesních požárů.  celý článek

16.7.2019 Emisních povolenek znovu ubude

AKTUALITY - Přebytek emisních povolenek na trhu je podle dat Evropské komise pro 2019 stejný jako v loňském roce. celý článek

12.6.2019 177 GW obnovitelných zdrojů do provozu v roce 2018

AKTUALITY Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) celkový instalovaný výkon obnovitelných zdrojů uvedených v roce 2018 do provozu činil 177 GW. celý článek

13.5.2019 Uranová kostka z válečného Německa

AKTUALITY - Fyziky z univerzity v Marylandu překvapila nečekaná anonymní zásilka, ze které se vyklubala palivová kostka z nacistického jaderného reaktoru. celý článek

  

Chcete dostávat své osobní vydání tištěného magazínu Svět plný energie?

Ano, chci

Podporujeme:

SVĚT PLNÝ ENERGIE

Webový magazín a tištěný
čtvrtletník přináší témata,
zajímavosti, rozhovory
a důležité informace nejen
ze světa plného energie.

Pro Lumius, spol. s r.o.
vydává Business Media CZ a BARIDA Agency

Redakce:
Josef Janků, Jan Gregor a další ...

Grafické zpracování:
Michael Ehrlich

Texty:
neoznačené materiály jsou redakční

Foto:
archiv firem a autorů, redakce,
Thinkstock

Kontakt: