Proč je Česko tak žluté

30.6.2019

ROZHOVOR - Řepka se dnes zemědělcům vyplácí tak, že jí pěstujeme až moc, říká agrární analytik Petr Havel.

Zoom galleryV Česku se na jaře 2019 znovu debatuje o biopalivech, především o řepce. Je letošní rok nějak výjimečný? 

Ne, nevybočuje z trendu posledních let. Osevní plocha řepky je kolem 400 tisíc hektarů, tedy 16 procent celkové oseté plochy. To je podobná hodnota jako v uplynulých letech. Což nic nemění na tom, že je to opravdu hodně. Když jsme se bavili před lety s odborníky o tom, jaké jsou limity pro pěstování řepky, tak většinou za horní hranici považovali zhruba 300 tisíc hektarů. Samozřejmě, ne všechna řepka se používá na biopaliva, jen zhruba kolem třetiny, zbytek je například na potravinářské účely. 

Pro úplnost bychom měli zmínit, že v Česku se používají i jiná biopaliva, byť jejich podíl je samozřejmě mnohem menší. Relativně často k tomu slouží například cukrová řepa, ze které se vyrábí etanol, tedy líh, který se pak přimíchává do benzínu. Ale na biopaliva se používá jen opravdu malá část z celkového výnosu, výrazně menší než u řepky. 

Je Česko ve využití biopaliv v evropském poměru výjimečné? 

Do jisté míry. Máme největší podíl řepkou oseté plochy ze všech států Evropské unie. Není to kvůli řepce samotné nebo kvůli zemědělcům, ale protože jsme již před lety – podporu biopaliv odstartoval Josef Lux – rozhodli, že právě s jejich pomocí se pokusíme dosáhnout cíle snížení závislosti na fosilních palivech. Biopaliva jsou jen jednou z možných cest, jak je nahradit, ale u nás se ty jiné cesty příliš nehledaly a nehledají. V důsledku tak více než jiné země tedy spoléháme na řepku a další takzvaná biopaliva první generace, tedy paliva z plodin použitelných v potravinářství. 

Co naše „závislost“ na řepce znamená? 

Na to není jednoduchá odpověď. Pro zemědělce je například řepka dobrý zdroj příjmů. Chovají se pragmaticky, a protože za řepku je dobrá cena, tak ji pěstují ve velkém. 

A co vliv řepky na krajinu a půdu? 

Tady nám chybí přesná data. Před několika lety se začala objevovat tvrzení, že řepka ničí půdu – snad proto, aby někteří politici srozumitelně svým voličům vysvětlili, proč řepku ne. Ale to je ohromné zjednodušení: řepka není ani čistě negativní, ani čistě pozitivní plodina. Můj osobní názor možná je, že v součtu je spíše pozitivní. 

Proč?

Řepka je masivní plodina, po jejímž sklizení na poli zůstane poměrně velká část kořenového balu, zůstanou tam části rostlin, a tak díky řepce na poli zůstává dostatek organické hmoty. Někdy se dokonce cíleně zaorává, a přínos je o to větší. Hlavní produkt z ní, řepkový olej, je velmi kvalitní potravina, na smažení lepší než olivový. Řepka je také potrava pro včely v době, kdy mnoho potravy není. Kvete totiž poměrně brzy, kdy nemají takový výběr. 

Zoom gallery

Ilustrace: Brukev řepka (Brassica napus) na malbě německého botanika a ilustrátora Walthera Otto Müllera z 80. let 19. století

Co ta negativa? 

Nevýhody samozřejmě existují také. Řepka má celou řadu škůdců, u nás zhruba 50, celkem asi 150. Na škůdce musíte používat chemii, a čím více těch škůdců je, tím více chemie musíte použít. Část těchto látek pak z půdy steče do povrchových i spodních vod. Bezprostředně po postřiku, hodiny, někdy třeba jen minuty, je také pole nebezpečné pro hmyz, který se na něm pohybuje. Pro člověka až tolik ne, ale hmyz je k těmto postřikům mnohem citlivější a pro něj jsou často smrtelné. To je dobrý příklad toho, jak složitá situace to je: řepka hmyz živí, ale její pěstování ho může i zabít.

Dají se tato rizika a přínosy opravdu zodpovědně porovnat?

Myslím, že ano, ale přesné, opravdu pečlivé srovnání plusů a mínusů nám u této plodiny chybí. A citelně. Možná k tomu není vůle, možná by se zjistilo, že můj osobní odhad není správný a řepka je v důsledku spíše negativní, v každém případě zatím nic takového nemáme k dispozici. Což je hrozná škoda, takhle může každý říkat o řepce co chce. 

Není problémem to, na jak velkých plochách se pěstuje? 

Do jisté míry ano. Mohli bychom se k půdě chovat citlivě a střídat na ní více plodin. Ale to není problém pouze řepky, či problém způsobený právě řepkou. Zemědělci se samozřejmě snaží co nejvíce pěstovat plodiny, které jim nejvíce vynášejí, a přitom se pak půda samozřejmě přetěžuje. Ve výsledku pak máme půdu mrtvou, plnou chemie nejen kvůli řepce, ale stejně tak i kvůli kukuřici nebo ozimní pšenici. To jsou totiž další lukrativní plodiny: kukuřice proto, že se kromě krmiva používá i do bioplynových stanic, u pšenice jsou zase dostatečně vysoké výkupní ceny. Kdo dosáhne alespoň pěti tun z hektaru, tak na pšenici vydělá. 

A to má nějaké řešení? 

Ano. Za prvé bychom určitě mohli více zatravňovat, tedy snížit rozlohu zorané půdy. U nás je zoráno zhruba 70 procent z celkové zemědělské plochy, v jiných zemích EU je to 50 až 60 procent. Kdybychom měli více travních porostů, tak zlepšíme stav krajiny, například její schopnost zadržovat vodu. Pole totiž velkou část roku nejsou pokrytá vegetací – meziplodiny pomáhají jen částečně – a tak otevřená pole ztrácejí ohromné množství vody. Polí by podle mého stačilo méně. Měl bych dodat, že se trochu zatravňuje, ale málo. Za posledních 15 let se snížilo zornění zhruba o dvě tři procenta, nic výrazného. 

A jak to tedy změnit? 

Zemědělství – a to nejen evropské, vlastně světové – je postavené na dotacích. Najdou se zemědělci, kteří z vlastní vůle krajinu chrání a pomáhají jí, dělají remízky, rybníčky, je jich však málo. Ale kdyby byly dobře nastavené dotace jinak, tak by to dělali všichni. Dělali by to i ti největší, dělal by to i Agrofert. Kdyby se tolik nevyplácelo pěstovat řepku a další základní plodiny, ale vyplácelo se zpestřování krajiny, tak by vypadala jinak. Nemůžeme čekat, že se změní lidská povaha, ta je pořád stejná. Cestou ke zlepšení je jiné nastavení dotací. 

Takže řepka s námi zůstane, dokud nenastane změna v politice? A nezmění to technologický pokrok?

Všichni vidí spásu v biopalivech druhé generace, ale ta nic nezmění. Za prvé proto, že v nich vlastně nikdo není o mnoho dále než my – a my prakticky žádná nemáme. Prostě jich není dost. Ne že by nebyla vůbec, ale je jich tak málo, že ke splnění cíle snížení emisí sloužit nemohou. 

A za druhé – a to je podle mého vůbec nejdůležitější – jsou všechna biopaliva slepou uličkou. Když použijete jakoukoliv biomasu jako surovinu pro výrobu biopaliv, tak ji musíme vzít planetě, na které pak živá hmota bude chybět. Aut je na světě prostě moc, tady nepomůžou biopaliva druhé, ani třetí, ani žádné jiné generace. Žádná nemohou být náhradou ropy. To je selský rozum.

Děkujeme za rozhovor! (spe)

lumius_svet_plny_energie_petr_havel.jpgPetr Havel - agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí. Narozen v roce 1956 v Benešově u Prahy, v mediální oblasti působí od roku 1993. Mimo jiné byl šéfredaktorem celoplošného rádia Echo, zástupcem šéfredaktora České tiskové agentury, zakladatelem a šéfredaktorem týdeníku Agrární noviny, zakladatelem oborových informačních portálů agroweb, agris a foodnet. Je také šéfredaktorem portálu Naše voda a spoluzakládajícím členem bývalé komise Voda na Ministerstvu zemědělství.

 

spe - Svět plný energie - je magazínem vydávaným společností Lumius.


Svět plný energie > Rozhovory > Proč je Česko tak žluté
Loading...

Rozhovory

Stránkování

<1 2 3 4 5
 
 

Aktuality
16.7.2019 Emisních povolenek znovu ubude

AKTUALITY - Přebytek emisních povolenek na trhu je podle dat Evropské komise pro 2019 stejný jako v loňském roce. celý článek

13.5.2019 Uranová kostka z válečného Německa

AKTUALITY - Fyziky z univerzity v Marylandu překvapila nečekaná anonymní zásilka, ze které se vyklubala palivová kostka z nacistického jaderného reaktoru. celý článek

15.4.2019 OZE dodaly v Německu 65% elektřiny

AKTUALITY - První týden v březnu Německo zažilo energetickou premiéru: obnovitelné zdroje energie (OZE) vyrobily rekordních 65 % veškeré elektřiny. celý článek

11.3.2019 Ve Fukušimě není místo pro hlínu

AKTUALITY - Osm let po havárii Fukušimy se její likvidátoři potýkají s nepříjemným problémem - nedostatkem místa pro nebezpečný odpad.  celý článek

4.2.2019 Jak skladovat elektřinu v betonu

SKLADOVÁNÍ ENERGIE - Švýcarský start-up zkouší prorazit s velmi netradiční „baterií“, která se neobejde bez jeřábu. celý článek

  

Chcete dostávat své osobní vydání tištěného magazínu Svět plný energie?

Ano, chci

Podporujeme:

SVĚT PLNÝ ENERGIE

Webový magazín a tištěný
čtvrtletník přináší témata,
zajímavosti, rozhovory
a důležité informace nejen
ze světa plného energie.

Pro Lumius, spol. s r.o.
vydává Business Media CZ

Redakce:
Josef Janků,
Jakub Merta, Jan Gregor

Grafické zpracování:
Michael Ehrlich

Texty:
neoznačené materiály jsou redakční

Foto:
archiv firem a autorů, redakce,
Thinkstock

Kontakt:

Loading...

Rozhovory

Stránkování

<1 2 3 4 5
 
 

Aktuality
16.7.2019 Emisních povolenek znovu ubude

AKTUALITY - Přebytek emisních povolenek na trhu je podle dat Evropské komise pro 2019 stejný jako v loňském roce. celý článek

13.5.2019 Uranová kostka z válečného Německa

AKTUALITY - Fyziky z univerzity v Marylandu překvapila nečekaná anonymní zásilka, ze které se vyklubala palivová kostka z nacistického jaderného reaktoru. celý článek

15.4.2019 OZE dodaly v Německu 65% elektřiny

AKTUALITY - První týden v březnu Německo zažilo energetickou premiéru: obnovitelné zdroje energie (OZE) vyrobily rekordních 65 % veškeré elektřiny. celý článek

11.3.2019 Ve Fukušimě není místo pro hlínu

AKTUALITY - Osm let po havárii Fukušimy se její likvidátoři potýkají s nepříjemným problémem - nedostatkem místa pro nebezpečný odpad.  celý článek

4.2.2019 Jak skladovat elektřinu v betonu

SKLADOVÁNÍ ENERGIE - Švýcarský start-up zkouší prorazit s velmi netradiční „baterií“, která se neobejde bez jeřábu. celý článek

  

Chcete dostávat své osobní vydání tištěného magazínu Svět plný energie?

Ano, chci

Podporujeme:

SVĚT PLNÝ ENERGIE

Webový magazín a tištěný
čtvrtletník přináší témata,
zajímavosti, rozhovory
a důležité informace nejen
ze světa plného energie.

Pro Lumius, spol. s r.o.
vydává Business Media CZ

Redakce:
Josef Janků,
Jakub Merta, Jan Gregor

Grafické zpracování:
Michael Ehrlich

Texty:
neoznačené materiály jsou redakční

Foto:
archiv firem a autorů, redakce,
Thinkstock

Kontakt: